Jemné operace uprostřed mozku
ČT 1
-
redaktor
Čeští lékaři ročně zjistí nádor mozku zhruba u 700 lidí. Výskyt je častější u dvou věkových skupin, u dětí do 5 let a dospělých po šedesátce. Potíže, které může tento nádor vyvolávat, závisí na různých faktorech. Jde především o jeho typ, rychlost růstu a místo, kde se nachází.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg
On začíná tady v té oblasti, nepříliš příznivý, kde je plno hlavovejch nervů.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Kvůli nádoru pacientka ohluchla na levé ucho, měla poruchy rovnováhy a trpěla bolestmi hlavy. Neurochirurg Vladimír Beneš při jeho odstranění postupoval s maximální opatrností.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg
Na vnitřní straně od toho nádoru je mozkovej kmen, což je asi tak to nejdůležitější, co ta paní v těle má.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Mozkový kmen kontroluje základní instinktivní funkce jako je dýchání nebo polykání. Jakákoli chyba může mít fatální následky.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN
Centrální nervový systém mozek a mícha neregenerují, takže co my jednou uděláme, tak uděláme navždy.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Zjednodušeně se dají nádory rozdělit na nezhoubné a zhoubné. Nezhoubné jsou většinou dobře ohraničené a nešíří se do dalších částí těla, i tak ale můžou být nebezpečné, když tlačí na různá centra v mozku. Zhoubné nádory jsou výrazně agresivnější, i v jejich sledování pomáhají moderní technologie. Dřív měli lékaři daleko méně možností. U samotných začátků neurochirurgie v Československu byl i otec Vladimíra Beneše, působil tehdy v týmu průkopníka oboru Zdeňka Kunce.
Vladimír BENEŠ st., neurochirurg
Náš cíl byl zbavit toho člověka bolesti, nádoru, ploténky, zkrátka ho zachránit.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Vývoj medicíny umožnil jít lékařům ještě dál, kromě záchrany pacienta řeší teď i kvalitu jeho života po zákroku.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN
Aby se ten člověk zařadil zpět do společnosti, aby mohl fungovat v rodině, aby se vrátil do práce.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Zásadní roli v tom sehrály moderní zobrazovací metody, počítačová tomografie a magnetická rezonance. Díky nim lékaři vidí do mozku a můžou zákrok přesně naplánovat. Tohle jsou snímky dvacetileté dívky. V jejím mozku byl útvar, kavernom, který tlačil na důležitá centra.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN
Je obalen funkčním mozkem, tady byla motorika, nohy, ruky.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Lékaři vždy vybírají tu nejbezpečnější cestu.
Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN
Jsme si udělali trakty, tohle to je motorická dráha pro nohu, tohle to je motorická dráha pro ruku. A podle toho my můžeme uvažovat, kudy se k tomu kavernomu nejlépe dostat.
Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Péči je tak možné přizpůsobit potřebám konkrétního pacienta. Kateřina Poláková, Česká televize.
redaktor
A teď už zase Daniela. A dozvíte se například víc o osudu pražského železničního mostu, kde začala oprava lávky.

