Léčba rakoviny a cukrovky

ČT 1

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pomoc při boji s cukrovkou a nebo rakovinou. Zásluhu na tom má i japonský vědec Jošinori Ósumi, dnes oznámený jako laureát Nobelovy ceny za medicínu. Popsal proces autofágie, který probíhá v buňkách. Ty za normálních okolností kontrolují a opravují samy sebe. Pokud ale nefungují správně, vede to k řadě nemocí kromě těch, už zmíněných i Alzheimerově nebo Parkinsonově chorobě.

Jan ČERNÝ, katedra buněčné biologie Přírodovědecká fakulta UK v Praze:
Představte si automobilku, která nemá výstupní kontrolu a vyjíždějí z ní poškozené automobily, nefunkční brzdy, nefunkční motory, jakou spoušť by to způsobilo.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Diabetikům může pomoct i výzkum vědců z pražského IKEMu. Zjistili, že dokážou přesvědčit buňky slinivky aby tvořily inzulín. To by vedlo k úplnému uzdravení pacientů s cukrovkou typu jedna. Tedy žádné injekční podávání tohoto hormonu, žádná hrozba dalších vážných zdravotních komplikací. Taková se rýsuje budoucnost.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka:
24 let už žije Miroslav Strýček s cukrovkou. Teď má šanci, že se jí zbaví. Pražský IKEM ho pozval na před transplantační vyšetření. Od začátku onemocnění si píchá inzulín 3x denně.

Miroslav STRÝČEK, pacient s diabetem:
Toto je denní, to si před každým jídlem píchám, a toto je noční, to si píchám na noc.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka:
Inzulín u sebe musí mít neustále. Pravidelně chodí na kontroly k dalším lékařům. Cukrovka sebou totiž nese i další velká zdravotní rizika.

Miroslav STRÝČEK, pacient s diabetem:
To musíte pořád na kontroly s očima a ledvinama, a prostě nohy bolí, pak se vám nehojí rány rozumíte to je problém.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka:
V současné době je jedinou možnou léčbou diabetu transplantace inzulín produkující tkáně, tu absolvuje zhruba 50 pacientů ročně.

František SAUDEK, přednosta kliniky diabetologie IKEM:
Dostává člověk do těla tkáň, která není jeho, je cizí a bude pro ní nějak, proti ní nějakým způsobem reagovat. A k tomu slouží takzvané imunosupresivní léky, které se budou muset brát vlastně pořád.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka:
To by se ale mohlo změnit právě díky vědcům z IKEMu. Přišli s výzkumem nové možnosti buněčné léčby diabetu.

Tomáš KOBLAS, Centrum experimentální medicíny IKEM:
Takové by měly vypadat ideálně buňky, které vlastně má zdravý člověk. Člověk který má cukrovku tyto buňky vůbec nemá.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka:
Vědci ale zjistili, že by šlo využít trávicích buněk pacienta a bezpečně je ve zkumavce přeměnit na buňky produkující inzulín. Léky proti imunitě by tak zcela odpadly.

Tomáš KOBLAS, Centrum experimentální medicíny IKEM:
My by jsme používali pacientovi vlastní buňky, které by vlastně přijímal opět za své vlastní. Jeho imunitní systém by proti nim nereagoval.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka:
Vědci teď přecházejí do druhé fáze projektu. Pokud vše půjde podle plánu první pacienti by novinku mohli využít asi do deseti let.

Tomáš KOBLAS, Centrum experimentální medicíny IKEM:
Výzkum v obzvlášť buněčné terapii je běh na dlouhou trať.

Pavla KUBÁLKOVÁ, redaktorka:
První úspěchy ale už tým kolem doktora Koblase sklízí. Za výzkum získali prestižní ocenění Discovery Award za rok 2015. Pavla Kubálková, Česká televize.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Diabetiků žije v Česku celkem skoro 900 tisíc a počet roste. V roce 2007 přibylo 56 tisíc diagnóz. Loni už 80 tisíc. 7% má zmíněný první typ, ten vzniká v dětství a léčba rovná se doživotní aplikace inzulínu. Většina pacientů ale trpí druhým typem, to se týká starších lidí a těch s nadváhou. V jejich případě mnohdy stačí úprava jídelníčku. Za všechny diabetiky zaplatí ročně zdravotní pojišťovny kolem 40 miliard korun. Dalším hodně rozšířeným onemocněním je rakovina tlustého střeva a konečníku. V tuzemsku je to druhý nejčastější onkologický nález. Ročně ho lékaři objeví u 8 tisíc lidí, zároveň za stejnou dobu 4 tisíce lidí zemřou. Péče vyjde skoro na 2 miliardy včetně těch, co už jsou vyléčení a docházejí pouze na kontroly. A i tady se pacientům nabízí nová metoda. Tentokrát ve fázi výzkumu ale přímo v praxi. Lékaři Vítkovické nemocnice začali nádor v tlustém střevě odstraňovat pomocí speciálního endoskopického nástroje. Na celém světě je zatím jen pár desítek lidí u kterých se zákrok podařilo bez komplikací provést.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
To že má nádor se Jan Halčarz dozvěděl před 3 lety při preventivní prohlídce.

Jan HALČARZ, :
Jsem absolvoval operaci v roce 2013. Odstranili mi nádor a bylo to všechno v pohodě. Jenže při kontrolním vyšetření se na stěně střeva před časem nádor objevil znovu.

Ondřej URBAN, primář Centra péče o zažívací trakt Vítkovická nemocnice:
Kdyby jsme to tam nechali bez kontroly, tak tady tento relativně malý nádorek dvou centimetrový začne růst.

Jan HALČARZ, :
3x jsem byl na tom, na této kontrole. No a při poslední kontrole v srpnu pan doktor Falt mi nabídnul tuhletu možnost.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
Šlo o novou metodu se kterou se vítkovičtí lékaři seznámili na kongresu v Düsseldorfu. Vedle klasického endoskopu zavedli do těla přes konečník ještě nástroj, na jehož konci je kovový klip.

osoba:
Pomocí této niti, pomocí toho provázku potom bude spuštěn ten klip.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
Během celé operace byl pacient při vědomí. Dostával jen léky, které tlumí bolest.

Přemysl FALT, Centrum péče o zažívací trakt Vítkovická nemocnice:
Začínáme zase jo. Nelekněte se sestřička vám přidává injekci. Vyřízneme jako by celý, celou stěnu toho střeva jak říkal pan primář, ale my si jí vlastně před tím než ji uděláme jako by zavřeme. Tím pádem, tím pádem nedojde k úniku toho střevního obsahu mimo tu trávicí trubici.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
Kovový klip v střevě nějaký čas zůstane. Bez bolesti pak po zahojení z těla odejde spolu se stolicí.

Přemysl FALT, Centrum péče o zažívací trakt Vítkovická nemocnice:
Nález, který tam byl se nám podařilo kompletně odstranit jo. Je to venku, my to teď pošleme na histologii ale předpokládám, že to bude v pořádku, že je to všechno pryč, jo.

Jan HALČARZ, :
Když vám rozřežou břicho, pak vás to strašně dlouho bolí a teď po tom zákroku necítím nic, žádné, žádné bolesti.

Iva PISKALOVÁ, redaktorka:
Endoskopický zákrok včetně kontrolní koloskopie trval něco přes 30 minut. Klasická operace by trvala i tři hodiny. Pan Halčarz teď zůstane v nemocnici asi dva dny. A přibližně za týden bude moci dělat stejné věci jako před zákrokem. Iva Piskalová, Česká televize.