BEROUN / Drncají přes rozbitý chodník, místy kvůli nerovnostem ani neprojedou a někdy se i vyklopí. Jízda městem na invalidním vozíku je často adrenalinovým zážitkem. Na problémy narazí i uvnitř veřejných budov, včetně úřadů. Stačí, aby nebyly důkladně dodržené stavební normy, a pro vozíčkáře je situace neřešitelná, či dokonce nebezpečná. "Stavební zákon jasně říká, že práh nesmí být vyšší než dva centimetry, skutečnost je pak ale někdy jiná," říká ředitelka obecně prospěšné společnosti Klubíčko Alena Pecková.
Spolu s tělesně postiženými nyní mapuje ulice okresního města. Cílem projektu Beroun - město bez bariér je sestavit interaktivní mapu, která lidem s handicapem ulehčí život.
"Kolečka vozíku se na takovém prahu zaseknou a člověk neprojede. Když je tam svah, který může pro zdravého vypadat jako mírný, stane se, že se vyklopí," popisuje nástrahy Marie Přibylová, která pomáhá s mapováním okresního města. V nákupních centrech problémy nemá, horší jsou malé obchody, před nimiž jsou schody.
Rozbité chodníky
Pracovníci Klubíčka proto vyrážejí do terénu, aby zjistili, kam se dostanou, a kde naopak budou mít potíže. V první řadě se zaměřili na úřady a veřejné budovy. Dobrovolníci na vozíku na místě zapisují údaje, které jim nahlásí asistent v roli technika. "Měří se sklon chodníku, zjišťujeme, zda se dostaneme na recepci, zajímají nás rovněž schody, plošiny, výtah i přístupnost záchodů," vyjmenovává Marie Přibylová.
Při testovací jízdě se měří i koberce v zádveří, takzvané čisticí zóny. Pokud je tkanina opotřebovaná, může se do ní zamotat kolečko vozíku. Často má také lištu, jejíž hrana je vyšší než povolené dva centimetry.
"Budovy úřadů často nesou nějaké prvky bezbariérovosti, ale velký problém je třeba rozbitý chodník," líčí Alena Pecková s tím, že takto to vypadá například v okolí berounského finančního úřadu. Asfaltový povrch je tam natolik narušený, že vozíčkář bez pomoci parťáka uvízne. "Většina institucí ale chce situaci řešit," podotýká ředitelka Klubíčka.
POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2
Vozíčkáři vyrazili na úřady. Přes díry a prahy
DOKONČENÍ ZE STRANY 1
Kromě technických parametrů je třeba posoudit i vizuální parametry budov. "Někdy vadí, že informační cedule je z druhé strany dveří a vozíčkář na ni nevidí. Stejně tak, když na ní nenajde, kde je bezbariérový záchod," podotýká Pecková.
Výstupy z výzkumu předají pracovníci Klubíčka institucím, které s tím mohou něco udělat. Jednou z nich je město, jež se na základě výsledků z terénu pokusí získat dotaci třeba právě na opravu chodníků.
Oproti původnímu plánu pořídit jen mapu míst se rozhodli pro vylepšení. "Ukázalo se, že je třeba budovy sloučit do nějakého logického celku. Pak se lze bavit o nápravě poškozených komunikací," říká ředitelka občanského sdružení.
Testovací týmy Klubíčka využívají metodiku od Pražské organizace vozíčkářů. "V Praze už to dělají dvacet let, takže vědí, jak na to," dodává.
Berounské úřady by díky terénnímu průzkumu měly dostat unifikované značení, které si dosud každá obec či město dělaly samy. Piktogramy vozíčkáře upozorní, kam se dostanou a kam ne. Značky chtějí v Berouně zapracovat do chystané interaktivní mapy.
Více na beroun.5plus2.cz
Foto: Alena Pecková (vlevo) se svým testovacím týmem.
FOTO / MAREK KOČOVSKÝ
Mutace - 5+2 dny - Berounsko