Kraj plný mystiky a zločinu proslavila slepá básnířka a hluchý muzikant

Podještědí charakterizují němečtí tvůrci poutní cesty via sacra jako kraj plný pohody bez hučících kamionů a dunění vlaků. Louky, lesíky a domky rozházené na stráních Ještědského hřbetu inspirovaly poloslepou básnířku, ale i hluchého muzikanta k charakteristickým dílům národního obrození.

Po staletí v Podještědí vytvářeli svá obydlí Češi. Navzdory cizáckým vlivům zanechávali si svůj jazyk, zvyky, tradice. Vesničky měly svou krásu v roubených staveních a kostelících, s políčky obilí a jiných plodin, které jim přinášely obživu spolu se zvířaty. Lid žil v poklidu a jen málokdo by tušil, že i tady se odehrávaly trudné lidské osudy.

V devatenáctém století sem přichází žena z pražské měšťanské rodiny a způsobuje převrat mezi lidmi, Z "Pražačky" se brzy stává tetička z Prahy. Téměř nevidomá nachází na vesnici zlatý poklad v čistotě života, jazyka i tradic.