Audiovizuální služby musí být zpřístupněny neslyšícím a nevidomým, říká europoslankyně Šojdrová

projednávána v Evropském parlamentu má na první pohled pramálo společného se zdravotnictvím. Opak je ale pravdou. Směrnice, ke které se sešlo rekordních více než tisíc pozměňovacích návrhů, se mimo jiné zabývá i zpřístupněním obsahu nevidomým a neslyšícím občanům. Legislativní návrh předložila Evropská komise a Evropský parlament

Evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která je v těchto dnech projednávána v Evropském parlamentu má na první pohled pramálo společného se zdravotnictvím. Opak je ale pravdou. Směrnice, ke které se sešlo rekordních více než tisíc pozměňovacích návrhů, se mimo jiné zabývá i zpřístupněním obsahu nevidomým a neslyšícím občanům. Legislativní návrh předložila Evropská komise a Evropský parlament k ní dává své stanovisko.

"Spolupředkládala jsem pozměňovací návrh, který se týká toho, že audiovizuální služby musí být zpřístupněny neslyšícím a nevidomým znakovým jazykem, skrytými titulky. Míru dostupnosti si stanovují členské státy. K tomuto návrhu, který v podstatě nemění stávající směrnici, jsem připojila návrh, aby Evropská komise poskytla podporu členským státům, potažmo poskytovatelům audiovizuálních služeb k tomu, aby tuto povinnost mohli splnit," popisuje europoslankyně Michaela Šojdrová svůj podíl na tvorbě nové směrnice.
Přes sto tisíc neslyšících

Kromě zpřístupnění vetší části obsahu neslyšícím a nedoslýchavým, je cílem