Autisté na trhu práce. AI snižuje jejich šance
23.07. 2025 - 06:52
Metro
Najít uplatnění není lehké pro spoustu z nás. Své o tom vědí i lidé s autismem.
V České republice žije zhruba 200 tisíc lidí s poruchou autistického spektra (PAS). Přes sto tisíc z nich je v produktivním věku, přesto více než 80 procent není ekonomickonomicky aktivních. Oborem, kde nacházejí uplatnění, jsou informační technologie. Problémem jsou ale pohovory.
Oslabené dovednosti
Podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí více než 80 procent dospělých lidí s PAS nenachází dlouhodobě zaměstnání, ačkoliv často disponují odbornými znalostmi a technickými dovednostmi. "Většina lidí na spektru autismu je buď ekonomicky zcela neaktivní, nebo aktivní, ale na pozicích, které jsou pod jejich kvalifikací," vysvětluje Štěpán Hejzlar, ředitel střediska, metodik služby sociální rehabilitace a terapeut Národního ústavu pro autismus.
Podle jeho slov si zaměstnavatelé dost často cení sociálněkomunikačních dovedností, které mají lidé s PAS oslabené. "Činí tak přitom na pozicích i v celých sektorech, kde tyto dovednosti v praxi nejsou stěžejní. Naši klienti jsou nejčastěji zaměstnaní v oblastech administrativy, pomocných prací nebo ve skladech. Specifickou oblastí je sektor informačních technologií, kde bývají nedokonalosti v sociálně-komunikační oblasti hodnoceny mírněji a výsledek práce je relativně dobře měřitelný. Lidé na autistickém spektru tak často pracují na pozicích testerů, vývojářů, programátorů, správců databází, datových analytiků nebo grafiků," dodává Hejzlar.
Podle Melanie Zajacové, vedoucí Katedry sociální práce na FF UK, zásadní bariérou často nebývá nedostatek schopností, ale nepřipravenost prostředí. "Lidé s PAS mívají odlišné způsoby komunikace a sociální interakce, a pokud na to není druhá strana připravena, vzniká zbytečné nedorozumění. Typickým příkladem jsou pracovní pohovory, které staví na nevyslovených očekáváních, jako je oční kontakt, tak zvaná přirozená sociální lehkost nebo schopnost small talku. Bariéru navíc nově může představovat i používání automatizovaných náborových systémů, které nedokážou zohlednit specifika v projevu lidí s PAS," konstatuje pro Metro Zajacová.
Silný smysl pro detail
V posledních letech navíc roste zájem o problematiku neurodiverzity na pracovišti. Osoby s poruchou autistického spektra často disponují specifickými schopnostmi a dovednostmi, které mohou být pro určité pracovní obory velmi přínosné. Informační technologie patří mezi ně.
"Mnoho autistů vykazuje zvýšenou schopnost soustředění, detailní analytické myšlení, vysokou míru preciznosti. Preferují strukturované prostředí a jasně definované úkoly, což je pro IT obory typické. Autisté často podávají stabilní výkon, mají vysokou odolnost vůči opakované činnosti a silný smysl pro detail," vyjmenovává Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio, která se dlouhodobě věnuje tématu diverzity v IT.
Automatické vyřazení
Jinakosti v komunikaci i mimice stále představují pro autisty jednu z hlavních překážek při získávání zaměstnání. Velký problém při shánění práce představuje pro lidi s PAS umělá inteligence (AI), kterou dnes už řada firem používá během prvních kol pracovních pohovorů a k předvýběru uchazečů.
"Například méně obvyklý jazykový projev nebo netypické formulace v životopisech a motivačních dopisech mohou být AI vyhodnoceny jako nevhodné. Zhoršený oční kontakt, mimika nebo neobvyklá gestikulace během video pohovorů mohou být algoritmem interpretovány jako nedostatek sebedůvěry nebo neprofesionalita. Pokud není AI v náboru správně navržena a testována, může skutečně autisty z výběrových řízení automaticky vyřadit. Je důležité, aby firmy chápaly neurodiverzitu jako součást inkluzivní strategie a přizpůsobily náborové nástroje tak, aby nikoho nevylučovaly jen kvůli odlišnému projevu," shrnuje Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.
