Devět ctností nevidomé aneb Má život s handicapem i nějaké výhody? - 1. ctnost – Pracovitost

Nebojím se důkladnosti a preciznosti

    Jednou jsme na univerzitě dostali seznam možných témat na seminární práci, samozřejmě v tištěné podobě. Chytrý telefon si teprve pořizuju a skener máme společný s manželem, takže mi přišlo nejjednodušší poprosit spolužáky, ať mi témata přepíšou. Bylo to cca dvacet témat (rozuměj názvů), a kdybych to měla přepsat já z Braillova písma do počítače, trvalo by mi to zhruba pět minut. A tak jsem si říkala, že to pro spolužáky nebude žádný problém, protože na rozdíl ode mě nemusejí při opisování oddělávat ruce od klávesnice a dívají se zároveň do papíru a píšou, takže jim to bude trvat dvakrát tak kratší dobu.

    Kdyby někdo poprosil o přepis něčeho kratšího mě, prostě bych večer doma sedla a šup. A tak mě udivilo, že na moji prosbu ve skupinovém Messengeru nikdo nereaguje. Po nějaké době jsem poprosila ještě jednou, tentokrát úspěšně. A v tu chvíli mi to došlo: Sakriš, vždyť oni vlastně nejsou zvyklí opisovat! Vždyť si přece všechno fotí!

    Ani já už toho v digitální éře až tak moc neopisuju, ale pořád toho je víc, než kolik běžně opisuje vidící. Tiskárna na Braillovo písmo sice existuje, jenže je hlučnější a hlavně...