Jak se ptát, když člověk neslyší a neumí odezírat

Představte si, že byste se zeptali neznámého člověka: "Prosím vás, kde je tady nejbližší bankomat?" A on by odpověděl něco jako: "Po bozíke hig ma graní iiiu." Rozuměli byste, co říká?

Ačkoli odpověď byla: "To musíte na hlavní třídu a tam je žlutý dům České spořitelny." Ten, kdo přijde o sluch ve středním věku a později, odezře právě něco podobného jako onu zkomoleninu a neví nic. Nebo po letech neslyšení třeba polovinu a zbytek se pokouší domyslet dobře či špatně (jako já). Mistři odezírači (30 let neslyšení a víc) odezřou třeba 85 % a zbytek se domyslí (někdy správně) z kontextu. Některé hlásky se totiž ani odezřít nedají, protože...

Klíčová slova: