Dostupnost zdravotnické péče

ČT 24
30.11.2016 20:30:09 Michala HERGETOVÁ Marcela MURASOVÁ, Petr OBROVSKÝ, Tomáš JULÍNEK, Ján DUDRA, Martin ENGEL 90' ČT24 003 00:23:35 Televize BMI
Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
A teď přidáme hodnocení zdravotní sestry, konkrétně držitelky titulu BATIST Nej sestřička roku 2016. Do Ostravy proto přeju hezký večer Marcele Murasové, vrchní sestře oddělení neurochirurgie Městské nemocnice v Ostravě. Dobrý večer.

Marcela MURASOVÁ, vrchní sestra, Městská nemocnice Ostrava; držitelka titulu BATIST Nej sestřička 2016:
Dobrý večer.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Pojďme začít hodnocením. Jak se změnilo zdravotnictví za éry ministra Němečka? Co udělal dobře a co špatně?

Marcela MURASOVÁ, vrchní sestra, Městská nemocnice Ostrava; držitelka titulu BATIST Nej sestřička 2016:
Já bych vůbec nehodnotila, co ministr udělal špatně nebo dobře, protože si myslím, že na to opravdu nejsem dost kompetentní. Nejsem členem žádných dozorčích rad, ani žádných výkonných výborů, ani členem nějakých odborných společností. Nekomunikuji přímo s ministerstvem, takže opravdu se necítím na to hodnotit práci pana ministra. Já si myslím, že jako sestra třeba v manažerské pozici vnímám, že nějaké kroky učiněny byly, ať už se připravujou nějaké novelizace zákonů, které prostě se zdravotnictví přímo dotýkají. Samozřejmě úhradová vyhláška, všechno takové okrajově vnímáme, ale jako sestra, víceméně jako koncový uživatel tady tohohle procesu si myslím, že nemohu hodnotit práci pana ministra z tohoto pohledu.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Jak se, jak se změnilo zdravotnictví z pohledu sester a nebo, řekněme, jejich práce, podmínky pro jejich práci?

Marcela MURASOVÁ, vrchní sestra, Městská nemocnice Ostrava; držitelka titulu BATIST Nej sestřička 2016:
Podmínky pro práci sester za těch, když můžu hodnotit zhruba posledních 20 let, protože vlastně má praxe sahá do období předchozího vzdělávacího systému, to zdravotnictví jde dopředu mílovými kroky, takže já si myslím, že to zdravotnictví je srovnatelné na evropské úrovni, na naprosto světové úrovni, my se snažíme držet s ním krok, vzděláváme se, jsme naprosto úplně jiné zdravotní sestry, než jsme byli, ale pořád jsme zdravotní sestry nebo pořád jsme nelékařští zdravotničtí pracovníci, jsme pomáhající profese, jsme u toho lůžka podstatní a důležití a myslím si, že je nás velká masa a že prostě o nás pečovat se vyplatí.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
A vaše kolegyně nám napsala také dotaz Klotylda Černá konkrétně: "Jsem zdravotní sestra před důchodem, plat od roku 2005 mám skoro trojnásobný, mám více administrativy na úkor času, který bych věnovala pacientovi. I sanitářky mají plno administrativy. Pacient je jen jako klient, zboží. Proč?" Vnímáte to stejně.

Marcela MURASOVÁ, vrchní sestra, Městská nemocnice Ostrava; držitelka titulu BATIST Nej sestřička 2016:
Já bych to tak až úplně jako kolegyně nevnímala, protože ten systém nám vlastně umožňuje, aby ta práce byla týmová, to znamená, že my máme možnost zařadit do toho týmu, ve kterém pracujeme, všechny, všechny ty oblasti, to znamená, od té sanitářské, přes tu ošetřovatelskou, sesterskou, přes sestru manažeru, to všechno by jakoby ten současný systém umožňoval, samozřejmě jestliže si to ta nemocnice bohužel nemůže dovolit, jak má nastavit systemizace pro ty úseky své, to už je otázka druhá, kolik toho personálu vlastně, my na té, na té části ošetřovatelské opravdu můžeme mít, kolik si můžeme dovolit, jestli ho vůbec máme k dispozici, v jakém pracujeme prostředí, jak jsme konkurenceschopní, jak jsme atraktivní.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Jak důležité je proto vzdělání? Opět divačka Jolana: "Změnu vzdělávání sester, kdy musí mít minimálně bakalářské vzdělání, vymyslel člověk, který o chodu nemocnici nic neví. Já sama jsem studovala zdravotnickou školu a opravdu na klasické oddělení nepotřebujete být bakalář. A pak se divíte, že nejsou zdravotní sestry." Opět vnímáte to stejně?

