Budoucnost neurochirurgie: ovládání vůlí či nahrazování smyslů díky neurobionice

Budoucnost neurochirurgie: ovládání vůlí či nahrazování smyslů díky neurobionice

Mozek je nejsložitějším orgánem lidského těla – a neurochirurgie jedním z vůbec nejnáročnějších oborů medicíny. V jejích silách dnes je zachránit člověka s nádorem hluboko v mozku, zachovat všechny funkce u pacienta po mrtvici či ulevit od třesu nemocnému s Parkinsonovou chorobou. Účinně léčit a zároveň zvyšovat bezpečnost a kvalitu života pacientů odborníci dovedou nejen otevřením lebky a precizním zákrokem v mozku za pomoci operačního mikroskopu, ale také prostřednictvím operací přes nosní dutinu nebo zákroků díky katetru vpíchnutému do třísla, odkud se stehenní tepnou dostanou až do mozku. O tom, co všechno je dnes v silách neurochirurgů a co nového by mohla přinést budoucnost, včera v rámci Týdne mozku Akademie věd ČR seznámil veřejnost Jan Klener, primář Neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce. Právě Homolka přitom patří na tomto poli k celorepublikové špičce.

"U řady neurologických onemocnění je každý případ originální. Jakékoliv poškození některé z drobných cév, které vyživují mozek, může způsobit velmi vážné následky. Je tu řada hlavových nervů a nervových vláken, a v tomto terénu se vyskytují nádory. Každý roste trochu jinak a nějakým způsobem odtlačuje nebo přerůstá na cévy a nervy. Dopředu přesně nevíme, co nás čeká, i když máme zobrazovací metody – tento terén nedokážeme zatím ještě postihnout. Práce vyžaduje soustředění, velký smysl pro improvizaci a také dlouhou učební křivku," přibližuje Jan Klener s tím, že i jen drobné pochybení může pacienta velmi poškodit.