200 let Brailleova písma
07.03. 2025 - 08:33
Mosty
V lednu 1809 se narodily minimálně dvě osobnosti s velkým přínosem pro psané slovo. Tou první byl americký básník a autor povídek Edgar Allan Poe. Tou druhou, pravděpodobně méně známou, byl francouzský vynálezce, pedagog a hudebník Louis Braille. Ačkoliv čkoliv se to nezdá, existuje mezi nimi určité propojení. Díky písmu, vynalezenému druhým jmenovaným, si nevidomí lidé po celém světě mohou přečíst i mistrovská díla napsaná tím prvním.
Brailleovo písmo slaví v tomto roce už 200 let své existence, a přesto je stále používanou, a co víc, dodnes zcela nepřekonanou metodou psaní a čtení pro těžce zrakově handicapované. Zdálo by se, že s nástupem moderních technologií se Brailleovo písmo stane něčím jako třeba Škoda Favorit – věcí, kterou zaručeně rozněžníte své dříve narozené přátele, zároveň se ale tak trochu těšíte, až se konečně rozpadne a přestane zabírat místo. Nic takového se ovšem nestalo. Brailleovo písmo si našlo svou cestu i do světa počítačů a dotykových telefonů a prokázalo, že jen tak nepadne pod kosou času. Pro mnoho nevidomých je čtečka Brailleova písma připojená k počítači nepostradatelným pomocníkem, a snad ještě víc jich potkáte na ulici, jak za pomoci "brailla" horečně cosi ťukají do obrazovky svého smartphonu.
U těžce zrakově postižených se často zdůrazňuje sluchové vnímání. I mezi nimi jsou ale lidé, kteří pro získávání informací preferují jiné smysly, což je v jejich případě hmat. Stejně jako mozek vidícího člověka jinak nakládá se slovem, které slyší, a jinak se slovem, které vidí napsané, je pro člověka nevidomého něco jiného, nechá-li si text přečíst, nebo přečte-li si ho za pomoci prstů.
Brailleovo písmo jako každý podobný systém má i své nevýhody. Knihy, které v běžném vydání mají "jen" několik set stran, mají v braillském přepisu několik, někdy i nižší desítky, svazků, takže třeba Jiráskova F. L. Věka doporučuji stěhovat minimálně ve dvou a nejlépe autem. Řešením je ovšem uložit si knihy do počítače či do telefonu a číst je s pomocí braillské čtečky. Další nevýhodou je fakt, že čtení textu (zvlášť notového) a orientace v něm je dost často pomalejší, než je tomu v textu klasickém. I tak ale není Brailleovo písmo něco, na co bychom se měli chodit dívat do muzea. Naopak, s tím, jak se víc mluví o přístupnosti veřejných prostor pro lidi s různým typem handicapu, začíná mít větší význam než kdykoli dřív. Setkat se s ním můžeme ve výtahu, kde jsou jím popsána tlačítka pro jízdu do jednotlivých pater, nebo třeba v muzeích, kde jsou nevidomým takto zpřístupněny doprovodné materiály k expozicím. I proto je Brailleovo písmo základem gramotnosti nevidomých a těžce zrakově postižených lidí, stejně jako je tomu s běžným písmem u lidí vidících.
U příležitosti 200. výročí vynálezu Brailleova písma pořádá redakce Zora Sjednocené organizace pro nevidomé a slabozraké soutěž "Svět v šestibodech", do které se může zapojit každý. Její pravidla najdete na adrese: https://www.sons.cz/Svet-v-sesti bodech-kreativni-soutez-k-dvou stemu-vyroci-vzniku-Brailleova-pisma -P4019488.html.
Brailleovo písmo slaví v tomto roce už 200 let své existence, a přesto je stále používanou, a co víc, dodnes zcela nepřekonanou metodou psaní a čtení pro těžce zrakově handicapované. Zdálo by se, že s nástupem moderních technologií se Brailleovo písmo stane něčím jako třeba Škoda Favorit – věcí, kterou zaručeně rozněžníte své dříve narozené přátele, zároveň se ale tak trochu těšíte, až se konečně rozpadne a přestane zabírat místo. Nic takového se ovšem nestalo. Brailleovo písmo si našlo svou cestu i do světa počítačů a dotykových telefonů a prokázalo, že jen tak nepadne pod kosou času. Pro mnoho nevidomých je čtečka Brailleova písma připojená k počítači nepostradatelným pomocníkem, a snad ještě víc jich potkáte na ulici, jak za pomoci "brailla" horečně cosi ťukají do obrazovky svého smartphonu.
U těžce zrakově postižených se často zdůrazňuje sluchové vnímání. I mezi nimi jsou ale lidé, kteří pro získávání informací preferují jiné smysly, což je v jejich případě hmat. Stejně jako mozek vidícího člověka jinak nakládá se slovem, které slyší, a jinak se slovem, které vidí napsané, je pro člověka nevidomého něco jiného, nechá-li si text přečíst, nebo přečte-li si ho za pomoci prstů.
Brailleovo písmo jako každý podobný systém má i své nevýhody. Knihy, které v běžném vydání mají "jen" několik set stran, mají v braillském přepisu několik, někdy i nižší desítky, svazků, takže třeba Jiráskova F. L. Věka doporučuji stěhovat minimálně ve dvou a nejlépe autem. Řešením je ovšem uložit si knihy do počítače či do telefonu a číst je s pomocí braillské čtečky. Další nevýhodou je fakt, že čtení textu (zvlášť notového) a orientace v něm je dost často pomalejší, než je tomu v textu klasickém. I tak ale není Brailleovo písmo něco, na co bychom se měli chodit dívat do muzea. Naopak, s tím, jak se víc mluví o přístupnosti veřejných prostor pro lidi s různým typem handicapu, začíná mít větší význam než kdykoli dřív. Setkat se s ním můžeme ve výtahu, kde jsou jím popsána tlačítka pro jízdu do jednotlivých pater, nebo třeba v muzeích, kde jsou nevidomým takto zpřístupněny doprovodné materiály k expozicím. I proto je Brailleovo písmo základem gramotnosti nevidomých a těžce zrakově postižených lidí, stejně jako je tomu s běžným písmem u lidí vidících.
U příležitosti 200. výročí vynálezu Brailleova písma pořádá redakce Zora Sjednocené organizace pro nevidomé a slabozraké soutěž "Svět v šestibodech", do které se může zapojit každý. Její pravidla najdete na adrese: https://www.sons.cz/Svet-v-sesti bodech-kreativni-soutez-k-dvou stemu-vyroci-vzniku-Brailleova-pisma -P4019488.html.
Klíčová slova: