Lukostřelbě se věnuje dva roky a už jede na paralympiádu. Je to jako sen, říká Musilová

Plná očekávání odletěla na paralympiádu do brazilského Ria lukostřelkyně Šárka Musilová. Bude totiž její první. Okamžik, který jí změnil život, přišel v roce 2010. Stačil jediný špatný krok, který způsobil pád ze schodů, a bylo zle.

"Úraz se mi stal v devatenácti, když jsem uklouzla na schodech po psí louži. Bohužel jsem si rozdrtila pět obratů – od C5 dolů. Na vozíku jsem zůstala, protože jsem si přerušila míchu," říká Šárka Musilová.Jak sama říká, šla si pro snídani a domů se k ní vrátila po dlouhých osmi měsících vyplněných léčbou."Spondylochirurgie v Motole, spinálka, Kladruby a Malvazinky."První týdny po úrazu představovaly pro Šárku Musilovou obrovskou fyzickou a především psychickou zátěž. Postupně si ale doma v Jánských Lázních našla cestu ke sportu."Na spinálce jsem s nikým moc nekomunikovala. Když jsem byla v Kladrubech, tak jsem viděla, že se dají dělat i sporty na vozíku. Zkoušela jsem florbal a koukala jsem, že před námi měli trénink lukostřelci. Tím, že jsem kvadruplegik, tak jsem zkoušela střílet z reflexního luku, ale nedokázala jsem ho pořádně natáhnout," vzpomíná česká reprezentantka.Následoval pobyt v centru Paraple a v něm možná osudové setkání. Se zlatým mužem z paralympiády v Pekingu a stříbrným lukostřelcem z her v Londýně."Tam jsem se seznámila s Davidem Drahonínským, který mi řekl, že bych mohla střílet z kladkového luku.