Je zdravý, ale vítězí s vozíčkáři. Trenéra Mence ke sportu handicapovaných přivedl kamarádův úraz

Jaroslav Menc je nejúspěšnějším trenérem českých basketbalistů na vozíku, jak se k tomuto sportu dostal a co ho učarovalo, prozradil v rozhovoru. Pardubice - Pardubice - Jaroslav Menc se narodil před dvaačtyřiceti lety v Pardubicích, je ženatý, má dvě již dospělé dcery a pracuje ve společnosti, která se zabývá prováděním veřejných dražeb a obchodem s nemovitostmi. Mezi jeho koníčky patří především basketbal na vozíku. Je trenérem celku WBS Pardubice, který v letošní sezoně září. Tento klub vyhrál v letošním roce například Středoevropský pohár, triumfoval v základní skupině Euroligy a válí i na českém území. Vedle klubové činnosti působí Jaroslav Menc i jako trenér národního týmu basketbalistů na vozíku. Jak jste se dostal k basketbalu vozíčkářů? Basketbal trénuji už přes dvacet let, z toho vozíčkáře sedm let. Já jsem před tím trénoval zdravá děvčata, ale před lety jeden můj kamarád utrpěl úraz a skončil na invalidním vozíku, a tak jsme spolu hledali sport, kterému by se mohl věnovat, protože to i před tím byl sportovec. Nějak jsme ale nemohli najít uplatnění, žádný kolektivní sport v pardubickém kraji nebyl, ale věděl jsem, že se hraje basketbal na vozíku, tak jsem si říkal, že to umím, že bychom to mohli zkusit, a tak jsme založili v Pardubicích klub. Co všechno obnáší pozice trenéra? V našich podmínkách je to v podstatě...