Jakou roli zastává zdravotně-sociální pracovník v nemocnici?
Práce soclálně-zdravotního pracovníka je velice rozmanitá a zahrnuje širokou škálu péče - od miminek po seniory. Jak probíhá každodenní rutina, s čím se musí při řešení různých situací vypořádávat, vám na následujících kazuistikách ukáže Ludmila Němcová z oddělení sociální péče Fakultní nemocnice Hradec Králové.
1. Trochu jiné zajištění pacienta
Jeden lednový čtvrtek volá na oddělení sociální péče lékař z Emergency - přivezli jim pacienta-seniora, který má infarkt myokardu a bude muset být hospitalizován. Pacient je nervózní, protože doma zůstala manželka, která před krátkou dobou prodělala centrální mozkovou příhodu a občas dle manžela bývá dezorientovaná. Dcera žije v Nizozemí - pacient už jí volal a sděluje, že dcera přiletí až v úterý. Pacient se obává, že manželka zůstane bez pomoci, nemá tam dostatek jídla a byl by klidnější, kdyby byl uzavřen přívod plynu.
Ošetřující lékař nám nahlásil jméno pacienta, rodné číslo, adresu a jméno manželky pacienta. Nemá však telefonický kontakt na manželku ani jinou blízkou osobu.
Napadlo mne, že jestliže paní prodělala centrální mozkovou příhodu, určitě jsme pro ni něco zařizovali a budeme tedy mít její sociální kartu v kartotéce. A vida, kartu tam máme a je v ní uvedeno číslo na pevnou linku do bytu. Hurá!
Ihned telefonicky kontaktuji Magistrát města Hradce Králové, oddělení koncepcí a sociální péče. Vedoucího oddělení seznamuji se situací, žádám o urgentní sociální šetření a domlouváme, že k paní zajede sociální pracovnice magistrátu města. Předávám adresu a zjištěné telefonní číslo. Následovat bude datovou poštou písemná žádost. Zároveň sděluji, že budu kontaktovat Centrum sociální pomoci a služeb k zajištění pečovatelské služby do doby, než přijede dcera.
Volám do Centra sociální pomoci a služeb, seznamuji je se situací, sděluji i to, že k paní vyjede sociální pracovnice z magistrátu, předávám adresu a zjištěné telefonní číslo. Obvyklý postup pečovatelských služeb je, že nejprve je potřeba provést sociální šetření a nastavení rozsahu služeb. Od pacienta mám však informaci, že vše potřebné po návratu z nemocnice s Centrem sociální pomoci a služeb vyřeší (uzavřou smlouvu], Z Centra tam zajde pečovatelka, domluví se s paní a případně zajistí potraviny.
O rozběhlé akci informuji ošetřujícího lékaře pacienta, aby mohl pána uklidnit, že péče o manželku bude zajištěna. Při tomto telefonátu se dozvídám, že se pacientovi ozvala dcera, že se jí podařilo rezervovat letenku na pátek a do Prahy by měla přiletět v pátek asi kolem 13. hodiny. Také to, že je dcera s matkou v telefonickém spojení i přes Skype. Informaci o návratu dcery předávám na magistrát i pečovatelkám.
Jelikož manželka pacienta o celém dění nemá zatím tušení, volám jí na pevnou linku a upozorňuji, že na žádost manžela jsem jí zajistila pomoc pečovatelek a že se za ní staví i sociální pracovnice z magistrátu, aby věděla, až na ni budou zvonit.
Za chvíli dostávám zprávu z magistrátu, že sociální pracovnice v bytě uzavřela přívod plynu a zjistila, co by paní potřebovala zajistit. Zároveň dorazila i pečovatelka, která zajistila jídlo na nejbližší dobu.
O proběhlé akci opět informuji lékaře, aby informaci předal pacientovi.
Ještě před odchodem z práce a následně v pátek dopoledne volám paní, zda je vše v pořádku. Paní sděluje, že se jí ozvala i pečovatelka. Říká, že by to možná do příjezdu dcery zvládla sama, ale takhle se cítí bezpečněji. Ani prý nevěděla, že je možná taková pomoc a jen si přeje, aby se manžel brzy z nemocnice vrátil.
E-mailem děkuji pracovníkům magistrátu a Centra sociální pomoci a služeb za rychlou pomoc.
2. Problémy s opatrovníkem (zanedbávání péče)
Pan Ludvík (nar. 1984]
Staniční sestra z dialýzy hlásí na oddělení sociální péče (OSP) pacienta pro podezření na neplnění povinností opatrovníka - nedostatečná výživa pacienta. Jedná se o pacienta s chronickým onemocněním ledvin v 5. stadiu, další diagnózou je mentální postižení a epilepsie. Je svobodný, bezdětný, spolu se sestrou s mentálním postižením mají stanoveného opatrovníka, protože jejich matka zemřela. Opatrovníkem je otčím (nar. 1953], který žije s novou partnerkou. Pacient je omezen ve svéprávnosti, sestra je mentálně zdatnější. Pacient dochází na dialýzu 2krát týdně. Pobírá invalidní důchod.
Zdravotně-sociální pracovnice (ZSP] hovoří s pacientem o tom, jak to vypadá doma a jaká by mohla být pomoc z naší strany. Následně ZSP jedná s pracovnicí opatrovnického soudu - problémy s opatrovníkem již byly v minulosti. ZSP podává písemné oznámení o neplnění povinností opatrovníka na opatrovnický soud, staniční sestra je o tomto postupu informována. Zároveň je informována i sociální pracovnice z magistrátu města.
Za týden OSP kontaktuje pracovnice městského úřadu v místě bydliště pacienta, od opatrovnického soudu dostali žádost o sociální šetření v rodině - dotazuje se, zda je opatrovník zdravotníky seznámen s dietním omezením pacienta. ZSP se informuje u staniční sestry. Pacient jezdí na dialýzu v úterý a ve čtvrtek. Staniční sestra sděluje, že opatrovník s pacientem nechodí, proto mu byly opakovaně posílány instrukce v písemné podobě, od sestry pacienta bylo zjištěno, že písemné pokyny byly opatrovníkovi předány. Pacient po dialýze nechce domů, nemá zimní bundu, obává se problémů v rodině, když se něco bude řešit. Informace předány pracovnici z městského úřadu.
Po týdnu přišla žádost od soudu o podání sdělení ohledně chování pacienta během dialýzy. Prostřednictvím staniční sestry domlouvá ZSP vyjádření vedoucí lékařky z dialýzy. ZSP přebírá vyjádření od staniční sestry a posílá ho na opatrovnický soud. Průběžně se dotazuje na soudu, jak kauza pokročila.
Asi za šest týdnů staniční sestra z hemodialyzačního střediska opět sděluje, že bylo při další dialýze zaznamenané opakované zanedbávání péče ze strany opatrovníka. ZSP znovu jedná s pacientem - doma prý nedostává pořádně najíst, nemůže využívat toaletu. Otčím a jeho partnerka mu údajně ubližují, nedostává žádné peníze pro svou potřebu. Na Magistrát města Hradec Králové proto byla odeslána písemná žádost o sociální šetření.
Při další dialýze pacient sděluje, že už nechce být doma a chtěl by být umístěn do ústavu, souhlasí s nabídkou poptat se na možné umístění do zařízení sociální péče, preferuje zařízení v blízkosti Hradce Králové kvůli dojíždění na dialýzu.
Další týden opět pohovor ZSP s pacientem za přítomnosti zdravotně-sociální pracovnice fakultní nemocnice (FN), ošetřujícího personálu pacienta a sociální pracovnice z Magistrátu města Hradec Králové. V zařízeních sociální péče v blízkosti Hradce Králové ani v chráněném bydlení není nyní místo. Pacient souhlasí s možností umístění jinam, je srozuměn s tím, že by případně musel dojíždět na dialýzu jinam.
