Krkonoše se před vozíčkáři neuzavírají

V zájmu zlepšení postavení zdravotně postižených osob ve společnosti a jejich většího zapojení do ní uděluje Národní rada osob se zdravotním postižením od roku 2003 každoročně za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch této široké skupiny občanů cenu MOSenu MOSTY.
Vítězem v kategorii Instituce veřejné správy se v roce 2011 stala Správa Krkonošského národního parku (dále KRNAP) za mapování bezbariérovosti nejvyššího pohoří naší republiky. Za tu dobu už tato chvályhodná činnost pochopitelně vstoupila ve známost vozíčkářů se zájmem o turistiku, přesto určitě neuškodí – zvláště před začátkem hlavní turistické sezony – věnovat jí prostor. Zcela jistě je totiž stále hodně vozíčkářů toužících navštívit Krkonoše, kteří ale mají málo informací o tamních trasách, které jsou pro ně přístupné.
Oceněn byl projekt s názvem Krkonoše bez bariér. Zaměřoval se na zpřístupňování KRNAPu nejen vozíčkářům, ale také seniorům, rodinám s kočárky nebo s malými dětmi i dalším osobám se speciálními nároky na kvalitu a povrch turistických značených cest.
Ve spolupráci s Klubem vozíčkářů Trutnov Správa KRNAPu v letech 2009 až 2010 vytipovala a následně prověřila a vyznačila desítku tras, dokonce i na pohraničním hřebenu, které lze absolvovat na mechanickém i elektrickém vozíku. V terénu je označují speciální turistické směrovky s logem vozíčkáře (viz fotografie), mnohdy vedou souběžně po cestách s pásovým značením Klubu českých turistů. Na všech jsou i vhodná občerstvovací a odpočinková místa. Přestože jsou trasy vedeny jako bezbariérové, mohou se na nich vozíčkáři setkat s různými terénními nerovnostmi, s příčnými odvodňovacími svodnicemi i s jinými nepříjemnostmi; proto by se na výlety neměli vydávat sami. A pozor i na proměnlivé počasí!
Barva loga signalizuje náročnost příslušné trasy – nejsnazší provází modrá, středně obtížné červená a nejobtížnější černá. Modrá je trasa Benecko–Rovinka–Třídomí. Nejvíc je červených: Harrachov – Mumlavský vodopád – Krakonošova snídaně, Horní Mísečky – Vrbatova bouda – Labská bouda – pramen Labe, Pec pod Sněžkou – Obří důl, rozcestí, Janské Lázně – Rudolfovo údolí – Hoffmannovy boudy, Mladé Buky – Dolní Sejfy – Antonínův Důl, Slunečná stráň a Pomezní boudy – Malá Úpa – Spálený Mlýn. Černá trasa vede ze Špindlerovy boudy na Petrovu boudu. Dvě cesty ze Špindlerova Mlýna přes rozcestí Pod Dívčí strání, soutok jsou kombinované – modrá k rozcestí, černá vlevo na rozcestí Labský důl – Pudlava a červená doprava do údolí Bílého Labe.
Podrobný popis uvedených top 10 tras s dalšími potřebnými informacemi přináší brožura na webu www.krkonose. eu/bezbarierove-krkonose. Zobrazí se i na webu www.krnap.cz v části Mapový server po zaškrtnutí vrstev Turistické trasy a Krkonoše bez bariér. Brožura navíc uvádí ještě dalších dvanáct vozíčkářsky vhodných lesních tras, které byly vytipovány a proznačeny později. Většina informačních center je bezbariérových, to ale neznamená, že na nějakou překážku nemohou handicapovaní turisté narazit. Podíváme-li se na polskou stranu Krkonoš, zjistíme, že tam mají kvůli strmějšímu charakteru území bezbariérové trasy spíš v podhůří, ale také jich je dost. Víc se zájemci o návštěvu severní strany hor dozvědí na webu www.krkonose.eu/ polske-bezbarierove-trasy.
FOTO: archiv Správy KRNAP