Hraje florbal i basketbal. Sport dává víc než jen fyzičku, ví vozíčkář

Dva sporty, tři země, dva tituly a největší úspěch v historii českého basketbalu na vozíku. I tak se dá shrnout uplynulá sezona handicapovaného sportovce Františka Šindeláře, který žije v Čejkovicích u Českých Budějovic a má za sebou například tříleté působení v profesionálním basketbalovém týmu z Itálie.

Letos však bojoval v dresu amatérského týmu Pardubic, s nímž si zahrál tři soutěže. V nabitém programu dokázal stihnout i vítězství ve florbalové extralize vozíčkářů.

Basketbalisté z Pardubic se letos soustředili hlavně na jeden cíl. Česká republika měla po dlouhé době zástupce v Eurolize, kde za posledních deset let žádný tuzemský tým nevyhrál ani zápas. To se mělo změnit. Veškerá příprava tak směřovala na začátek března, kdy prestižní klání hostilo Brno.

"Hráli jsme i rakouskou ligu a Středoevropský pohár, kde Pardubice působí. Ale hlavně šlo o to, abychom se sehráli a připravili se na Euroligu. Říkali jsme si, že bychom to mohli zvládnout. Neznali jsme pouze soupeře z Bosny a Hercegoviny," líčí Šindelář. Klub WBS Pardubice ve skupině narazil ještě na celky z Rakouska, Polska a Velké Británie. Koš v poslední vteřině odstartoval úspěch v Eurolize

A hned první zápas s bosenským soupeřem přinesl neuvěřitelný závěr. Na světelné tabuli svítily dvě a půl vteřiny do konce utkání, když český klub prohrával o dva body. Málokdo věřil v obrat.

"Bylo v plánu nahrát hráči a rychle vystřelit. K němu se však sjeli tři soupeři. Můj spoluhráč Tomáš Nevěčný tak přihrál někomu, kdo byl zády ke koši, takže to Tomášovi hned vrátil. Pak najednou letěl míč vzduchem a prolétl obroučkou. Byli jsme v tu chvíli jak opaření, jen jsme na sebe zírali. Pak jsme se asi tři minuty radovali a soupeři se nehnuli z místa. Moment sezony," popisuje s...