Jak se od září změní vzdělávání neslyšících, nedoslýchavých a ohluchlých žáků?

Před rokem jsme si v článku Vzdělávání & komunikace (Gong, 1–3/2015) položili otázku, kdy budou v oblasti vzdělávání učiněny legislativní kroky vyplývající ze zákona o znakové řeči (1998) a jeho novelizace známé jako zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob (2008). O půl roku později (Gong, 7–9/2015) jsme v článku Změny ve školském zákoně: vzdělávání uživatelů českého znakového jazyka informovali o novinkách, jako jsou tlumočníci a přepisovatelé ve vzdělávání a zcela nový pohled na jazykové vzdělávání těchto žáků. Jak konkrétně se ustanovení zákona budou realizovat, vykládá prováděcí předpis, čili vyhláška č. 10/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními potřebami a žáků nadaných, účinná od září 2016. Vzdělávání žáků neslyšících, nedoslýchavých a ohluchlých se pochopitelně řídí celým školským zákonem a celou vyhláškou. Zastavím se krátce u těch částí (nikoli všech), které se týkají výlučně těchto žáků.
"Pro žáka, u něhož je potřebné při vzdělávání užívat jiný komunikační systém než mluvenou řeč, zajišťuje škola vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho potřebám, přednostně v tom, jehož užívání žák preferuje" (§ 6, odst. 1).
Žáci neslyšící, nedoslýchaví a ohluchlí se dělí na ty, pro které je primárním jazykem čeština, a na ty, pro které je primárním jazykem český znakový jazyk. "Žákům, kteří jsou vzděláváni v českém znakovém jazyce, poskytuje škola souběžně vzdělávání v psaném českém jazyce; při jeho výuce se využívají metody používané při výuce českého jazyka jako jazyka cizího" (§ 6, odst. 2). Z předchozího vyplývá, že žáci, uživatelé českého znakového jazyka jsou vzdělávání bilingválně, tzn. v českém znakovém jazyce a v češtině. Proto jsou u nich "Výstupy z naukových předmětů [co žáci mají umět na konci určitého výukového období v nejazykových předmětech] (…) stanovovány v českém znakovém jazyce a v psané češtině" (§ 6, odst. 3).
"Upřednostňuje-li žák při komunikaci český znakový jazyk a je-li vzděláván ve škole, třídě či studijní skupině, kde český znakový jazyk není komunikačním systémem všech účastníků vzdělávacího procesu, poskytuje mu škola vzdělávání s využitím tlumočníka českého znakového jazyka" (§ 7, odst. 1). Obdobně "Upřednostňuje-li žák při komunikaci mluvený český jazyk s oporou v psaném textu a je-li vzděláván ve škole, třídě či studijní skupině, kde mluvený český jazyk s oporou v psaném textu není komunikačním systémem všech účastníků vzdělávacího procesu, poskytuje mu škola vzdělávání s využitím přepisovatele pro neslyšící" (§ 8, odst. 1). Zatímco "Tlumočník provádí přesný překlad obsahu sdělení mezi účastníky komunikace formou, která je jasná a srozumitelná všem zúčastněným, a v komunikačním systému, který si žák zvolil" (§ 7, odst. 2), "Přepisovatel v rámci vzdělávání převádí mluvenou řeč do písemné podoby v reálném čase" (§ 8, odst. 2). Jak činnosti tlumočníka (§ 7, odst. 5), tak činnost přepisovatele (§ 8, odst. 3) "může souběžně využívat více žáků, je-li to možné a vhodné."
Jaká je odpověď na úvodní otázku? Zákon a vyhláška vytyčují hřiště a stanovují pravidla, podle kterých se bude "hrát". Jak hra bude vypadat a jaké výsledky přinese, uvidíme až po prvních odehraných kolech.
Mgr. Andrea Hudáková, Ph. D.