Alzheimerova choroba
ČRo - Plzeň
-
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Máme 18 hodin a 5 minut, příjemný podvečer u další lékařské poradny vás vítá Květa Bodollová. Už za 3 dny si připomeneme Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Co bychom měli vědět o této nemoci, tak to nám poví v našem pořadu primářka, doktorka Lenka Vlková z Psychiatrické nemocnic v Dobřanech. Vítám vás, dobrý den.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Dobrý podvečer.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Paní primářko, proč má tato choroba svůj mezinárodní den, na co nás vlastně chce upozornit?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Tak je důležité si připomenout problematiku Alzheimerovi nemoci. Pacientů s touto nemocí přibývá, tím jak nám stárne populace, tak má, je výrazný nárůst pacientů s touto diagnózou a klade se důraz na včasnou diagnostiku.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
O tom si určitě budeme povídat viďte, kdo vůbec poprvé popsal toto onemocnění, kdy to bylo?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
První pacientkou s Alzheimerovou demencí nebo s tímto typem demence právě popsal Alois Alzheimer v roce 1906.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Ovšem tehdy to byla nemoc velmi vzácná viďte na rozdíl od dneška?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
No, až tak vzácná asi nebyla, ale prostě se neuměla diagnostikovat nebo nediagnostikovala se.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Takže se o ní mnohdy nevědělo?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Nevědělo a musíme si uvědomit, že před těma více jak 100 lety, se lidé dožívali daleko nižšího věku.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Ta Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku. Koho nejčastěji postihuje?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Nejčastěji postihuje osoby ve vyšším věku. Je daná jakoby mezinárodní hranice 65 let, kdy vlastně určuje Alzheimerovu demenci s časným začátkem, která je vzácnější. Postihuje teda osoby po 65 let a další teda diagnostická oblast je Alzheimerova demence s pozdním začátkem, která se vyskytuje u lidí nad 65 let. Proč vlastně hranice 65 let? V tomto období dochází k nárůstu u onemocnění u lidí, a je třeba v podstatě lidi kolem 65 let, tak trpí Alzheimerovou demencí zhruba ve 2-3 procentech, kdežto s každým desetiletím ten nárůst větší. Zhruba ve věku kolem 80-85 let má již Alzheimerovu demenci každý třetí až čtvrtý člověk.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak to jsou velká čísla. Povězte, je to nemoc plíživá, jde to pomalu?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě. Je to nemoc, která se, je nenápadná, začíná velmi pozvolna. Dost často si jí příbuzní ani nevšimnou. Začíná tím, že lidi mají potíže se zapamatováním si věcí. Občas se může stát, že třeba k nám do ambulance přijde člověk, který řekne, že má potíže s pamětí, ale ten náhled toho daného člověka, který tou nemocí trpí, se velmi brzo ztrácí. Takže spíše pozoruje okolí, že ten člověk se chová jinak, hůře se orientuje v prostředí. Neorientuje v čase. Zapomíná, ztrácí se logické myšlení. Dost často bývá typické ochuzení zájmů, ty lidi se přestávají se zajímat o koníčky, o četbu. Nejsou schopný se starat třeba o domácnost nebo zanedbávají péči o domácnost. Velmi typické je, že třeba u žen začnou vařit jinak, jídlo nemá chuť. Ač je to třeba výborná kuchařka, tak si nepamatuje recepty, které vaří celej život.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
A jak je to s tím, říká se, že si ten člověk pamatuje, co bylo před x lety, ale nepamatuje si, co bylo k obědu, je to tak?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Ano, to je typické. Právě proto je dost často ta nemoc ze strany rodinných příslušníků podceňována, protože babička nebo dědeček velmi dobře vybavují vzpomínky ze svého mládí, ale nepamatují si to, co bylo dejme tomu před několika hodinami. Jo a tím, že prostě oni velmi barvitě vyprávějí o svém životě, tak dost často právě je přehlíženej ten moment, že ty lidi mají potíže teďka s aktuální tou pamětí. Ještě bych chtěla říct, že ta demence se nemusí projevovat jenom poruchami paměti, ale dost často bývají i příznaky deprese. Ta deprese může někdy i tomu onemocnění nebo těma poruchama paměti přecházet několik let nebo několik měsíců. Může bejt i změna osobnosti. Ten člověk může bejt podrážděnější. Může být podezíravější, vztahovačný. Dost často rodina přijde na to, že v podstatě něco není s rodiči v pořádku. Když vypadne jeden z partnerů, když je třeba hospitalizován nebo zemře, tak najednou děti zjistí, že druhý rodič není schopný fungovat, že to tam prostě saturoval ten partner, který tam předtím byl.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Existuje výraz stařecká demence?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Tento výraz sám o sobě neexistuje. Stařecká demence není. V podstatě lidé součástí jakoby stáří je to, že ty lidi jsou zpomalenější, učí se hůř jakoby nové věci, ale není nijak výrazně postižena paměť a jsou hlavně soběstační. Demence jako taková, máme Alzheimerovu demenci, Vaskulární demenci, jiný tipy demence, ale senilní nebo stařecká demence, tento termín prostě není.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Takže milí posluchači, dnešní téma znáte, můžete také paní primářce zavolat svůj dotaz na číslo 221554222. Můžete nám také napsat svůj dotaz na číslo 605 55 a čtyři 8 a my si SMS přečteme do vysílání. Takže můžete začít telefonovat a psát.
/ Písnička /
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak v písničce jsme si osladili trochu kávu. Naším hostem je primářka doktorka Lenka Vlnková z Psychiatrické nemocnic v Dobřanech. Tak se zeptám, když si najednou osladíme třeba třikrát tolik, děje se něco s námi a třeba nevíme o tom, že tam sypeme ten cukr?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
No, možné to je, ale může to bejt taky jenom nepozornost naše.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak pojďme raději k tomu, my známe vůbec příčiny Alzheimerovi nemoci?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Příčinu neznáme, bude jich pravděpodobně víc. Jedná se o multifaktoriální onemocnění. Víme o tom, že dochází k vlastně ukládání a hromadění patologické bílkoviny betaamiloidu v mozku. A tento, ta bílkovina vlastně způsobuje to, že dochází k odumírání buněk a k narušení těch spojů v tom mozku. Máme formu, která nebo 5 procent forem je genetických, kdy známe příčinu mutace určitého genu. 95 procent ale je z poradických forem, kdy opravdu tu příčinu neznáme. U Alzheimerovi demence s pozdním začátkem víme o tom, že je výskyt, ale je /nesrozumitelné/ na E4, u lidí který jsou nositele této alely, je vyšší pravděpodobnost teda vzniku Alzheimerovi demence.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Takže ta dědičnost nehraje až tak velikou roli? Mluvíte o 5 procentech.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
No, tam v podstatě je takové pravidlo, že pokud jeden z rodičů má, měl Alzheimerovu nemoc, tak máme zhruba 10 až 20 procentní šanci, že my můžeme být postiženy tímto onemocněním. Důležité taky je, kdy to onemocnění u těch rodičů vznikne jo. Pokud se jedná o demenci s časným začátkem, to znamená před tím 65. rokem je tam větší dědičný podíl. Je tam větší šance na to, že prostě my to onemocnění můžeme mít také.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Jaké jsou ty rizikové faktory?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
No, hlavním rizikovým faktorem je hlavně ten věk jo. Čím větší věk.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Ale 65 let to ještě není tolik.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
To není, ale jak jsem říkala, v tom, v těch 65 letech zhruba těch 2 až 3 procenta těch lidí v tomto věku má Alzheimerovu demenci a s věkem v podstatě ten výskyt populace v podstatě narůstá. Dalším rizikovým faktorem jsou kardiovaskulární onemocnění, hyperteze, zvýšený cholesterol, cukrovka. Vyšší riziko Alzheimerovi nemoci mají samozřejmě i lidé, kteří kouří, kteří jsou obézní a čím dál tím víc se v poslední době mluví o vlivu úrazech hlavy. Častější výskyt Alzheimerovi demence je také u žen. A u lidí, který mají nižší vzdělání.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Čili ženy spíše trpí touto chorobou?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Ženy ano. Je to vidět i v podstatě v těch sociálních zařízení, který jsou specializovaný pro lidi s Alzheimerovou demencí, tak více jak polovinu, skoro 80 procentem jsou klientem ženy.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Já bych se ještě vrátila k těm číslu. Vy jste říkala, že téměř každého druhého kdo se dožije vysokého věku, postihne tato nemoc.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Ano.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
A jak je to dál, ještě jste říkala taková varovná čísla, že po 85?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Zhruba v těch 80, 85 letech trpí vlastně každý třetí až čtvrtý 85letý člověk Alzheimerovou demencí.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Čili ono je to také spojeno s tím, že právě díky úspěchům té moderní medicíny, tak se dožíváme vyššího věku viďte?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Ano, my se dožíváme vyššího věku, umíme léčit nebo alespoň kompenzovat civilizační nemoci jako je hypertenze, vysoký cholesterol. A tím pádem v podstatě my se dožijeme tý Alzheimerovi nemoci.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Nemáte tam nějaká čísla třeba kolik je, je nemocných touto nemocí v České republice?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Všeobecně nějakým typem demence u nás trpí zhruba 200 tisíc lidí. Uvádí se, že 50 nebo 65 procent lidí má Alzheimerovu demenci. Dalších 10 až 20 procent lidí má demenci smíšenou. To znamená, že je tam Alzheimerova demence s podílem vaskulárních změn. Jsou tam třeba drobné infarkty, to souvisí v podstatě, ale ten projev je hodně podobný jako u tý Alzheimerovi demence.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Přicházejí první SMS, my se k tomu tématu ještě budeme samozřejmě vracet během našeho vysílání. Zdravím vás, dá se tato nemoc, když se včas podchytit, vyléčit nebo dokonce zpomalit? Děkuji vám L.M, se posluchač či posluchačka. Takže jestli se dá nemoc včas podchytit, vyléčit, zpomalit?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Takže my si musíme uvědomit, že Alzheimerova demence je smrtelné onemocnění. V současné době my ho nemůžeme nebo neumíme ho vyléčit, neumíme ho bohužel ani zastavit, ale vhodnou léčbu my můžeme zpomalit určitou fázi toho onemocnění natolik, aby ten člověk byl soběstačný nebo alespoň částečně soběstačný. A byla, tam je důležitý nebo kladen důraz na kvalitu života. Takže aby byla přijatelná nebo, aby jeho kvalita života byla únosná, ale i pro tu rodinu, protože Alzheimerova demence je onemocnění celé rodiny, ne jenom toho člověka.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Takhle choroba ovlivňuje hodně kvalitu života viďte?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě protože v těch lehčích stádiích my vlastně pomalu ten člověk ztrácí jakoby soběstačnost, tam ty lidi třeba přestanou ovládat nebo mít schopnost ovládat různá zařízení. Nejsou schopný si třeba ohřát oběd, ale obléknou se, nají se. Můžou třeba jít na kratší procházku, ale v těch dalších stádiích samozřejmě to ovlivňuje i to, že ty lidé nejsou schopni se najíst v těch pokročilých stádií. Nejsou nebo zhoršuje se v podstatě ta hybnost, takže tam jsou častější pády imobilita. Je to spojený s bolestí, s infekcemi, ale k tomu se ještě dostaneme.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Ano, ale co čeká pacienta, pokud se u vás zastaví, tak o tom si povíme hned po písničce. Využijte přítomnosti našeho odborníka dneska v lékařské poradně a zavolejte 221554222 nebo napište 605 55 a čtyři 8. Primářka Lenka Vlková z Psychiatrické nemocnice v Dobřanech vám ráda odpoví.
