Chronické nemoci spotřebují většinu nákladů na péči, v Česku je ale její organizace mizerná

Transplantace, miniinvazivní kardiologické zákroky či neurochirurgické operace, které se provádějí hluboko v mozku, aniž by ohrozily jiné funkce – to je medicína, o které často slyšíme z médií a u níž nezbývá než žasnout, co všechno moderní věda dokáže. Jenže těžiště dnes leží někde jinde – v léčbě chronických nemocí, jejich komplikací a následků. Například ve Velké Británii

Transplantace, miniinvazivní kardiologické zákroky či neurochirurgické operace, které se provádějí hluboko v mozku, aniž by ohrozily jiné funkce – to je medicína, o které často slyšíme z médií a u níž nezbývá než žasnout, co všechno moderní věda dokáže. Jenže těžiště dnes leží někde jinde – v léčbě chronických nemocí, jejich komplikací a následků. Například ve Velké Británii dlouhodobá onemocnění stojí za 70 procenty hospitalizací, 78 procenty návštěv u praktika a 70 procenty výdajů na zdravotnictví a sociální péči. Celkově pak nepřenosné nemoci připraví Evropu každoročně o 10 až 15 procent HDP a zemře na ně 60 až 80 procent lidí. Jenže navzdory tomu, že 50 procentům úmrtí na tyto choroby by se dalo předejít primární prevencí a 25 procentům prevencí sekundární, naprostá většina vynaložených prostředků se soustředí až od fáze, kdy má pacient rozvinuté onemocnění s komplikacemi. V tomto stadiu je možné předejít 25 procentům úmrtí, ovšem za mnohem vyšší cenu než v předchozích dvou fázích. Do budoucna navíc nelze očekávat, že by těchto onemocnění ubylo nebo by jejich počet stagnoval – kvůli stárnutí populace a vyššímu věku dožití bude problém narůstat. Jak se s tímto stavem vypořádat a postavit péči tak, aby byla do budoucna finančně únosná a efektivní, řešil osmý ročník International Health Summit věnovaný léčbě a prevenci chronických onemocnění organizovaný Advance Institutem, který se konal 19. až 21. května v Praze.