Kontrola na stavbách pomůže orientaci slabozrakých a nevidomých

Přijedete vlakem, vystoupíte a zamíříte k východu z nádraží. Pro většinu z nás naprosto samozřejmá a snadno řešitelná situace. Nevidomý nebo slabozraký cestující chce postupovat přinejmenším stejně a k tomu potřebuje orientační a informační systémy.  

Instalace desítek hmatových štítků a hlasových majáčků je daná zákonem tak, aby jich bylo dostatečné množství. Nicméně se může stát, že stavební práce v nádražní budově mohou s jejich funkčností zamíchat. Proto zástupci oddělení řízení projektů odboru strategie jezdí nejen na kontroly stávajících i modernizovaných stanic, ale nově také na stavby. Po pražském Radotíně a Vysočanech přišly na řadu Beroun a plzeňské hlavní nádraží.  

A kdo může aktuální stav systémů nejlépe posoudit? Nejpovolanější je ten, k jehož běžné výbavě patří bílá hůl a ovladač hlasových majáčků. Ve Správě železnic je to Mikuláš Kopas. Cestovatel a pravidelný uživatel vlaků má výhodu v tom, že ví o kompletní rekonstrukcí plzeňské nádražní budovy. Projde poctivě oba podchody, nástupiště a zkontroluje hmatové štítky na zábradlí a u výtahů.  

Ovladačem zkouší funkčnost všech majáčků.  

"Po průchodu halou je přístup na nástupiště 9 až 12 a výstup na ulici Železniční," oznamuje hlas nad hlavami přítomných.  

Od července se situace v plzeňské výpravní budově a přilehlých prostorách ale změní, stavební práce v objektu vstoupí do další etapy. Pro cestující se uzavře horní hala, prostor ve spodní hale bude zredukovaný na příchod k pokladnám a k výtahu. Omezení skončí v prosinci letošního roku, kdy se unikátní nádražní budova otevře po kompletní rekonstrukci. Pro Mikuláše Kopase to znamená, že do Plzně ještě přijede na další kontrolu provizorního orientačního systému, aby nevidomí a slabozrací cestující mohli bezpečně zvládat pohyb i v době probíhající stavby.  

Následně zkontroluje i instalaci trvalého orientačního systému.