/ Písnička /
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak my už si tady povídáme s paní primářkou doktorkou Lenkou Vlkovou. Písnička se jmenovala Šance, tak jsem se tak, se jenom zeptám, když za váma přijde pacient do ordinace, jakou má šanci, že bude mít kvalitnější život, ať už přijde s tou diagnózou Alzheimerovou nemocí, tak asi podle v jakém stavu za vámi přichází viďte?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě. Většinou těch pacientů, jak jsem říkala, nepřichází sami, ale jsou přivedeny rodinou, buď proto, že ta rodina pozoruje, teda že tam je nástup poruch paměti, ale dosti častým jako důvodem návštěvy jsou poruchy chování, který doprovázejí tu nemoc a která poruchy chování ne jenom, že zhoršuje kvalitu těm lidem, ale dost často i těm pečujícím.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Takže, když za vámi přijde, tak jaká vyšetření ho čekají, co na něm chcete jako vyšetřovat, co třeba si má s sebou přinést? I to hraje roli?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
No, určitě, my máme naistruovaný sestřičky v ambulanci, takže ty ví, vždycky řeknou rodině, přeobjednává rodina. Takže chceme vždycky, aby měli seznam léků, aby měli seznam všech vyšetření. Ten člověk podstoupil i na jiných, v jiných ambulancích nebo výsledky hospitalizací. Vždycky bych chtěla nebo žádat rodinu, aby byla tomu vyšetření přítomna, protože, jak jsem říkala už předtím, ty lidé velmi brzy ztrácejí náhled na ty poruchy chování. Dost často jsou tam v myšlení komfabulace. To znamená, že ty lidi nahrazují, nahrazují domnělé, jak bych to řekla události, které jsou reálné, nahazují domněnkami. Jo, takže my odebíráme rodinou anamnézu, kdy se zaměřujeme na výskyt demence v rodině. Zaměřujeme se i na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, onkologických onemocnění. Pak klasicky osobní anamnézu, kdy se zaměřujeme na výskyt diabetu, hypertenze, operací, ale hlavně i těch úrazů hlavy. Velmi důležitý je seznam léků, který pacient užívá, protože dost často špatně volená léčba se může podílet na zhoršení právě toho stavu u toho člověka s demencí. Některá analgetika, některé léky na inkontinenci, na zvětšenou prostatu. Můžou způsobovat neklid, poruchy spánku. I špatně zvolená hypnotika můžou mít vliv na, na poruchy chování, na zmatenost. Dále chceme vědět, v jakých sociálních podmínkách ten člověk žije, jestli žije sám nebo s rodino. Je velmi důležité zjistit, co ten člověk je schopen dělat, jestli je schopen si uvařit, jestli je schopen se obléct, postarat se o domácnosti. Jestli je schopen si dojít nakoupit, jak je na tom s financemi. Jestli je schopen zaplatit, jestli je schopen zaplatit složenky. Jestli, co dělá ve volném čase, jaké má zájmy. Pokud mi tam se cíleně hodně třeba na čtení knih, pokud mi ten člověk řekne, že čte knihy a čte rád. A když se ho zeptám, jakou knihu čte teďka a ne, on si nevzpomene. To je dost varovní signál. Důležité je i zaměřit se, to je právě proto z rodinného zaměřit se právě na ty poruchy chování. Jestli ten člověk je neklidný, jestli spí v noci, jestli tam je výskyt halucinací, který může být i v těch středních fázích tý demence. Jestli trpí poruchou, jestli je úzkostný. Potom děláme s klientem testy, v současné době je jednodušší test s minimem /nesrozumitelné/ a potom složitější, který /nesrozumitelné/ kognitivní test, kterej odhaluje i poměrně brzké stádia demence, kdy člověk v tom minimentlu může mít vysoký skóre těch bodů, ale už /nesrozumitelné/ kognitivní je tělesný propad. Dále je velmi vhodné indikovat nebo by mělo být indikováno zobrazovací vyšetření mozku a to buď počítačová tomografie nebo magnetická rezonance. Vhodné je doplnit i vyšetření přes obvodního lékaře na štítnou žlázu, případně EKG, případně neurologické vyšetření podle dalších příznaků.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
A paní primářko, jak potom probíhá léčba?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
My máme zhruba několik možností v tý léčbě. Pokud se zaměříme přímo na poruchy nebo vyhodnotíme teda s těma vyšetřeníma, který my jsme udělali, že tam je teda demence, tak máme možnost léčby kognitivy. Kognitiva jsou léky, kterou jsou zaměřeny na lehkou až středně těžkou demenci anebo na středně těžkou a těžkou demenci. Ty kognitiva by měly na určitou dobu zpomalit nebo zastavit to onemocnění. Můžou mít vliv i třeba na poruchy chování, na halucinace. Můžou opravit i spánek. Další skupinou léků jsou léky, který se používají běžně v psychiatrii a kterými my můžeme opravit depresi, úzkosti, poruchy spánku, ale i halucinace. Zde je důležité myslet, že ten člověk je starý, má jiný metabolismus. Musíme volit léky s ohledem na jeho základní somatické onemocnění a zvolit vhodné dávkování.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Právě je důležité, jak vy jste říkala, znát celý seznam léků viďte, aby nám to vlastně jakoby neubližovalo tím, že dáme lék, který se nesnese s jiným lékem.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Ano, je důležité, ty lidi my máme v péči několik let a je důležité vždycky v pravidelných intervalech si zjišťovat, jestli ten člověk nedostal nové interní léky. Jestli, když byl hospitalizován v průběhu hospitalizace, tu medikaci nezměnili, takže je třeba neustále s tou rodinou pracovat.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Jako u všech nemocí i tady je důležité včas určit diagnózu a zahájit léčbu.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Čím dříve, tím lépe.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Ano.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Pro pacienta. A kdy se podávají ty léky, podávají se vždycky anebo ještě je jinej druh třeba léčby, že pozorujete nějaký čas a tak?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Je výhodné ty léky nasadit co nejdřív a včas jo. Ty léky opravdu můžou, je to individuální o několik měsíců, o rok, o dva prodloužit takzvané, takzvané fáze plató, kdy vlastně ta nemoc neprograduje, kdy ten člověk může trávit čas s rodinou nebo třeba s pomocí pečovatelských služeb, ale je aspoň částečně soběstačný a nemusí být umístěn třeba v sociálním zařízení.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak vyberu jednu z SMS, je trénovaný mozek proti nemoci odolnější, se nás ptá posluchač?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě, určitě. Důležité je i vzdělání, říká se tomu teorie kognitivní rezervy, kdy vzdělání nebo trénovaný mozek v podstatě ta demence by měla nastupovat dýl.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Jak ho můžeme trénovat, luštíme křížovky třeba?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
To je jedna, jedna věc je ten kognitivní trénink, kdy opravdu můžeme luštit křížovky, sudoku, četbou knih. Ale teďka v poslední době je daleko větší důraz kladen na pohyb. Jo na systematický pohyb.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Na manuální jsem dokonce četla.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Na manuální práci ale hlavně třeba na tu chůzi. Jako prevence si myslím, že ten pohyb je velmi dobrý. Chůze, já mám třeba pacienta, kterej má lehkou, lehkou demenci. S manželkou mají elektrokolo a jezdí na elektrokole a velmi dobrá třeba si myslím, že v tomhle jako prevence v tomhle tom nebo při, v tomhle tom věku je třeba jóga. Konkrétně tady v Plzni je několik skupin nebo kurzů, kde prostě jsou lidi, kdy, kdy prostě nejsou tam vyloženě mladší, ale třeba 50 +, kdy ta jóga je opravdu zaměřená na uzpůsobená těmto lidem v tomto věku, kdy je pomalá, je spíš protahovací, je tam práce s dechem, která je velmi důležitá. Samozřejmě je tam i meditace, která cvičí ten mozek.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Nebo učit se cizí jazyky.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Taky.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak jsou také známé nemoci u sportovců například boxerů. To určitě víte.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Demence u boxerů je popisována už několik let. V podstatě ta demence má příznaky Alzheimerovi demence, ale nastupuje až po několika letech zhruba dejme tomu po 10, po 20 letech, co ten člověk ukončí kariéru. Jde o to, že tam dochází k opakovaným mikrotraumatům, úrazům právě těma úderama do tý hlavy. V současný době velmi probíraná právě podobná, podobný typ poškození, který probíhá ve fotbale v souvislosti s hlavičkováním. Teďka nedávno proběhla v médiích vlastně rozhovory s naším známým neurochirurgem panem profesorem Benešem právě v souvislosti s hlavičkováním u sportovců, kdy a s peticí, která teďka je vedená nebo proto, aby děti do 13 let vlastně nehlavičkovali, kdy opravdu je to možné to riziko drobných mikrotraumat, mikropoškození, který po 10-20 letech můžou vést k nějakým poruchám paměti.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
221554222 a 605 55 a čtyři 8, to je spojení sem k nám do studia.
