Cukrovka

PRIMA Family
-
Josef KLÍMA, moderátor
Cukrovka sužuje jak stárneme, čím dál větší část populace. Sám dobře vím, jaké to je, denně s ní bojovat. Zamýšlet se nad každým koláčkem nebo pivkem a ráno trnout napětím, jaké číslo mi ukáže můj glukometr. Teď ale máme my diabetici novou naději. Lékaři v pražském IKEMu jako první na světě zkouší cukrovku operovat. Ano, slyšeli jste dobře. Nejdřív proběhly zkoušky na prasatech, teď už odoperovali první pacienty. A jaké mají výsledky? Podívejte se na reportáž Petry Majerové.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Jak se to představujete, nebo s jakou do toho jdete?

Miroslav JEDLIK, pacient
Že se mi to pak nebude zhoršovat. To je ten hlavní účel, o který mi šlo, aby se ta nemoc nezhoršovala.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Tento muž trpí diabetem druhého typu, čili cukrovkou. Už za pár desítek minut podstoupí zcela revoluční zákrok, který by měl jeho stav radikálně zlepšit. Jde o celosvětovou novinku, která, pakliže projde náročným testováním a schvalováním možná v budoucnu zachrání životy mnoha lidí. A jako první na světě jí provádí lékaři v pražském IKEMu.

Marek BENEŠ, lékař, gastroenterolog
Těsně za žaludkem právě v té části tenkého střeva na tom začátku jsou určité senzory, určité buňky, které ochutnávají ten obsah, který tam ze žaludku putuje a podle toho, co ochutnají, cukr, tuk, bílkoviny, tak podle toho ten metabolismus celý upraví. To znamená ne jazyk, kterým my cítíme chuť, ale ten druhý jazyk. To je ten, který ovlivní ten metabolismus a připraví ten organismus na reakci na to jídlo. Ten princip té metody se jmenuje oslepení nebo zaslepení dvanáctníku. A to vymysleli teda nebo přišli na to chirurgové a potom my endoskopisti a další tedy diabetologové a celý ten další tým se začlo vymýšlet, jak to udělat jinak, než tou cestou chirurgickou. Jak zničit tyto senzory a jak zničit ty buňky.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Doposud se cukrovka léčí dvěma způsoby. Buďto farmakoterapií, tedy léky nebo chirurgicky. Farmakoterapie ovšem vyžaduje i jistou změnu způsobu života pacientů, a to ne každý zrovna dokáže. Naopak chirurgické řešení s sebou mnohdy nese nemalá rizika.

Marek BENEŠ, lékař, gastroenterolog
Jsou to operace, kde se přepůlí kus střeva, posune se někam jinam. Našije se jinam. Zúží se žaludek, uřízne se kus žaludku a tak dále. Ale hlavně si musíme uvědomit, že operujete nemocné lidi. A takové lidi uspat a takové lidi operovat není jednoduché. Tito pacienti mají diabetes, to znamená hojení ran je tam horší než u normální populace. A představte si, že jdete na plánovanou operaci a už z ní nevyjdete.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
To, že na začátku tenkého střeva existují senzory, tedy buňky, které řídí náš metabolismus, je již nějakou dobu známou věcí. Jejich zničení horkou vodou či radiofrekvencí  ovšem nebylo až tak účinné. Ukázalo se, že dojde pouze ke zničení takzvaných výběžků, které po nějaké době ale opět dorostou. Naopak velmi účinný je takzvaný endobariér, laicky řečeno přes senzory se natáhne igelitový rukáv a buňky jsou rázem jakoby slepé. I s tímto zákrokem slaví lékaři z IKEMu obrovské úspěchy. Ale nově testovaná metoda je ještě výraznějším krokem  k záchraně diabetiků.

Marek BENEŠ, lékař, gastroenterolog
Laser, to je princip té naší metody. Dokáže zničit nejenom ty senzory, to znamená ty výběžky, ale dokáže zničit ty buňky, které už nikdy nedorostou. Ten výkon sám o sobě je technicky relativně jednoduchý. Ve správném místě nafouknem balon, na tom balonu se to střevo napne, aby ten laser přesně věděl, v jaké vrstvě stěny tenkého střeva má fungovat. Pacient odchází ten den domů.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Pan Marian je úplně prvním člověkem na světě, který byl operován touto novou metodou. Měl to štěstí, že se do programu testování přihlásil jako první. A jak sám říká, ani nedoufal, že by obyčejného chlapa z Děčína mohli vybrat pro něco tak objevného. Ta operace se prováděla laserem. Tak, nebál jste se? Víte co, že to třeba netrefí to místo.

Marian OMANÍK, pacient
No, máte strach, určitě.  Protože víte co, ono je to přeci jenom něco takovýho, že když vám řeknou, že vám budou něco vypalovat v těle, vlastně v tenkým střevě, že vám budou vypalovat nějaký papily, tak si říkáte, ježiš marja, teď to tam někde zaškobrtne, něco vám tam profiknou, nějakej ten, ten a bude z vás třeba mrzák, jako nevím, čekal  jsem, říkám, může se to stát nemusí, no ale dopadlo to dobře.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Když vám přišel termín toho zákroku, nebo výkonu, tak?

Marian OMANÍK, pacient
Měl jsem velkou radost.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Jo? Je to fakt radost?

Marian OMANÍK, pacient
Je. Je opravdu.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Přece jen ale jdete do experimentu.

Marian OMANÍK, pacient
Jasně, nevíte, co vás čeká, ale velká radost to je, protože tam je ta naděje a ta vás drží.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Diabetem druhého typu u nás trpí zhruba 800 tisíc lidí. Čili přibližně každý desátý člověk a každým rokem toto číslo narůstá. Některé odhady hovoří o tom, že za několik desítek let bude cukrovkou trpět už každý pátý člověk. Pokud se dramaticky nezmění náš životní styl. Dnes už obezitu bereme jako něco normálního. Obézní lidé se už za svou tloušťku jaksi nestydí.

Julius ŠPIČÁK, přednosta kliniky hepatogastroenterologie
Ten problém je komplexní, obezita znamená taky velké riziko cukrovky, velké riziko onemocnění srdce, hypertenze a kupodivu také onemocnění jater, takže my dnes provádíme 30 % transplantací pro onemocnění jater, které v podstatě souvisí s obezitou. Takže pro nás je to dnes zcela tedy zásadní globální komplexní tedy téma.

Marek BENEŠ, lékař, gastroenterolog
Ta situace je neutěšená a alarmující. My nechcem léčit jenom obezitu, ale to hlavní cukrovka, obezita. Ta cukrovka je to, co postupně zabíjí ty lidi, pacienty.

Petra MAJEROVÁ, redaktorka
Marek Beneš je vedoucí lékař týmu, který novou metodu uvedl v život. Ve spolupráci s izraelskými experty, kteří metodu laseru vynalezli, má v současné době odoperovaných osm pacientů a vše vypadá zatím velice dobře. On sám by si přál, aby se tento nový zákrok stal jednoho dne přístupným pro všechny pacienty.Pro všechny na světě.

Marek BENEŠ, lékař, gastroenterolog
Briskní efekt je překvapivý. To znamená ty glykemie pacienti prostě pocítí nebo si měří o polovinu nižší už druhý den po výkonu. A jestli jenom dokážeme zabránit přechodu pacientů z tabletek na píchání inzulínu, tak to je převratná metoda.