Bude ležák, řekli babičce. Její vnuk teď dopisuje diplomku ústy

Patrik Šimánek je už 10 let odkázaný na cizí pomoc. Přestože cítí nohy, je upoutaný na vozík. Cítí i ruce, přesto s nimi nedokáže pohnout. Stalo se to po nešťastném skoku do mělké vody. Patrik svou hlavu už zaměstnává jinak. Dopisuje diplomku a po státnicích bude letos promovat na pražské Metropolitní univerzitě.

Lékaři nad zvláštním případem jen bezradně kroutí hlavou. "Prostě se to tak semlelo, ale život jde dál," komentuje pětadvacetiletý student osudný moment, který mu změnil život. Stalo se to hned v prvním ročníku střední školy na seznamovacím kurzu v Březové u Třebíče. Hned druhý den pobytu skočil po hlavě do umělé nádrže.  

V nejtěžších chvílích se nemohl opřít o matku ani o otce. Ten mu v jeho pěti letech zemřel. Matka si vzápětí našla mladšího přítele a Patrika opustila. Chtěli ho dát do dětského domova. Rodiče matky to ovšem nedopustili a vzali si ho do péče. Chlapec, který vyrostl do výšky 195 centimetrů, dovedl vzít za práci a babičce i dědovi se vším pomáhal. Jenže to se...