Epilepsie
ČRo - Plzeň
-
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Posloucháte Český rozhlas Plzeň, 11 minut zbývá do půl 9. A začíná pravidelná úterní lékařská poradna. Dnes na téma epilepsie. Jak se léčí, jak vzniká, koho může postihnout a jaká je první pomoc pacientovi, který prodělává epileptický záchvat. O tom všem si budeme povídat s paní doktorkou Gizelou Rytířovou z Neurologické kliniky plzeňské fakultní nemocnice. Dobrý den.
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Dobré ráno.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Nejprve zopakujeme našim posluchačům kontakty do vysílání - 221554222 je pevná linka, na kterou můžete telefonovat. A ptát se paní doktorky. A pokud se vám podaří dotaz zformovat i do SMSky, pošlete jí na číslo 605558888. Paní doktorko, pojďte nám, prosím, na úvod udělat nějakou definici, já předpokládám, že drtivá většina našich pacientů, našich posluchačů ví, co je to epilepsie, ale přesto pojďme to trochu vzíti z toho odborného hlediska.
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak předem bych chtěla říct, že epilepsie není jedno onemocnění, ale jedná se vlastně o celou skupinu onemocnění, pro které je typické, že se projevují opakovanými neprovokovanými záchvaty epileptickými.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Kolik lidí v České republice trpí epilepsií. Víme to?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Udává se okolo 1 procenta, to znamená, přibližně 70 až 100 tisíc lidí.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Je ta epilepsie dědičná, jsou tam prokázány nějaké dědičné faktory?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak u určitých typů epilepsie, jak jsem již řekla, nejedná se o jedno onemocnění, ale o skupinu onemocnění a u těch určitých typů epilepsie určitá dědičná dispozice je přítomna.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Říkáte typy epilepsie. Můžeme si i toto vysvětlit, jaké jsou typy epilepsií?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Epilepsie, buď se jedná o onemocnění takzvané generalizovaná epilepsie, kdy ta epileptická aktivita postihuje celý mozek a nebo jsou to epileptické syndromy ložiskové, kdy epileptická aktivita vychází jenom z určité části mozku a i podle toho vypadají, ty epileptické záchvaty se liší od těch záchvatů generalizovaných.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Ještě si pojďme říci něco o věku pacientů. Máte nějaké statistické údaje, děti, střední věk, senioři.
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak epilepsií může onemocnět každý v jakémkoliv věku, největší výskyt epilepsie je jednak v dětském věku, v raném dětském věku a dále stoupá zase ve stáří. Ty příčiny epilepsie v různých věkových kategoriích jsou různé. U dětí to nejčastěji je na podkladě nějakých vrozených vývojových vad mozku nebo na základě určitých událostí, které se stanou v těhotenství nebo kolem porodu, v těch pozdějších nebo, řekněme, ve středním věku, příčinou epilepsie může být jakékoliv poškození mozku, například úraz mozku, mozkový nádor, cévní onemocnění mozku a hlavně v tom starším věku potom přibývá těch pacientů s těmi cévními onemocněními mozku po mozkových příhodách a co mají například mozkové nádory.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
U jak malých dětí už je možné se setkat s epilepsií?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
V podstatě od narození.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Už od narození. Jak se to u těchhle opravdu malých pacientů projevuje, ta epilepsie, jak jí diagnostikujete, jak jí poznáte?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak já bych chtěla říct, že já nejsem dětský neurolog a epileptolog, ale u těch dětí se to pozná stejně tak jako u dospělých epileptickými záchvaty, to znamená nějakou změnou v chování těch dětí, například křečemi, a to potom vede lékaře, kteří se starají o ty malé děti, že doporučí neurologické vyšetření dětským neurologem a EEG vyšetření.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Můžeme to vyšetření blíže popsat, čím vším pacient s podezřením na epilepsii projde?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak základem vlastně ke stanovení diagnozy epilepsie je odebrání anamnézy, to znamená, získání dat o tom, jak ten, jak ta příhoda vypadala, řekněme, ten záchvat nebo epileptické..., nebo příhoda teda, je důležité, protože toho pacienta většinou vyšetřujete v době, kdy ty příznaky nemáte, ty epileptické záchvaty jsou velmi krátce trvající, řádově sekund až maximálně tak 2 minuty třeba, a tak potřebujete vědět, jak ten záchvat vypadal, ptáte se jednak svědků toho záchvatu, kteří to viděli, něco vám může říct sám pacient, pokud některé příznaky na sobě pozoruje ještě před začátkem toho záchvatu. Takže z toho vycházíme, jak ten záchvat vypadal, jestli byla přítomná porucha vědomí, jestli byly křeče, jak ty křeče vypadaly, jestli pacient po tom záchvatu, jak vypadal ten pacient po tom záchvatu, jestli byl hned orientovaný, nebo například byla tam přítomna pozáchvatová zmatenost a podobně. Takže tohle všechno jsou pro nás velmi důležité informace, popis toho záchvatu, jak to vypadalo. A potom doplňujeme další vyšetření, základem je vyšetření neurologické, klinické vyšetření, dále grafické vyšetření mozku, protože vlastně jakákoliv, jakékoliv poškození toho mozku může vyvolat epileptický záchvat. Ty grafické vyšetření mozku, to je co CT mozku nebo lépe ještě magnetická resonance mozku a dále doplňujeme ještě EEG vyšetření, což je vyšetření funkční a probíhá, je to vyšetření, které je nebolestivé a probíhá tak, že pacient dostane na hlavu čepici, ve které jsou elektrody a zaznamenává se 20minutový záznam jeho elektrické aktivity mozku. Pak to lékař vyhodnotí.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Ještě jsem se vás, paní doktorko, chtěla zeptat, jestli se dá říci, že epilepsií trpí více muži či ženy, nebo jestli to vyjde nastejno?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
To se tak nedá říct, vyjde to přibližně nastejno.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Ano, takže jsem si hned i odpověděla. Posloucháte Český rozhlas Plzeň, bavíme se dnes s paní doktorkou Gizelou Rytířovou z Neurologické kliniky plzeňské fakultní nemocnice o epilepsii.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
V úterní lékařské poradně Českého rozhlasu Plzeň si s paní doktorkou Gizelou Rytířovou z Neurologické kliniky plzeňské fakultní nemocnice povídáme o epilepsii. My už jsme před chviličkou zmínili něco o tom, jak vypadá ten epileptický záchvat, hovořila jste o ztrátě vědomí, o křečích, řekněte ještě něco víc, jak probíhá ten epileptický záchvat a předpokládám, že tam rozlišujete nějakou těžší formu a lehčí formu. Je to tak?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak pod pojmem epileptický záchvat si většina lidí představí ten takzvaný velký epileptický záchvat, kterému my říkáme generalizovaný tonicko-klonický záchvat a dříve se označoval jako grand mal. Je to záchvat při..., je to taková velmi dramatická událost, kdy pacient ztrácí vědomí, má křeče, které jsou nejprve takové ty tonické, to znamená, propnutí toho těla a následují záškuby, to jsou ty klonické křeče. Při tom záchvatu často dochází, pacient má sevřená ústa, z úst mu může vytékat, mohou vytékat sliny, ty sliny mohou být krvavé, pokud se kousne do jazyka, a může být ten pacient také nebo často bývá i promodralý v obličeji, cyanotický. K tomu dochází proto, že dochází také ke křeči těch dýchacích svalů hrtanu a následuje, tento křečový stav trvá tak přibližně do 2 minut a potom ty křeče povolí, dochází k ochabnutí celého toho, celého toho těla, v této chvíli může dojít také například k pomočení a ten člověk, vypadá to, že třeba usíná, on potom tak jako chrčivě dýchá a dostává se do hlubokého spánku. To je jeden typ záchvatu, to je generalizovaný tonicko-klonický záchvat, neboli grand mal, dříve označovaný, ale existují i jiné typy záchvatů, které nejsou tak dramatické a některé jsou i velmi nenápadné, že ho okolí může přehlídnout. Chtěla bych zmínit ještě záchvaty absencí, což jsou takové velmi krátké sekundy trvající záchvaty, kdy ten pacient jenom strne, chvilku se zakouká, nemá k tomu žádnou, žádné křeče, žádnou motorickou aktivitu, nepadá, může mít takové drobné chvění víček a malou chvilku nereaguje a neodpovídá.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Vy říkáte, že si těhle těch drobných záchvatů třeba okolí ani nevšimne, pacient o nich ví?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Někdy o nich ví a někdy o nich ani neví, o těchto záchvatech.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Ještě mi řekněte, vrátím se k tomu těžkému záchvatu, jak je pacientovi potom, jak dlouho se dává dohromady po tomhle tom těžkém záchvatu?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak po tom velkém záchvatu, pacient si na ten záchvat teda nepamatuje, jo, on se probere z toho záchvatu, probírá se často přes takový stav zmatenosti, kdy je dezorientovaný, neví, co se stalo, zvlášť, když je to první záchvat, bolí, mohou ho bolet svaly po těch křečích, ale nepamatuje si na průběh teda toho záchvatu.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Jak takovému pacientovi pomoci, to je určitě velmi důležitá otázka, pokud, pokud nastane ten epileptický záchvat doma, v rodině, co je potřeba udělat?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak v průběhu toho křečového záchvatu je zejména důležité zachovat klid, což není vždy jednoduché a zabránit poranění toho pacienta, to znamená, pokud ho zachytíme, tak ho teda zachytit, položit ho na podlahu, podložit mu hlavu, odstranit z jeho blízkosti nějaké předměty, o které by se mohl poranit, nebo třeba ho odtáhnout kousek dál od..., pokud by se mohl hlavou při tom záchvatu poranit třeba...
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
O topení.
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
...o radiátor. Ale těm křečím nebráníme, jo, těm křečím v době toho záchvatu nebráníme toho pacienta, nezaléháváme, nenatahujeme mu ty ruce, což je také ještě jeden z mýtů, nedáváme mu nic do úst. Okolí teda nebo svědci těch záchvatů někdy se snaží pacientům při epileptickém záchvatu otevřít a pevně stisknout ta ústa a vytáhnout mu jazyk, protože mají strach, aby se pacient neudusil při tom epileptickém záchvatu, ale to, že ten pacient při tom epileptickém záchvatu v době těch křečí nedýchá, je dáno tím, že má křeče dýchacích svalstvu, dýchacích svalů, ne tím, že má zapadlý jazyk, takže prostě počkáme, až ty křeče skončí a pak je důležité v době, kdy ty křeče skončí a ten pacient ještě není probraný k plnému vědomí, tak to je období, kdy je důležité toho pacienta pohlídat, uložit ho do stabilizované polohy na bok a zkontrolovat, jestli má teda tu dutinu ústní čistou a jestli nemá ten zapadlý jazyk, protože pokud ten jazyk zapadává, tak zapadává až po skončení toho křečového záchvatu v té době vlastně, kdy dochází k tomu povolení toho svalového napětí.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Je potřeba volat záchranku?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak záchranku je třeba volat vždy po prvním záchvatu, nebo pokud nevíte, jestli ten člověk trpí nebo netrpí epilepsií a také pokaždé, kdy došlo k poranění při tom záchvatu, například poranění hlavy, a také, když ten záchvat trvá déle, než jak jsem řekla, velmi krátce.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Jsou pacienti po těch těžkých záchvatech hospitalizováni?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Ne pokaždé. Ti pacienti jsou přivezeni do nemocnice, kde..., nejčastěji teda na centrální příjem nemocnic, kde pacienta lékař vyšetří, v tu dobu většinou pacient je již při vědomí, je orientován, někdy je ještě dezorientovaný, takže ho vyšetříte, ošetříte mu, ošetří se poranění, pokud je poraněný, v některých případech doplňujete třeba CT mozku. A pokud ten pacient se probere k plnému vědomí, není to jeho první záchvat, je to již léčený epileptik, tak ho propouštíme do domácí péče. Pokud se jedná o první záchvat v životě, ten pacient do té doby žádný záchvat neměl. Tak je přijat k dovyšetření.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Paní doktorko, máte vy odborníci zjištěno, co ten epileptický záchvat spouští, co mu předchází nebo se to nedá jednoznačně říci?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak určitě jsou určité vyvolávající faktory, které mohou ten epileptický záchvat spustit, například nevyspání nebo i požití alkoholu, může to být při horečce, za určitých okolností prostě ten epileptický záchvat může být vyvolán. Ne každý epileptický záchvat ještě automaticky znamená epilepsii, bych chtěla říct, že opravdu epilepsie jako chronické onemocnění je charakterizované opakovanými neprovokovanými záchvaty, zatímco jeden záchvat v životě provokovaný nějakou příčinou může prodělat vlastně každý z nás.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Aha, tak to je velmi důležité říci. Jeden záchvat neznamená, že se stávám epileptikem.