/ Písnička /
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Posloucháte lékařskou poradnu, dnes si povídáme o Alzheimerově nemoci. Naším hostem je primářka doktorka Lenka Vlková. Tak už jsme probrali leccos. Víme, že vyléčit se Alzheimerova choroba nedá, ovšem v poslední době jsou dobré lékařské výsledky s jejich stabilizací touto nemocí. Dokonce občas čteme takové povzbuzující titulky jako že do 5 let tady bude lék na, na tuto chorobu, jak vy to vidíte tu budoucnost léčby?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
No, v současné době je spoustu léků nebo několik léků ve fázi, v různých fázích klinických studií. /nesrozumitelné/ je i v poslední fázi, kdy už probíhá klinické studie normálně v nemocnicích nebo v psychiatrických ambulancích. Bohužel stejně bude trvat minimálně 5 až 6 let, než ten lék, pokud projde, se dostane, dostane mezi lidi. My v léčbě nebo do budoucna léčba se zaměřuje právě na léky, který by měly zabránit tvorbě té patologické bílkoviny, zabránit jejímu ukládání, případně by se měli zaměřit na odbourání již nahromaděné bílkoviny. Tomu se říká pasivní nebo aktivní imunizace. Zároveň ale byly zkoušeny i léky, které nebo léky nebo přípravky, které už jsou volně, volně k použití nebo volně k užití nebo, který normálně používáme jako léčebné. Například byl zkoušenej kurkumín, který je součástí, součástí koření kari. Nesteroidní antiflogistika nebo imunoglobuliny.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
A s jakým výsledkem?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
No, právě ty výsledky byly sporné, nedostačující nebo se dal ten výzkum ještě probíhá. Nebo se zjistili, zjistilo, že už při těch lehkých nebo počínajících fázích tý demence už efekt není. Otázka je, jestli ten efekt by byl třeba u lidí, u kterých ta demence ještě nepropukla.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak otázka od posluchačky, matka trpěla touto chorobou, jsem v nebezpečí? Tak o tom už jsme také trošku mluvili, tak můžete to shrnout tu odpověď?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Ano, tam jak jsem říkala je zhruba 10 až 20 procentní možnost, že i to onemocnění propukne u paní. Záleží taky, v jakém teda roce, kdy propuklo to onemocnění u tý maminky.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak často zapomínám, mám se bát této choroby? Tak já myslím, že je důležité odlišovat ta zapomětlivost viďte stárnoucích od Alzheimerovo choroby.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě to zapomínání v dnešní době může být taky důsledkem stresu, kdy ty lidi nebo jsme zahlceni informacemi, musíme myslet na víc věcí najednou. Může to být i příznak třeba deprese.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Posluchač Ivan se ptá, jestli má cenu trénovat mozek?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
No, určitě, už jsme to říkali.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
A paměť hlavně viďte?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě, určitě. Ale jak říkám, zdůraznila bych opět, stejně tak důležitý jako trénink tý paměti je ta pohybová aktivita, kdy opravdu je na to kladený teďka důraz. Pohyb, pohyb, pohyb.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Co ještě k té dobré paměti vlastně přispívá? Tak asi bychom se měli dobře vyspat také.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě, ten spánek je velmi důležitý. Potom je důležitá zdravá vyvážená strava. Hodnotí se nebo velmi jako pozitivně hodnocená je středomořská strava, která obsahuje omega 3 nenasycené kyseliny. Velmi důležité je, aby ten člověk měl dobře kompenzované interní onemocnění. To znamená, aby tam nebyly výkyvy u diabetu, aby bylo dobře kompenzovanej vysoký krevní tlak. Zbavit se kouření.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
No, ale co třeba takové malé množství červeného vínka?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
To je sporné, určitě takhle malé množství, někde se to doporučuje, někde ne. Rozhodně opravdu malé množství, protože sama na oddělení mám několik alkoholických demencí, takže ono muži jsou hlavně na to náchylní.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
No a teď poraďte, pokud někdo si není jistý a chtěl by se třeba k vám nebo k lékaři vypravit s tím, že má podezření, že třeba něco takového prožívá, že to možná bude Alzheimerova nemoc, možná nebude. Tak kam se obrátit?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Běžná nebo na běžnou psychiatrickou ambulanci, kterých tady v Plzni funguje několik. Každý psychiatr by měl být schopen provést screeningové vyšetření mozku. V podstatě myslím si, že ten minimentl by měl být schopen provést i obvodní lékař, takže určitě.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Byl u vás ještě, vy pracujete v Nemocnici v Dobřanech. Jak tam třeba vypadá péče o tyto pacienty, jenom tak stručně, jestli byste nám mohla říct?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
K nám se většinou dostávají pacienti poté, co jim tam, jsou tam nějaké poruchy chování. Většinou buď je tam třeba adresa v souvislosti s demencí a nebo zmatenost. Prostě nejsou schopní být v domácím prostředí. Dost často se k nám dostávají lidi z hospitalizací, třeba z interních odděleních, z nemocnic, poté co tam jsou v podstatě poruchy chování. Ten pobyt u nás probíhá tak, že ty lidi jsou tam na nezbytně nutnou dobu. My se snažíme nastavit léčbu, zkompenzovat stav, nastavit kognitiva, a pak samozřejmě je velmi důležitá práce s rodinou. Pomoc tý rodině buď pokud v tý péči, v péči o pacienta nebo zajistit vhodné sociální zařízení.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Takže co by měli vědět pečovatelé o nemocného, tak o tom si povíme hned po písničce.
/ Písnička /
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Primářka Lenka Vlková je dnes naším hostem. Povídáme si o Alzheimerově chorobě a slíbila jsem před písničkou, že se také trošku zastavíme u pečovatelů u nemocného, co by měli všechno vědět, a potom třeba jaké jsou ty komplikace choroby a tak dále.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Je třeba si uvědomit, že nemoc Alzheimerova demence není vždycky onemocnění jenom toho člověka, ale je to onemocnění celé rodiny. Týká se to celé rodiny, protože celá rodina se musí podílet na tý péči. Je to náročné ne jenom psychicky, ale i fyzicky. Platí, že spokojený pečovatel rovná se spokojený, spokojený nemocný. Je důležité, když diagnostikujeme demenci u toho člověka, vždy je to probrat s rodinou. Probíráme jednotlivé fáze, jak to bude vypadat, jak je třeba uzpůsobit domov, co je třeba zařídit z těch sociálních věcí, příspěvek na péči, případně bavíme se o řidičáků, pokud má ten člověk. Kdy je vhodný čas třeba vyřídit si majetkové věci. Upozorňujeme v dalším průběhu na to, jaké můžou nastat poruchy chování, poruchy spánku. Je důležitý, aby nebo je důležité, aby ten člověk byl v pohodě co se týče jakoby nálady, aby spolupracoval s tím, s tím pečovatelem, medikací. My můžeme ovlivnit třeba poruchy spánku, protože pokud nespí ten nemocný člověk, dost často nespí nebo vždycky nespí i ten pečující, takže je třeba se zaměřit i na tohle to. Jde o to, že to onemocnění je nevyléčitelné. Končí vždycky smrtí. Bohužel tam není jiná možnost. Ať ze začátku dochází tedy k poruchám paměti, postupně postihuje i tu motoriku, ty lidé zhoršuje se chůze, zhoršuje se, jsou časté pády, časté úrazy. Zhoršuje se vlastně řeč, schopnost komunikace toho pacienta s tím okolím. Dochází k poruchám příjmu potravy, takže i se bavíme o tom, jak upravit jídlo, jaké jídlo podávat. Jsou tam poruchy polykání. Postupně nastoupí teda i inkontinence, takže tam se domlouváme s pečovateli, jak třeba spolupracovat právě s obvodním lékařem, stran inkontinenčních pomůcek, kompenzačních pomůcek. A samozřejmě je tam výrazně u těch lidí v těch pozdních fázích narušená imunita. Takže ty lidi umírají většinou na nějakou infekci. Je důležité, aby my jsme tohle to všechno s tím pečujícím nebo s těma pečujícíma probrali. Připravili je na to a v podstatě tak nějak je psychicky podpořili, protože dost často se stává, že ten člověk v podstatě nebo ten pečující upadá do deprese. Potřebuje tu podporu, je třeba, aby opravdu ta rodina se semkla. Na to je třeba velmi dobré v rámci domluvit se s zvláštním režimem svatého Aloise. Existuje podpůrná skupina takzvané čaje o páté, kdy se scházejí ty rodiny těch pečujících a povídají si o svých zkušenostech, což je velmi důležité.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Ráno tady byla zástupkyně Domova svatého Aloise, takže to je důležité viďte, aby byla taková zařízení.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Stacionáře.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Je jich bohužel málo, protože těch lidí, který tu péči potřebují, tak je daleko víc a je třeba, aby v podstatě dál se na to myslelo a ne vždy ta rodina je možná nebo má možnost nebo schopnost se o toho pacienta postarat, takže nejdřív je třeba možnost využívat pečovatelských služeb, pak fungují stacionáře, týdenní stacionáře a pak domluvy se zvláštním režimem, který se specializujou právě na péči o klienty s demencí.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak náš pořad za chviličku skončí, jak bychom to uzavřeli, jak si můžeme v rámci prevence pomoci sami, a kdybychom měli už třeba začít, protože 60, 65 let je tady za chviličku, jakmile se viďte, člověk myslí pořád, jak je mladý a najednou, už to třeba pravda není.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Já si myslím, že začít by jsme měli kdykoliv. Vlastně začít by jsme měli už od mládí. Je to na to, aby jsme v podstatě dbali na to, aby jsme žili zdravě, aby jsme se starali o své tělo, o svojí duši, vlastně duševní hygiena je velmi důležitá. Samozřejmě ta četba velmi důležitá, to jsem tady ani nezmínila, což jsou sociální vazby. Jo, aby člověk měl spoustu přátel, měl lidi okolo sebe, komunikoval s lidma, měl ten život plný a naplněný.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Sociální vazby, existuje třeba nějaká společnost, která se o to stará, která by pomohla třeba někomu, kdo se cítí osamocen a sám, kam se obrátit? Možná na ten Domov svatého Aloise například viďte?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě taky. Já si myslím, že v podstatě mám pocit, že tady je spoustu takových podpůrnejch skupin a teďka je i nabídka různých kurzů, takže si myslím že.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Neměl by zůstávat člověk sám.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Neměl by zůstat sám, ano přesně tak.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak na závěr ta prevence, jak si tedy můžeme pomoci sami, ještě jednou to zopakujeme.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Takže jak říká, je důležitý sociální, důležité sociální vazby, vyvážená strava zdravá, omezit alkohol, kouření a samozřejmě ten kognitivní trénink. To znamená naučit se třeba nějakou řeč i v pokročilejším věku?
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
To znamená naučit se třeba nějakou řeč i v pokročilejším věku?
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Určitě určitě.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
To si myslím, že by.
Lenka VLKOVÁ, lékařka
Každej co, k čemu má vztah, že jo, někdo má vztah k těm řečím, někdo rád čte, takže určitě tohle to.
Květa BODOLLOVÁ, moderátorka
Tak já vám moc děkuji za návštěvu v dnešní lékařské poradně. Na další otázky se dostane zase někdy, až si budeme o Alzheimerově nemoci povídat, protože 21. 9, jak jsme říkali, tak je vlastně den, mezinárodní den této choroby. Tak poslouchali jste lékařskou poradnu, naším hostem byla primářka doktorka Lenka Vlková z Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. Děkujeme za návštěvu a zítra v tomto čase budeme pokračovat, protože si s dietní sestrou Jaroslavou Kreuzbergovou budeme povídat o tom, jaký vliv má na Alzheimerovu chorobu právě vydatná a zdravá strava, o čemž už tady paní primářka také mluvila. Tak tedy pěkný večer ve společnosti dalších pořadů vám přeje Květa Bodollová.