Handicapy

Přátelé se mě ptali na zážitky z Izraele. Odpověděla jsem: "Byli jsme s kamarádkou na vozíku, to je vždycky problém." Všechny napadlo, že problém byla ona.

Kdybych měla citovat film Vesničko má středisková: "Ona se nám doba na vesnici změnila." V Česku máme bezbariérové tramvaje, digitální zastávky, nové komunikační systémy, ale o důstojném životě lidí s handicapem nepřemýšlíme.  

Dovede si někdo z vás představit, že by přijel vlak a vy byste se do něj plazili po rukách a táhli za sebou celé tělo? Ano, takhle jsme nastartovali dovolenou, protože objednaná plošina k rychlíku prostě nedorazila. Na nádraží nás sice čekal objednaný taxík pro vozíčkáře, řidiče však překvapil invalidní vozík, pro který už místo nebylo. Kdyby v Ostravě nebydlela pohotová kamarádka, letadlo by nám uletělo.  

V Katovicích na letišti měli připravenou plošinu a v Tel Avivu a poté i v Ejlatu také. Zeď nářků v Jeruzalémě mě sice donutila přečíst něco o její historii, ale víc jsem prožívala nerovnost terénu, schody a úzké uličky. Jak ortodoxní židé, tak muslimové se k nám chovali velmi uctivě a pomáhali...