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Jeden záchvat většinou neznamená, že se stávám epileptikem. Je třeba vždy po tom záchvatu, jak jsem již řekla, zjistit příčinu toho záchvatu, někdy se podaří zjistit, někdy se nepodaří zjistit a pokud prostě to byl izolovaný záchvat, pacient má normální nález na těch grafických vyšetřeních CT, magnetická resonance, má normální nález na EEG, tak ani obvykle nezahojujeme léčbu a necháváme dál ve sledování.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
My se za chviličku s paní doktorkou už budeme bavit o tom, jak jsou epileptici léčeni, zeptáme se jí také, jak jsou omezeni ve svém běžném životě, jaká omezení mají, co musí dodržovat, ale ještě před tím tady máme SMSku od posluchačky z Plzně, ptá se vás, paní doktorko, jak vlastně vypadá CT mozku, jak to vyšetření probíhá, můžete ho popsat?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
To vyšetření je velmi jednoduché, dneska již běžně dostupné ve většině nemocnic, pacient leží na lůžku, je na tom lůžku je prostě zasunut do přístroje CT, což je takový jako rentgen lepší, a tam je přibližně po dobu 10 minut osnímkován, potom vyjede z toho přístroje a...
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Může jít domů.
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Může jít domů, v některých případech se podává do žíly kontrastní látka, v některých případech se to vyšetření dělá bez podání kontrastní látky do žíly.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
221554222, linka do vysílání, a 605558888, číslo pro vaše SMSky, povídáme si dnes o epilepsii.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Paní doktorka Gizela Rytířová z Neurologické kliniky plzeňské fakultní nemocnice je stále ještě hostem naší ranní lékařské poradny. Za chviličku se budeme bavit o tom, jak epileptiky léčíte, ale ještě jedna zajímavá SMSka, píše nám paní Jarka z Plzně, že její dcera trpí farmakorezistentní epilepsií, možná ještě, než dočtu SMSku, jestli můžete tenhle termín vysvětlit?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak epilepsie se léčí léky, to je základem léčby, epilepsie je takzvaná farmakoterapie, to znamená užívání léků proti záchvatům. A tímto způsobem se nám podaří, nechci říct vyléčit, ale zkompenzovat, to znamená, dosáhnout stavu bez záchvatu u 70 procent pacientů s epilepsií. Těch zbývajících 30 procent je takzvaně farmakorezistentních, to znamená, že u nich záchvaty přetrvávají i přes podávání léků.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Tak a paní Jarka tady píše, že dcera, a že to je nejhorší, je velmi podrážděná, až agresivní a jestli je to u epileptiků běžné?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
U epileptiků mohou být i různé změny nálady, výkyvy nálady, může to být způsobeno buď onemocněním samotným, ale mohl by to být i vliv některých podávaných léků. Takže bych paní poradila, aby se obrátila na svého, respektive ošetřujícího lékaře dcery a i na toto ho upozornila a zeptala, probrala, probrala to s ním.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Tak vy už jste před chviličkou částečně tedy odpověděla na moji otázku, jak epileptiky léčíte, čili je to podáváním léků. Co ty léky způsobují, jak se musí brát, jak často a jak dlouho, celoživotně?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak to užívání léků je většinou dlouhodobé, to je třeba těm pacientům říct už na začátku té léčby, že je to většinou dlouhodobé, často celoživotní, záleží zase na té příčině, na tom typu té epilepsie. Strategie té léčby epilepsie je taková, že pokud stanovíme diagnózu epilepsie, začínáme jedním lékem, který vybereme podle typu epilepsie a také podle typu toho pacienta, kterého máme před sebou, kterého chceme tedy léčit, těch antiepileptik je několik, z kterých vybíráme, liší se mechanismem účinků právě tím spektrem třeba nežádoucích účinků, účinností na jednotlivé typy epilepsie a podobně, takže pro každého pacienta je vhodný třeba jiný lék. Začnete tím prvním lékem, který nasadíte, léky se užívají, musí se užívat pravidelně, většinou se užívají 2krát denně, některé léky novější se užívají jenom 1 denně, některé léky dříve nebo ještě některé léky stále užívané se užívají 3krát denně, ale nejčastěji se užívají 2krát denně, měly by se užívat pravidelně, to znamená přibližně ve stejnou dobu ráno, večer po těch 12 hodinách, ta léčba se nesmí přerušovat, nesmí se vysazovat náhle bez domluvy teda s lékařem. Nasadíte první lék a buď tedy tomu pacientovi zabere, je dobře snášen a potom ho užívá pacient, v některých případech buď pacient ten lék špatně toleruje, nebo ten lék není účinný, pak musíte přistoupit vybrat jiný lék, vyzkoušet prostě jiný lék, v některých případech pacienti užívají i kombinace léků.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Vyléčí se někdy epileptik úplně tak, že se s vámi neurology může rozloučit?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak zase záleží na typu té epilepsie, jsou určité epileptické syndromy a určité typy epilepsií, které, například některé dětské epilepsie s věkem mizí a pak je možné léčbu vysadit, ještě nějakou dobu ty pacienty sledovat a pak se dá říct, že jsou vyléčeni.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Paní posluchačka Slávka se vás ptá, co je to toxická epilepsie? Doufám, že to čtu správně, jak to napsala, existuje to nebo to není úplně přesný výraz?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Není to úplně přesný výraz, nevím, co tím paní teda přesně myslela, protože tohle jako takové toxické epilepsie neexistuje, nevím, jestli myslí epilepsii na podkladě užití nějakých prostě například drog nebo, nevím, co tím přesně měla namysli paní posluchačka.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Tak buď, buď prosíme o upřesnění a nebo nejsme schopni v tuto chvíli odpovědět. Pojďme teď k tomu omezení, které epileptici mají. Musí dodržovat nějaký speciální režim a mají epileptici něco zakázáno?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak zvlášť u určitých typů epilepsie je důležité dodržovat spánkový režim, to znamená, aby pacienti chodili spát přibližně ve stejnou dobu, aby neponocovali a nespali také přes den. Řada těch pacientů nebo někteří pacienti jsou zvyklí si jít lehnout po obědě, to se u epilepsie příliš nedoporučuje. Je to z toho důvodu, že takové ty stavy, kdy říkáme kolísá vigilita, prostě ti pacienti jsou unavení, tak jako usínají, tak v tuto dobu je častější výskyt třeba těch epileptických záchvatů.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Co třeba noční směny?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Noční směny obecně nejsou vhodné u pacientů s epilepsií.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
A řízení motorových vozidel?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak řízení motorových vozidel upravuje zákon 361/2000 Sbírky, je to zákon o silničním provozu a také vyhláška ministerstva zdravotnictví 277/2004 Sbírky. A podle tohoto zákona a té vyhlášky pacient, který je kompenzovaný, minimálně 1 rok kompenzovaný na léčbě, to znamená, že nemá, po tu dobu 1 roku neměl epileptický záchvat, tak mu může být povoleno řízení motorového vozidla, ale pouze jako řidič amatér, ne jako řidič profesionál, to je důležité říct.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Ještě také jedna praktická otázka od paní Věry, jak je to se zaměstnaneckým poměrem, paní se ptá, jestli jsou epileptici v invalidním důchodu?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Ne automaticky. Epileptik, který je kompenzovaný na léčbě, to znamená nemá epileptické záchvaty, může normálně chodit do práce s tím, že se vyvaruje určitých těch pracovních zařazení, například těch nočních směn, ale jinak epileptici normálně pracují v různých, v různých zaměstnáních, v různých pracovních pozicích. Epileptici, kteří záchvaty mají, přetrvávají záchvaty i přes léčbu, to jsou ty farmakorezistentní, tak tam si mohou zažádat o invalidní důchod, o posouzení, teda zda mají nárok na invalidní důchod a tam se hodnotí tíže té epilepsie, to znamená, kolik záchvatů mají měsíčně a jak těžké ty záchvaty jsou.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Ještě paní Marta píše SMSku, že má roční dceru a ta se velmi často zahledí, když jí zamává před očima, tak se okamžitě, píše tady paní Marta, probere. Je to nějaký signál, měla by to paní Marta řešit, paní doktorko?
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Tak určitě by se o tom měla zmínit své dětské lékařce, dětské lékařce teda své dcery a potom bude, pokud teda paní doktorka to vyhodnotí, tak bude poslaná k vyšetření na dětskou neurologii.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Takže určitě řešit.
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Určitě řešit.
Iva KOKEŠOVÁ, moderátorka:
Naším hostem v ranní lékařské poradně dnes byla paní doktorka Gizela Rytířová z Neurologické kliniky plzeňské fakultní nemocnice. Já ještě podotýkám, že tady budete s námi i večer mezi 18. a 19. hodinou, čili, co jsme dneska nestihli, například, dnes ráno myslím, například epilepsie a těhotenství, jak epileptičky rodí děti a tak dále, a tak dále, tak to určitě stihneme mezi 18. a 19. hodinou. Paní doktorko, pro tuto chvíli děkuji za vaše odpovědi, mějte se hezky a na slyšenou.
Gizela RYTÍŘOVÁ, Neurologická klinika FN Plzeň:
Také děkuji, na shledanou.