ZSP jedná se sociální pracovnicí Magistrátu města Hradec Králové - potřebuje vyjádření ošetřující lékařky o zdravotním stavu pacienta. ZSP telefonicky domlouvá se staniční sestrou, zajistí, aby zpráva byla připravena k předání na příštím termínu dialýzy.
Na OSP sestra z hemodialyzačního střediska telefonicky sděluje, že je nutné vedoucí lékařce poslat konkrétní požadavky ohledně vyjádření o zdravotním stavu pacienta. ZSP informuje o požadavku sociální pracovnici Magistrátu města Hradec Králové a předává kontakt na vedoucí lékařku hemodialyzačního střediska.
Po měsíci probíhají další jednání ZSP společně se sociální pracovnicí Magistrátu města Hradec Králové. U soudu je podané odvolání proti rozhodnutí soudu, protože soud neshledal důvod ke změně opatrovníka. Sociální pracovnice Magistrátu města Hradec Králové jde za opatrovníkem, provede sociální šetření (zdravotně-sociální pracovnice FN žádá o provedení sociálního šetření terénní sociální pracovnice, sama do rodin na šetření nechodí).
ZSP s kolegyní z magistrátu města jde za pacientem při další dialýze, pacient souhlasí s podáním žádosti do zařízení sociální péče i mimo okolí Hradce Králové. Při další dialýze nese ZSP pacientovi ukázat vyplněné žádosti do zařízení sociální péče nejen v okolí Hradce Králové. Pacient s tím i nadále souhlasí, počítá i s možností, že bude muset jezdit na dialýzu do jiné nemocnice. ZSP domlouvá podepsání žádostí opatrovníkem. Následně odesílá žádosti. Po dvou týdnech dostáváme informaci - pacient si vše rozmyslel a chce zůstat u svého opatrovníka.
Po měsíci hlášeno z dialýzy, že pacient si opět stěžuje na konflikty s opatrovníkem, údajně ho vyhazuje z domu.
ZSP telefonicky jedná se sociální pracovnicí z Magistrátu města Hradec Králové - mají nyní na stole podnět od opatrovníka o změně opatrovnictví pro neshody s pacientem. Budou se situací v rodině nadále zabývat. ZSP informuje oddělení, že je domluveno, bude-li se situace i nadále zhoršovat, budou nás kontaktovat.
Po měsíci - kontakt vrchní sestry hemodialyzačního střediska - pacient byl včera napaden otčímem, byl ošetřen ve FN na Emergency. ZSP jedná se sociální pracovnicí Magistrátu města Hradec Králové - o napadení už ví od opatrovníka, který již podal podnět k soudu ohledně opatrovnictví. Do vyjádření soudu nepotřebuje s pacientem mluvit.
Následný týden jedná ZSP s pacientem - opatrovník mu sdělil, aby se po dialýze domů nevracel, že už není jeho opatrovníkem. Spolu se sociální pracovnicí z Magistrátu města Hradec Králové se snažíme zajistit umístění pacienta.
Soud zatím neproběhl, otčím zatím stále zůstává opatrovníkem čili nemůže pacienta vyhodit, je jeho povinností se o něj postarat, dokud neproběhne soudní řízení 0 změně opatrovníka, jinak se dopustí porušení soudního rozhodnutí. Pacientovi je určen druhý opatrovník, který ho bude zastupovat pro soudní řízení o změně opatrovníka. Informujeme oddělení.
S řidičem sanitky, který veze pacienta po dialýze domů, je domluveno, že počká, až opatrovník pustí pacienta do domu. Řidič sděloval, že opatrovník nechtěl pustit pacienta domů, již chtěli volat policii, ale opatrovník nakonec pacienta pustil. O této situaci ZSP informuje opatrovnický soud 1 Magistrát města Hradec Králové.
Za měsíc volají z oddělení, že dnes měl pacient ke svačině plesnivý chleba. Informaci ZSP předává sociální pracovnici Magistrátu města Hradec Králové. Stále čekají na vyjádření soudu.
