Čím dříve, tím lépe. Rehabilitace po mrtvici hraje klíčovou roli

Zdenek Tvrdík měl po prodělání mozkové mrtvice štěstí, že se do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech dostal rovnou z iktového centra. V té době měl ochrnutou pravou polovinu těla, na levou nohu se sotva postavil a mluvení mu dělalo velké potíže.

Zdejší pobyt si nemůže vynachválit a jediné, co ho mrzí, je to, že po návratu domů není rehabilitace zdaleka tak intenzivní, jak si na to během tříměsíčního pobytu v Kladrubech zvykl. Podařilo se mu velmi úspěšně rozpohybovat pravou část těla, takže zvládne i oblíbené procházky se psem, a také s mluvením nemá dnes výraznější problémy.

"Program byl od začátku hodně nabitý," vzpomíná na pobyt v ústavu, "cvičení, masáže, logopedie, psychologický trénink."

Postupně začal trénovat také chůzi po chodbách i ve venkovním terénu a také zdánlivě běžné činnosti, které mu usnadní život v domácímprostředí. Od šněrování tkaniček přes loupání jablka až po šroubování žárovky. Vyzkoušet si mohl dokonce i zdejší novinku – rehabilitaci s pomocí robota.