Marcela MURASOVÁ, vrchní sestra, Městská nemocnice Ostrava; držitelka titulu BATIST Nej sestřička 2016:
Já bych s kolegyní taky tak až úplně nesouhlasila, protože zdravotní sestra nebo vůbec všeobecná sestra v dnešní době musí být vzdělána. To zdravotnictví už jde tak dopředu a opravdu je přetechnizované, různé IT prostě, jsou na nás kladeny obrovské nároky, takže pokud všeobecná sestra nebo zdravotní sestra má mít kompetence a chce pracovat samostatně bez odborného dohledu, měla by mít minimálně to vysokoškolské vzdělání v tom bakalářském oboru. Pokud by jí stačila obyčejná ošetřovatelská praxe třeba u toho lůžka v nějakém zařízení dlouhodobé péče, není problém. Ta praktická sestra, která se chystá nebo zdravotnický asistent v současné době si myslím, že je dostačující, ale tam jde o to, že každá z nás, když vlastně nastupujeme na to vzdělání, máme možnost si zvolit, kam až vlastně jakoby chceme v tom žebříčku dosáhnout. Můžeme zůstat jako praktické sestry nebo zdravotničtí asistenti, ale může nám to časem jakoby přestávat stačit, to znamená, máme možnost si doplnit to vzdělávání, byť všeobecné sestry, samozřejmě vždycky s přísunem nějakého vzdělání, s doplněním nějakého vzdělání se zvyšujou i kompetence a zároveň ruku v ruce s těmi kompetencemi by mělo jít i to platové ohodnocení těch sester, které si myslím, že je velkým motivačním prvkem zejména v dnešní době.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Čili je to ten důvod, proč jich je málo, pomohly by ony vyšší noční příplatky, jak navrhuje bývalý ministr Heger? Nebo co byste poradila novému ministrovi, který říká, že chce vyřešit problém s nedostatkem sester na našich lůžkových odděleních.

Marcela MURASOVÁ, vrchní sestra, Městská nemocnice Ostrava; držitelka titulu BATIST Nej sestřička 2016:
Tak pan nový ministr nevím, až jak by mohl vyřešit ten problém, protože ten problém je určitě dlouhodobý a tak jako každý dům musí mít pevné základy, tak nejde prostě nějaký proces vzdělávání nebo nedostatku vyřešit z hodiny na hodinu, z měsíce na měsíc a myslím si, že to jedenáctiměsíční funkční období nevím, až nakolik bude, bude dostačující vyřešit problém ve zdravotnictví, ale chystají se, chystají se změny vlastně ve vzdělávání, to znamená, že se reaguje na tu potřebu ale stoprocentně bohužel v dnešní době jsou velkým motivátorem peníze, takže pokud se zvednou ty přísuny do zdravotnictví, jak říkáte, třeba včetně nočních příplatků, určitě nějakým způsobem ty sestry budou motivovány, třeba i zůstávat, nejde o to, jak jste říkala, v té ambulantní sféře, je opravdu toho dostatek, protože sestra samozřejmě tím, jak stárne, všichni stárneme, tak ztrácíme i tu výkonnost. V tom produktivním věku jsme přeci jenom jiné než v tom věku před důchodem a opravdu ta práce zejména v nemocnicích a na nočních směnách je nesmírně fyzicky a psychicky náročná. Takže musí být ohodnocena.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Pohled Nej sestřičky roku 2016 Marcely Murasové. Děkuju, že jste byla naším hostem. Hezký večer do Ostravy.

Marcela MURASOVÁ, vrchní sestra, Městská nemocnice Ostrava; držitelka titulu BATIST Nej sestřička 2016:
Já děkuju za pozvání. Dobrý večer.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
A jak je na tom Česko s dostupností zdravotnické péče? Detaily má Petr Obrovský.

Petr OBROVSKÝ, redaktor:
Dobrý večer. Síť nemocnic v Česku je poměrně hustá, podle posledních údajů z roku 2013 jich bylo skoro 190, ať už soukromých, nebo těch financovaných z veřejných peněz. Nejvíc, celkem 28 zařízení je v hlavním městě. Velkým množstvím lůžek disponuje i Středočeský kraj, Ústecko nebo jižní Morava. A teď se na síť nemocnic v tuzemsku můžeme podívat na mapě. České zdravotnictví si v tomto ohledu ve srovnání s Evropou nevede špatně. Dobrou dostupnost zdravotní péče v tuzemsku vyzdvihla letos i Evropská komise.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
A téma, kterému se budeme věnovat dál, samozřejmě také s naším hlavním hostem Devadesátky Tomášem Julínkem. Je podle vás dostatečná zdravotnická péče a síť zdravotnické péče v České republice se započítáním všech těch složek, které jsme teď slyšeli.

Tomáš JULÍNEK, dozorčí rada VZP; bývalý ministr zdravotnictví /ODS/:
Tak nepochybně my máme velkou síť nemocnic, ale abychom si nepletli dostupnost zdravotní péče a dostupnost domu, ve kterém je nemocnice, to je velký rozdíl. Já už jsem se zmínil tam v tom jednom vstupu o důležitosti průvodcovství po zdravotní péči, to znamená, někdo musí provádět ty lidi. Oni, neznamená, že je hustá síť a že je hodně velký počet lůžek, že já dostanu opravdu tu péči, kterou potřebuji. Problémem českého zdravotnictví určitě je diskontinuita péče, to znamená návaznost jednoho druhu péče na druhou, na akutní, následnou, dlouhodobou, rehabilitační a podobně. Ne vždycky je to v pořádku. Nejvíc, největší problém, který se řeší v celé Evropě a ve světě, je problém chronických pacientů. Jsou to především diabetici, onemocnění ledvin a ty nejčastější chronické choroby, které vyžadují určitý management. To znamená, jakýsi, jakési řízení a tam může docházet k tomu, že ti pacienti jsou buďto přeléčováni, nebo podléčováni, nebo se dokonce k té adekvátní péči nedostanou a v neposlední řadě to je ekonomicky velmi náročné, takže dostupnost péče v mém pojetí je tak, že pacient se opravdu dostane k té péči a jediným garantem, kterej mu to může zajistit, je zdravotní pojišťovna a ta musí být v tom systému jinak motivována, takže to chce závažnější změny, o kterých asi těžko budeme teďka mluvit v rámci nějakého jedenáctiměsíčního /nesrozumitelné/, to opravdu pan ministr Ludvík nemůže stihnout ani zvládnout, protože v tomhle smyslu, jak už jsem se zmínil, jsou ty politické programy a vládní programy velmi chudé.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
A my přidáme pohled i zástupců soukromého zdravotnictví, dokonce, řekněme, největšího soukromého poskytovatele zdravotní péče ve střední Evropě, máme tady předsedu představenstva společnosti AGEL Jána Dudru. Vítám vás.

Ján DUDRA, předseda představenstva, AGEL:
Dobrý večer. Děkuju za pozvání.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Předpokládám, že přeci jen, přestože poměrně široká, rozsáhlá síť zdravotní péče tak dává dostatek prostoru soukromým zařízením. V čem je ta vaše mezera, řekněme, kterou vám státní systém dává, kterou vy vyplňujete samozřejmě, ne, kde vy máte mezeru, ale jaký prostor vám dává státní systém?

Ján DUDRA, předseda představenstva, AGEL:
Já, já se domnívám, že je nutné vnímat soukromé zdravotnictví ne jako nějakej komplementární fenomén na scéně zdravotního systému v Čechách, nakonec soukromé zdravotnictví v civilizovaných zemích ve Spojených státech, v západní Evropě je naprosto standardní součástí zdravotních systémů, častokrát obrovský podíl ve zdravotní péči je poskytován soukromými poskytovateli v závislosti na historii, na struktuře toho systému národního a v Čechách, já vnímám, vnímám situaci tak, že AGEL, AGEL plní roli významného poskytovatele zdravotní péče na ...

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Tak nebudeme to tady brát jako reklamu, ale řekněme, pohled toho, kdo také poskytuje zdravotní péči, ale, řekněme, když byste měl funkci hospodařit se státními penězi, kde je problém? Kde je problém ve státním zdravotnictví, co byste poradil?

Ján DUDRA, předseda představenstva, AGEL:
Já se domnívám, že když mluvíme o problému, tak mluvme o problému ve zdravotnictví, který se týká jak soukromé, tak státní sféry. Já myslím, že jedním základním problémem je, je absence jasné vize, jasné strategie, kam ten systém má kráčet, co je cílem toho systému, co, jaké, jaké výzvy, jaký význam bude ten systém čelit v blízké budoucnosti. Je to, je to problematika psychiatrické péče, je to problematika již zmiňovaných chronických onemocnění a já mám pocit, že systém jako takový není úplně kompletně připraven čelit v tom požadovaném kontextu těm, těm změnám, těm výzvám, které nás čekají.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Řekněme, je dostatečně propacientský, když už na to naráží nový ministr, že chce být ministrem pacientů. Napadá mě to i kvůli otázce, která přišla od diváka, který se podepsal jako Job: "Podle zaměstnavatele máme jít k lékaři mimo pracovní dobu, což je nemožné, praktický lékař sice jednou týdně ordinuje do 17. hodin, ale ambulantní specialisté maximálně jednou týdně do 15:30. Poslední pacient objednán na patnáctou hodinu, jinak končí ve 13. Tak co s tím?" Není to právě to, proč tady mohou fungovat specialisté v soukromých zařízeních?

Ján DUDRA, předseda představenstva, AGEL:
Domnívám se, domnívám se, že to je přesně ten fenomén, kde je prostor pro, pro tu správnou konkurenci v systému, a teď nechci mluvit o konkurenci mezi soukromým a státním, ale v tý konkurenci je prostor pro pacienta, aby si vybral, pro klienta, aby si vybral to zdravotnické zařízení, které je flexibilní, které mu poskytuje péči v době, která jemu vyhovuje, jedním, jedním důležitým fenoménem ve výhledu na zdravotnické systémy je to, že ta, pacient je v centru, má být, musí být v centru zdravotní péče, to je, to je vlastně klíč k rozvoji a k efektivitě celého systému.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
A ještě jedno velké téma. Máte vy problém sehnat zdravotnický personál, lékaře, sestry a nebo přeci jen ty peníze řeší mnoho?

Ján DUDRA, předseda představenstva, AGEL:
Já myslím, že to je obrovské téma nejenom českého zdravotnictví, ale globálně. V současnosti chybí podle zdrojů KPMG ve světě někde mezi 7 až 10 miliony zdravotnických pracovníků. Předpokládá se, že v roce 2022, v zemích OECD bude chybět 22 až 29 procent zdravotnických pracovníků. Určitě navyšování platů je, je jedna z možných cest, ale není to všelék a není to možné realizovat donekonečna. Je nutné hledat jiné cesty, jiné způsoby angažmá u různých komunitních skupin, angažmá dobrovolnických skupin. Pozitivní příklady této praxe ve světě existují v Japonsku, v severských zemích.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Já děkuji za pohled soukromého zdravotnictví. Ján Dudra byl naším hostem. Díky za to, hezký večer.

Ján DUDRA, předseda představenstva, AGEL:
Děkuji moc. Na shledanou.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
A my jsme stále ve spojení s Tomášem Julínkem. Teď jste tady slyšel pohled soukromého zdravotnictví a já k tomu přidám další dotaz našeho diváka nebo tedy divačky. Zůstanu u toho nedostatku zaměstnanců ve zdravotnictví. Lékařů ubývá, stárnou nebo odcházejí do zahraničí. Kdy bude dostupnost zdravotnické péče v Česku tímto ohrožena? Už nyní je v malých obcích nebo městech problém sehnat dobré lékaře.

Tomáš JULÍNEK, dozorčí rada VZP; bývalý ministr zdravotnictví /ODS/:
On ten problém už je delší dobu, takže opravdu to dělá problém všem manažerům nemocnic a zdravotnických zařízení shánět, ale ta situace se zhoršuje. Pan Dudra to přesně popsal, to je celosvětovej problém a samozřejmě ti lidé se posunují teďka momentálně, vidíme, od východu směrem na západ a budeme si asi na to muset zvyknout. Samozřejmě jsou tam i jiné věci, jako jsou určitý normativy, které jsou možná příliš přísné, ale taky to, co zmiňovala paní vrchní sestra. To je totiž kompetence sester. Já přesně souhlasím s ní, ona to řekla perfektně. Vyšší, vyšší vzdělání, vyšší kompetence, vyšší specializace, přebírání některých specializovaných výkonů od lékařů a doplnění toho týmu v nemocnicích na odděleních o velmi kvalifikované a vzdělané sestry. My už je máme, ale v zákoně ty kompetence oni ještě nemají.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Pojďme teď zpátky uvítat Martina Engela, předsedu Lékařského odborového klubu, který je také naším hostem v Devadesátce. A těch dotazů na platy lékařů přišla celá řada. Ondřej: "Jak se bude muset nový ministr vypořádat s nedostatkem lékařů? Vyřeší situaci zvýšení mezd? O kolik procent musí nárůst, musí narůst mzdy lékařů, aby se zvrátil trend?"

Martin ENGEL, předseda, Lékařský odborový klub:
Tak já si myslím, že nikdo určitě nepochybuje o tom, že ten nárůst těch mezd je třeba, ale zároveň souhlasím s tím, že to není jenom monofaktoriální záležitost, že to není všelék, to znamená, pro mě je velkým zklamáním stav zákona o dalším vzdělávání tak, jak prošel tou Poslaneckou sněmovnou, tak vlastně s tím, co ta komise rok a půl na něm pracovala, nemá prakticky nic společného, a to je špatný signál pro ty mladé lidi, kteří jednak by demograficky, že jo, zlepšili ten kmen, naředili by ty počty, snížili by ten, ten průměrný věk a zároveň by měli přijatelné vzdělání, tak jak je to bohužel nebo bohudík na západ od naší hranice a my nejsme schopni prostě se přes to přenést a udělat něco podobného. Já samozřejmě úplně nevím, jako, kolik procent, ale jistě víte, že prostě ...

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
To desetiprocentní navýšení, o kterém mluví vláda. Je dostačující každý rok?

Martin ENGEL, předseda, Lékařský odborový klub:
No, pokud by se realizovalo pod ty 3 roky, tak si myslím, že by to byl jako dobrý krok správným směrem, protože když vezmeme ještě ty 2 roky před po 5 procentech, takže bysme se pohybovali okolo 40 procent, ale bohužel pořád by to neřešilo asi, pokud by se tam nedostali noví lidé, ten problém s těmi pracovními podmínkami, protože my máme takové dvoje zdravotnictví, jedno prostě od 7 do půl čtvrtý, kdy to ještě jde, protože na ten příliv pacientů je tam, řekněme, počet personálu tak nějak přibližně odpovídající, ale co se stává potom, po tý pracovní době nebo v tý UPS, jak říkáme, tak tam je problém, že těch pacientů o tolik míň není, ale toho personálu je výrazně míň a tam jsou to ty stresové situace, že byste měla rozhodovat na 3 místech najednou, naklonovat se nemůžete a prostě kolikrát po telefonu nejde rozlišit, co je důležitější a tam jsou z toho ty stresy, aby ten člověk obstál, aby prostě neměl nějakej problém, a tak dále.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Diváci vidí i další problémy. Například Vladimír: "Jak by se měl řešit nedostatek lékařů? Velkým problémem jsou zejména stárnoucí obvodní doktoři, kam se mladí nehrnou?" Jarka zase připomíná nedostatek peněz na platy lékařů rovná se nedostatek nových lékařů. Umí si spočítat, že se jim studium nevyplatí."

Martin ENGEL, předseda, Lékařský odborový klub:
Ne, to, tenhle ten poslední dotaz nebo ta myšlenka tam je, je strašně důležitá, já jí můžu teda plně podpořit, že se strašně za tu dobu, kdy já si ještě pamatuju, kdy jsem ze střední školy já šel na medicínu, tak jsme byli jazyková třída a prostě já nevím, 20 lidí stálo o to, ale musíme si říct, že se bavíme teda o sedmdesátejch letech, ale chtěli prostě ti lidé prostě do toho zdravotnictví, ať už tehdy jsme měli ty, ty motivy, že jo, asi různý, ale prostě chyba je teď v tom, že my nejsme schopný podchytit ty schopný studenty, protože teď jsem slyšel na dopoledním nějakým, panelový diskusi, čísla, že prostě úmrtnost mediků, teď se bavím teda o hradecký fakultě, ale byla strašná. Mě to šokovalo to číslo, kolik neudělalo ...

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Náročnost studia.

Martin ENGEL, předseda, Lékařský odborový klub:
Kolik neudělalo státnice a tak dále. Takže prostě tím jenom chci říct, že, že jo, nejvíc lákavé jsou prostě jako IT obory, prostě možná ekonomie, nevím, i právo možná, ale prostě bohužel zdravotnictví ...

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Možná nápad dalšího diváka, shoda jmen Tomáš, protože připomíná téma Tomáše Julínka: "Není cesta, jak dostat více peněz do zdravotnictví znovuzavedení regulačních poplatků?" Jak to vnímáte vy?

Martin ENGEL, předseda, Lékařský odborový klub:
Tak já samozřejmě na rozdíl od autora regulačních poplatků, zdaleka si myslím, že tu svojí roli neměli tak vážnou a důležitou, jak si asi myslí autor, já můžu říct, samozřejmě čerpám z osobní zkušenosti, ne z žádných statistických dat, ale jakožto zaměstnanec fakultní nemocnice v té době, tak jsme, řekněme, měsíc, měsíc a půl opravdu viděli dramatický úbytek pacientů, takže jsem si ještě říkal, že kdyby tenhle trend opravdu měl vydržet, že se bude řešit, jestli nás na tu práci není moc a co, co prostě vlastně bude s osudem těch pracovních míst, ale můžu říct, že teda, aspoň, když budu, říkám, mluvit za Prahu a za velkou nemocnici, tak s to během několika měsíců vrátilo k tomu normálu a už to tak nebylo. Je pravda, že dneska na tý diskusi, co jsem dopoledne absolvoval, lidé říkali, že v tom terénu ta situace byla jiná, že přeci jenom tam nějaký ten úbytek byl, řekněme, po delší dobu, že jsou na to nějaký statistický data, já je neviděl, ale jenom říkám, že, že zrovna si nemyslím, že by české zdravotnictví, a teď se nechci bavit jenom o těch 30 korunách za nějaký ošetření. Já si myslím, že teda lidé nejlépe chápali ty hotelový služby v nemocnici, to znamená, poplatek za to, že tam někdo převlíká, že tam jedí a tak dále. To znamená, tento druh poplatků si dovedu představit, ale zároveň vím, že pro hodně lidí, speciálně těch internistických pacientů, kteří se tam často během roku vraceli, to mohl bejt ekonomickej problém, takže to by pak souviselo s tím tam nastavit nějak citlivě prostě sociální strop tak, aby ty lidé platili třeba za 30 dní v roce, ale ne už víc. Ale říkám znovu, hotelový služby bych si dovedl představit jako poměrně snadno.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Říká Martin Engel, předseda lékařských odborů. Děkuju, že jste byl naším hostem, ale ještě necháme reagovat právě Tomáše Julínka, protože dotazy na regulační poplatky samozřejmě v souvislosti s vaším jménem přicházely. Třeba od Pavla: "Stále si myslíte, že občané České republiky jsou ochotní si za zdravotnictví přímo platit? 30 korun prohrálo pravici hned několikery volby, jak se s odstupem času díváte na regulační poplatky. Bude mít nějaká budoucí vláda odvahu to téma znovu otevřít?"

Tomáš JULÍNEK, dozorčí rada VZP; bývalý ministr zdravotnictví /ODS/:
To nevím, ale 30 korun určitě není velká spoluúčast. Je to symbolické a musím připomenout, že jsem byl to já, kdo zavedl limity spoluúčasti, to znamená, limity se postupně upravovaly, já teď nevím, kolik přesně jsou, 1500, 2 tisíce korun ročně, a to je důležitá ochrana před nadměrnou, nadměrnou spoluúčastí a já jsem nikdy neprosazoval nějaké přímé placení u lékaře právě naopak. Zmínil jsem ještě tam v tom jednom vstupu, že lze platit eventuálně o pojišťovny za nějaký plán, který mně nabídne, ta pojišťovna a já vím, co za ty peníze dostávám, ale dávat jen tak peníze v ordinaci, lépe řečeno, při čerpání péče, to rozhodně s tím nesouhlasím. To musíte mít předplaceno dřív a musíte vědět, že máte dobrej plán zdravotník, tomu se říká zdravotní plán, že vždycky, když se vám něco stane, tak že budete proveden a že pojišťovna vám v tom, bude pomáhat, takže toto je můj přístup ke spoluúčasti. Já nevím, jestli jsme na tom prohrávali volby. Já si myslím, že je to zajímavej fenomén v českém prostředí, protože tyhle poplatky jsou běžné a když poplatky byly zrušeny, tak se podívejte do čekáren, jak jsou narvaný a jsou plný nemocnice, včetně, včetně i toho, protože zůstal poplatek za pohotovostní službu a souhlasím s panem kolegou Engelem, že ta vytíženost té pohotovostní služby je strašně veliká, to znamená, ti lidi, aby přišli do prázdné, prázdné čekárny nebo aspoň trošku prázdné, tak využívají pohotovostní dobu, a to je jeden z problémů, o kterém se tady hovořilo.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka:
Říká Tomáš Julínek, bývalý ministr zdravotnictví, který zůstává hlavním hostem Devadesátky, ale my teď na chvíli od zdravotnictví ukročíme stranou.