Anděl Strážný: pomáháme seniorům, aby mohli žít doma, i když jsou sami

Máte v rodině nebo mezi blízkými lidi, kteří už by vzhledem k vyššímu věku nebo fyzické kondici potřebovali stálý dohled, ale vy jim ho poskytnout nemůžete? Neziskovka Anděl Strážný právě toto dělá. Pomáhají jí v tom jednoduché chytré náramky, základní komunikační systém a péče obětavých zaměstnanců.

O tom, jak provozovat účinný monitorovací systém pro seniory a tělesně postižené, spojený s linkou důvěry s odborně vyškoleným personálem, jsme si povídali s ředitelkou Anděla Strážného Milenou Mocovou. (Poznámka autora: jsme někdejší spolužáci, takže jsme si při rozhovoru tykali.)
"Jsme registrovaná sociální služba tísňové péče. Fungujeme úplně jednoduše – klienty vybavujeme náramky, které by u sebe měli mít prakticky neustále. Ty slouží jako komunikační zařízení. Když se s námi klient potřebuje spojit, stiskne tlačítko na náramku a dovolá se na dispečink fungující čtyřiadvacet hodin denně. Náramek v sobě má GPS modul, takže na dispečinku poznáme, kde se momentálně nachází, a také SIM kartu, mikrofon a reproduktor, což znamená, že funguje jako standardní mobilní telefon. My díky tomu můžeme s klientem normálně hovořit. Všechno slouží jedinému účelu – aby lidé, kteří jsou ještě aspoň částečně soběstační a přitom žijí sami, mohli žít co nejdéle doma. Třeba s asistencí pečovatelské služby, ale bez nutnosti ústavní péče. Populace stárne a takovéhle služby budou pořád potřebnější."
Znamená to, že se zařízení používá výhradně ke spojení mezi uživatelem a dispečinkem?