Podle Zuzany Paulové, odbornice v oblasti HR a CEO společnosti myHeRoes, i přetože existují auditní nástroje, které pomáhají odhalit například diskriminaci, většina auditních nástrojů férovosti (bias audits) i AI HR systémů vzniká primárně pro angličtinu. "Zároveň je pro provedení auditu nutné testovat na velkých datech, třeba i tisícech profilů, což je v podmínkách českého trhu možné jen obtížně. Proto tedy zůstává hlavní zárukou férovosti finální hodnocení člověkem," konstatuje Paulová.
Budoucnost zaměstnávání lidí s poruchou autistického spektra i přesto vypadá nadějně, zejména díky rostoucímu povědomí o neurodiverzitě, technologickému rozvoji a tlaku na sociální odpovědnost firem.
KLIDOVÉ ZÓNY Lidem s poruchou autistického spektra se v posledních letech dostává stále větší podpory, což výrazně usnadňuje jejich vstup do profesního světa. - "Například společnosti jako SAP, Microsoft či Avast spustily programy, jako je Autism at Work, které podporují zaměstnávání autistů. Tyto iniciativy zahrnují třeba úpravu náborového procesu či zřízení klidových zón na pracovišti, kde si mohou ulevit od smyslového přetížení," zdůraznila Denisa Janatová z firmy smitio. MET
POCIT BEZPEČÍ A PŘEDVÍDATELNOSTI
Informační technologie patří mezi nejperspektivnější obory současnosti. - Technologie jsou pro lidi s poruchou autistického spektra (PAS) přirozeně srozumitelné – neobsahují emoce, ironii ani neverbální signály, které mohou být pro autisty matoucí. Díky tomu jim poskytují pocit bezpečí a předvídatelnosti.
- Práce s počítačem je navíc jasně strukturovaná, má přesná pravidla a často nevyžaduje složitou mezilidskou interakci, ve které se lidé s PAS mohou cítit nejistí. Tím pádem mají nad svou prací větší kontrolu. Většina autistů také silně vnímá vizuální informace a uvažuje v obrazech. MET
PROFIMEDIA
Lidé na spektru autismu čelí vyšší míře nezaměstnanosti, ačkoliv až 40 procent z nich má nadprůměrnou inteligenci.
V České republice žije zhruba 200 tisíc lidí s poruchou autistického spektra (PAS). Přes sto tisíc z nich je v produktivním věku, přesto více než 80 procent není ekonomickonomicky aktivních. Oborem, kde nacházejí uplatnění, jsou informační technologie. Problémem jsou ale pohovory.
Oslabené dovednosti
Podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí více než 80 procent dospělých lidí s PAS nenachází dlouhodobě zaměstnání, ačkoliv často disponují odbornými znalostmi a technickými dovednostmi. "Většina lidí na spektru autismu je buď ekonomicky zcela neaktivní, nebo aktivní, ale na pozicích, které jsou pod jejich kvalifikací," vysvětluje Štěpán Hejzlar, ředitel střediska, metodik služby sociální rehabilitace a terapeut Národního ústavu pro autismus.
Podle jeho slov si zaměstnavatelé dost často cení sociálněkomunikačních dovedností, které mají lidé s PAS oslabené. "Činí tak přitom na pozicích i v celých sektorech, kde tyto dovednosti v praxi nejsou stěžejní. Naši klienti jsou nejčastěji zaměstnaní v oblastech administrativy, pomocných prací nebo ve skladech. Specifickou oblastí je sektor informačních technologií, kde bývají nedokonalosti v sociálně-komunikační oblasti hodnoceny mírněji a výsledek práce je relativně dobře měřitelný. Lidé na autistickém spektru tak často pracují na pozicích testerů, vývojářů, programátorů, správců databází, datových analytiků nebo grafiků," dodává Hejzlar.
Podle Melanie Zajacové, vedoucí Katedry sociální práce na FF UK, zásadní bariérou často nebývá nedostatek schopností, ale nepřipravenost prostředí. "Lidé s PAS mívají odlišné způsoby komunikace a sociální interakce, a pokud na to není druhá strana připravena, vzniká zbytečné nedorozumění. Typickým příkladem jsou pracovní pohovory, které staví na nevyslovených očekáváních, jako je oční kontakt, tak zvaná přirozená sociální lehkost nebo schopnost small talku. Bariéru navíc nově může představovat i používání automatizovaných náborových systémů, které nedokážou zohlednit specifika v projevu lidí s PAS," konstatuje pro Metro Zajacová.
Silný smysl pro detail
V posledních letech navíc roste zájem o problematiku neurodiverzity na pracovišti. Osoby s poruchou autistického spektra často disponují specifickými schopnostmi a dovednostmi, které mohou být pro určité pracovní obory velmi přínosné. Informační technologie patří mezi ně.
"Mnoho autistů vykazuje zvýšenou schopnost soustředění, detailní analytické myšlení, vysokou míru preciznosti. Preferují strukturované prostředí a jasně definované úkoly, což je pro IT obory typické. Autisté často podávají stabilní výkon, mají vysokou odolnost vůči opakované činnosti a silný smysl pro detail," vyjmenovává Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio, která se dlouhodobě věnuje tématu diverzity v IT.
Automatické vyřazení
Jinakosti v komunikaci i mimice stále představují pro autisty jednu z hlavních překážek při získávání zaměstnání. Velký problém při shánění práce představuje pro lidi s PAS umělá inteligence (AI), kterou dnes už řada firem používá během prvních kol pracovních pohovorů a k předvýběru uchazečů.
"Například méně obvyklý jazykový projev nebo netypické formulace v životopisech a motivačních dopisech mohou být AI vyhodnoceny jako nevhodné. Zhoršený oční kontakt, mimika nebo neobvyklá gestikulace během video pohovorů mohou být algoritmem interpretovány jako nedostatek sebedůvěry nebo neprofesionalita. Pokud není AI v náboru správně navržena a testována, může skutečně autisty z výběrových řízení automaticky vyřadit. Je důležité, aby firmy chápaly neurodiverzitu jako součást inkluzivní strategie a přizpůsobily náborové nástroje tak, aby nikoho nevylučovaly jen kvůli odlišnému projevu," shrnuje Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.
Podle Zuzany Paulové, odbornice v oblasti HR a CEO společnosti myHeRoes, i přetože existují auditní nástroje, které pomáhají odhalit například diskriminaci, většina auditních nástrojů férovosti (bias audits) i AI HR systémů vzniká primárně pro angličtinu. "Zároveň je pro provedení auditu nutné testovat na velkých datech, třeba i tisícech profilů, což je v podmínkách českého trhu možné jen obtížně. Proto tedy zůstává hlavní zárukou férovosti finální hodnocení člověkem," konstatuje Paulová.
Budoucnost zaměstnávání lidí s poruchou autistického spektra i přesto vypadá nadějně, zejména díky rostoucímu povědomí o neurodiverzitě, technologickému rozvoji a tlaku na sociální odpovědnost firem.
KLIDOVÉ ZÓNY Lidem s poruchou autistického spektra se v posledních letech dostává stále větší podpory, což výrazně usnadňuje jejich vstup do profesního světa. - "Například společnosti jako SAP, Microsoft či Avast spustily programy, jako je Autism at Work, které podporují zaměstnávání autistů. Tyto iniciativy zahrnují třeba úpravu náborového procesu či zřízení klidových zón na pracovišti, kde si mohou ulevit od smyslového přetížení," zdůraznila Denisa Janatová z firmy smitio. MET
POCIT BEZPEČÍ A PŘEDVÍDATELNOSTI
Informační technologie patří mezi nejperspektivnější obory současnosti. - Technologie jsou pro lidi s poruchou autistického spektra (PAS) přirozeně srozumitelné – neobsahují emoce, ironii ani neverbální signály, které mohou být pro autisty matoucí. Díky tomu jim poskytují pocit bezpečí a předvídatelnosti.
- Práce s počítačem je navíc jasně strukturovaná, má přesná pravidla a často nevyžaduje složitou mezilidskou interakci, ve které se lidé s PAS mohou cítit nejistí. Tím pádem mají nad svou prací větší kontrolu. Většina autistů také silně vnímá vizuální informace a uvažuje v obrazech. MET
PROFIMEDIA
Lidé na spektru autismu čelí vyšší míře nezaměstnanosti, ačkoliv až 40 procent z nich má nadprůměrnou inteligenci.
Klíčová slova: