Dvě mouchy jednou ranou aneb 15 let osobní asistence

Mnoho zkušeností s oběma má dáma, které stála u jejich zrodu a pracuje pro ně dodnes – Ing. Monika Křístková. Je spolu se svým manželem nejen zakladatelkou organizace, ale také klientkou osobní asistence a zároveň hlavní personalistkou i účetní organizace. Prostě zná Podané ruce jako své boty... Zajímalo by mě, co bylo vaším osobním impulsem pro založení organizace, která by se zabývala osobní asistencí?Sešlo se to všechno náhle. Vezmu to ale popořádku. Přestěhovali jsme se s manželem do Frýdku-Místku, bylo mi tehdy 20 let a už dlouhou dobu ‚žila‘ na vozíku. Měla jsem své touhy a sny a zároveň jsem narazila na ty správné lidi. Věděla jsem, co chci – předně pracovat a také jsem strašně moc chtěla psa. Viděla jsem v televizi pořad o asistenčních psech a o canisterapii – hodně mě to zaujalo.Psa jsme si pořídili, ale nevěděli jsme si moc rady s jeho výcvikem. Speciální výcvik byl v té době v plenkách. Nakonec jsme s pomocí kynologické cvičitelky zvládly výcvik základní. A to stačilo. Naše Holy (fenka zlatého retrívra) byla velmi milá, empatická, nehnuly jsme se od sebe. Průběžně jsem sledovala canisterapeutické dění v republice. V Praze vznikla asociace, odkud jsme získali kontakty na lidi, které canisterapie také zajímala. Pamatuji si, že na...