ČSSZ vysvětluje přetrvávající mýty o důchodech. Díl 1: Starobní důchody, část I

„Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí a stále mezi nimi přetrvává řada nejasností, mylných představ a informací zažitých z minulosti. Mnohé skutečnosti související s důchodem nebo jeho výpočtem jsou poměrně komplikované, proto ČSSZ některé z nich vysvětlí.
-
Praha 22. 3. 2016
-
1. Léta odpracovaná před rokem 1986 se do důchodu nepočítají
Není to tak. Je ale třeba rozlišit dva odlišné faktory – dobu pojištění/zaměstnání a výdělky. Pro nárok na důchod a jeho výši se započítávají doby pojištění (zpravidla zaměstnání či podnikání) získané od ukončení povinné školní docházky. Na délce doby pojištění pak závisí procentní výměra důchodu. Ta se počítá z osobního vyměřovacího základu – zjednodušeně řečeno z průměru výdělků v tzv. rozhodném období. Rozhodné období jsou tedy roky, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu. Začíná kalendářním rokem po roce, v němž člověk dosáhl 18 let a končí rokem, který předchází roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se podle zákona o důchodovém pojištění nezahrnují roky před rokem 1986. Výši důchodu tedy neovlivní výdělky získané před rokem 1986, doba pojištění získaná před tím rokem však ano.

Klíčová slova: