Jiří Flekna: První chvíle po úraze musíte vytěsnit

Jičín – Že osud dokáže být někdy krutý, víme asi všichni. Vyprávět by o tom mohl i osmapadesátiletý kreslíř vtipů Jiří Flekna. Do jednadvaceti let byl obyčejným zdravým klukem.

"Pak mu ale jedna hloupá nerozvážnost obrátila život naruby a výtvarník se musel smířit s tím, že už nic nebude jako dřív. "Stalo se mi to po návratu z vojny, když jsem vypadl z okna. Nevím, co víc bych k tomu měl říct. Byla to bláznivá léta a prostě se to stalo. Už je to strašně dávno a upřímně, člověk se to snaží vytěsnit, všechny ty ošklivé věci jednoduše zapomenout. Ani si nevzpomínám, jaká byla moje první reakce," vypráví o své nelehké životní cestě kreslíř.
Jiří Flekna je na invalidní vozík upoután od svých jednadvaceti let, kdy utrpěl těžký úraz páteře. Ke kreslení se dostal náhodou, když zjistil, že se nedokáže ani podepsat. Publikoval už více jak tři sta kreslených vtipů.
J. Flekna ale svůj život rozhodně nevzdal, a i když začátky byly velmi těžké, rozhodl se proti nepřízni osudu bojovat s humorem. "Pro každého je to šok, obrovská změna nejenom myšlení, ale i těla. Poté, co překonáte nejhorší chvíle, začnou se objevovat i ty lepší," popisuje první okamžiky po úraze výtvarník, jemuž právě papír a tužka pomohly na jeho nelehké cestě.
"Před úrazem jsem nemaloval. Všechno to začalo náhodou. Maminka mi tehdy donesla občanku, na kterou jsem se měl podepsat. No a já zjistil, že to neumím, což pro mě bylo jako kdybych neexistoval. Vyrobili mi tedy násadu na tužku a začali se mnou trénovat. Já ale psát nechtěl, a jak jsem to zkoušel, tak z toho vznikl první obrázek," vzpomíná Jiří Flekna. Ten se dnes může pochlubit už více jak tři sta publikovanými kreslenými vtipy. Další hromadu jich má u sebe doma. "Kolik? To já sám nevím," usmívá se muž, jehož pozitivní pohled na svět by mu mohla většina z nás jen závidět.