Řešení situace změny opatrovnictví následně urychlilo náhlé úmrtí opatrovníka.
3. Proč rády pracujeme jako zdravotně-sociální pracovnice
Pan Josef (nar. 1949)
Pan Josef byl ve FN hospitalizován pro plicní embolii a přidružené komplikace včetně akutní infekce. Má tracheostomii, odsávání je nutné provádět několikrát denně. Pacient odmítal stravu, proto má zavedenu nasogastrickou sondu, byla mu nasazena antibiotika, celkově je pasivní.
Jednalo se o svobodného, bezdětného starobního důchodce, který žil se svou 901etou matkou, která je nedoslýchavá, pohybující se o dvou francouzských holích. Žili spolu v bytě. V roce 2013 mu zemřel bratr, o kterého se matka starala až do jeho smrti, zemřel doma. Staniční sestra z oddělení nám na oddělení sociální péče pacienta hlásila kvůli předjednání termínu následné péče, zatím se jedná o léčebně dlouhodobě nemocných (LDN). Zároveň sdělila informaci, že matka je na syna velmi fixovaná, denně za ním dojíždí taxíkem.
Matka pacienta se ZSP dotazovala ohledně důchodu, který má syn převzít, ale zdravotní stav mu to neumožňuje. Vzhledem k tomu, že pacientův zdravotní stav byl jak na houpačce, domlouvá ZSP zařízení žádosti o zvláštního příjemce důchodu pro matku. Zároveň informuje ZSP zařízení následné péče, že se zdravotní stav pacienta zhoršil a není tedy nyní možné domlouvat termín překladu.
Matka pacienta přišla s rozhodnutím, že si chce vzít syna domů, odmítá dát syna do LDN (není nyní ani aktuální), ale i do hospice. Chce o něj pečovat doma. Argumentuje tím, že péči o svého druhého syna zvládla také doma, pomáhala jí Charitní ošetřovatelská služba a pečovatelské služby. Je odhodlaná se za jejich spolupráce starat i o syna Josefa.
Ani my ZSP, ani ošetřující lékař nejsme přesvědčeni, s ohledem na věk a zdravotní omezení matky, že bude stačit dopomoc zmíněných služeb. Lékař vyžaduje zajištění další osoby, která by matce s péčí o syna pomohla. Zároveň ZSP požádá o přiznání příspěvku na péči, dosud ale chyběla pečující osoba, matka sama pobírá příspěvek na péči.
Na přání pacienta, že chce jít domů, po domluvě s ošetřujícím lékařem a po domluvě s matkou pacienta začínáme (ZSP) připravovat vše potřebné pro jeho propuštění do domácí péče.
Matka shání mezi známými někoho, kdo by jí pomohl v době, kdy nebude u nich žádná z terénních služeb, služba osobní asistence není možná, nemají zrovna volnou kapacitu, i z finančního hlediska je to problém v rozsahu potřebných hodin. Matka nechala pokoj, kde bude syn, vymalovat.
ZSP domlouvá s domácí hospicovou péčí převzetí pacienta, ale mají nyní plnou kapacitu, výhled asi za 3 dny. Proto kontaktuje charitní ošetřovatelskou péči, která přislíbila péči o pacienta 3krát denně do doby, než ho převezme do své péče domácí hospicová péče, hned, jak se uvolní kapacita. Domlouvá, že pacient bude vybaven tracheostomickými kanylami, jejichž výměnu zajistí lékař domácí hospicové péče, do té doby nám vyšli vstříc lékaři z rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Dále domlouvá pečovatelskou službu. Charitní pečovatelky nyní nemají volnou kapacitu, proto kontaktuje Centrum sociální pomoci a služeb. Domluvena péče 3krát denně, ale víkendy teď pokrýt nemohou. Hledá další možnosti pečovatelských služeb na víkend. Ani další čtyři pečovatelské služby ve městě nemají v tomto podzimním období volnou víkendovou kapacitu.
ZSP domluvila v půjčovně kompenzačních pomůcek zapůjčení odsávačky, oxygenátoru a polohovací postele a byl domluven i konkrétní termín, kdy pomůcky dovezou.
Matka volá, že jí známá pomohla domluvit mladého příbuzného, který je ochoten jí pomáhat nejen o víkendu. Takže se vyřešil i dosud nepokrytý čas pomoci. Matka se zacvičuje v odsávání syna. Svým odhodláním k náročné péči o syna nás všechny "dostala". Může se tedy stanovit konkrétní datum propuštění pana Josefa domů. I tak s matkou ZSP probírá zajištění pobytu v hospici v Červeném Kostelci pro případ, že by péče doma byla nezvladatelná.
Ošetřující lékař pacienta matce sepsal laickými slovy potřebné úkony v péči o syna. Zdravotně-sociální pracovnice vypracovala seznam zařízených věcí a potřebné kontakty na instituce, se kterými péči o syna domluvila - charitní ošetřovatelská služba a domácí hospicová péče zajistí zdravotní úkony, lékař z RZP přislíbil výměnu tracheostomické kanyly, praktického lékaře informovala o datu propuštění a potřebě předepisování inkontinenčních pomůcek. Na oddělení zajištěno vystavení poukazu DP pro charitní ošetřovatelskou službu. S pečovatelkami nakonec na přání matky ZSP domlouvá péči 2krát denně, ostatní čas má domluveného mladého pečovatele. Dále je informuje, že pacient bude mít předvyplněnou žádost o příspěvek na péči, pečovatelky zajistí doplnění jména mladíka (matka zná jen jeho křestní jméno) a doručí žádost na úřad práce. Organizacím podílejícím se na péči sděluje ZSP informaci, která organizace se bude o co starat. Pomůcky má již pacient připraveny doma. V den "D" informuje ZSP všechny zúčastněné organizace, že je pacient na cestě domů.
S pacientem domů jede jako doprovod zdravotní sestra z oddělení.
V pondělí nám volá zdravotní sestřička z charitní ošetřovatelské péče, že pacient v noci ze soboty na neděli zemřel.
V podstatě se zdá, že to není příběh se šťastným koncem. Na tomto příběhu chci ukázat, že dobrá spolupráce zainteresovaných osob a institucí, správné využití terénních služeb, a hlavně empatie a pochopení může zajistit i splnění takového přání pacienta a jeho matky, aby zemřel doma. Tedy to vlastně příběh se šťastným koncem je. A pomáhat lidem je naším cílem, který nás naplňuje.
4. Případ téměř detektivní aneb S čím jsme si také museli poradit
je únorový pátek 2022, asi 8.30 hodin, doba covidová. Z ambulance dětské kliniky volá lékařka, že tam RZP přivezla asi půlročního chlapce, který je zdravý, nebyl cílem zásahu RZP, lékařka nezná jeho jméno ani další údaje a je potřeba dítě zajistit, hospitalizace u něj není potřebná. Sděluje, že RZP zasahovala u intoxikované ženy.
Nejprve pátrám, zda nebyla asi před hodinou v nemocnici ošetřena intoxikovaná žena, ale v nemocnici ošetřena nebyla. Volám na dispečink RZP, po chvíli mi záchranář, který byl u zásahu přítomen, sděluje telefonní kontakt na policistku, která byla u zásahu přítomna.
Zpětně se dopátrávám k těmto informacím: RZP zasahovala u matky dítěte, která byla s ním u své asi 801eté babičky, jež se pohybuje o dvou francouzských holích. Matka dítěte je uživatelkou návykových látek a byla pod vlivem, babička ji nemohla probudit, dítě plakalo, tak babička zavolala RZP. Žena se následně probrala, zasahující záchranáři ji vyšetřili a bylo shledáno, že není nutný její převoz do nemocnice, ale o dítě se neměl kdo postarat - matka dítěte nebyla ve stavu, kdy by péči o dítě zvládla, babička s dvěma francouzskými holemi rovněž ne. Proto záchranáři dítě dopravili na dětskou kliniku. Policistka mi dává kontakt na babičku dítěte (matku intoxikované ženy).
Ta mi sdělila jméno a datum narození dítěte. Také babička sdělila, že si chce vzít 2 hodiny na rozmyšlenou, zda bude ochotna se o vnuka postarat. Tato informace mne zarazila, a proto dále intenzivně pracuji na zajištění dítěte. Kontaktuji OSPOD Magistrátu města Hradec Králové se žádostí o součinnost. Sociální pracovnice z OSPOD zjistila, že dítě má hlášený trvalý pobyt mimo působnost hradeckého OSPOD. Volám tedy na příslušné oddělení OSPOD. Zjišťuji, že matka dítěte je v péči kurátora, má přerušený výkon trestu odnětí svobody pro těhotenství a následnou péči o narozené dítě. OSPOD dítě v péči nemá.
Následuje informace od babičky dítěte, že není ochotna se o vnuka postarat. S lékařkou ambulance a se sociální pracovnicí OSPOD konzultujeme možnosti, kam dítě umístit. Dítě hospitalizovat na dětské klinice? Umístit ho do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc? Nebo sehnat pěstounku na přechodnou dobu? Nutno říct, že vše bylo komplikované covidovou epidemiologickou situací. Nakonec bylo rozhodnuto, že dítě přes víkend zůstane na dětské klinice a pracovníci OSPOD do pondělí zajistí, kdo se o dítě postará. Vše ještě v pátek písemně dokumentujeme.
Matka dítěte ještě v pátek oddělení kontaktovala, ale byla slyšitelně pod vlivem návykové látky. Matce bylo sděleno, že o víkendu může dítě navštívit, podmínkou je, že nebude pod vlivem návykové látky. Komu bude dítě předáno, závisí na rozhodnutí soudu.
V pondělí ráno volá pracovnice OSPOD, že bylo rozhodnuto, že dítě bude zatím svěřeno do péče dědečka dítěte, otce matky dítěte. V pondělí před polednem se dostavil na dětskou kliniku spolu s matkou dítěte i dědeček dítěte, sociální pracovnice OSPOD Magistrátu Hradec Králové, zdravotněsociální pracovnice FN a za přítomnosti lékařky a staniční sestry byl chlapec předán do péče dědečka. Já jsem matce dítěte předala už domluvený termín do ambulance pro léčbu závislostí ve FN a kontakt na terapeutickou komunitu Karlov, kde matka může mít po dobu léčby dítě u sebe.
Komentář redakční rady
Kazuistiky jsou výborný nástroj k prezentaci myšlenek, postupů či doporučení k obvyklé praxi. Ale také u nich čtenáři často přemýšlejí, zda by postupovali stejně, nebo jinak nebo si vzpomenou na podobnou situaci, kterou v minulosti řešili, a kazuistika jim přinese novou perspektivu, jak postupovat. Nejinak tomu bylo i na setkání redakční rady, kdy proběhla živá diskuze, která byla ovlivněná i tím, jaké profesi se každý z nás věnujeme.
Za profesi sociální práce zaznívaly úvahy o tom, jak se řeší v daném týmu etická dilemata (např. téma multidisciplinarita vs povinná mlčenlivost). Zda se využívá supervize. Zda se sociální pracovníci zamýšlí nad participací klienta a zda v jejich praxi převažuje zplnomocňující, či kontrolní přístup a proč.
Z oblasti práva padaly úvahy o tom, zda a jak byly postupy komunikovány a projednávány se samotným člověkem, kterého se týkaly (zejména v případě 2. kazuistiky). Zda v případě situace opatrovance tým řešil i možné spáchání některého z trestných činů (např. povinně oznamovacího trestného činu týrání svěřené osoby ze strany opatrovníka) nebo to, že by se mohlo jednat o domácí násilí?
Pokud i u vás podnítily kazuistiky diskuzi a zamýšleli jste se nad nimi, budeme rádi, když se s námi o své úvahy, zkušenosti či podněty podělíte. A uvítáme i další kazuistiky.