Maxim Kulda překonává bariéry, jeho příběh zaujal i televizi

Neznalí by jeho handicap na hřišti sotva postřehli. Neslyšícího Maxima Kuldu při utkáních futsalového Olympiku na první pohled od spoluhráčů nic neodlišuje. Za dospělý tým Mělníka se sedmnáctiletý talent a člen reprezentace neslyšících prosadil už také sttaké střelecky. „Je šikovný, talentovaný, s dobrou postavou a stále mu je teprve sedmnáct let. Možná má velkou budoucnost i ve futsalu, nejen handicapovaných, ale i v klasickém. Na první pohled není vůbec vidět, že by byl neslyšící a nemluvící,“ říká manažer futsalového Olympiku Pavel Šuba na adresu jednoho z posledních objevů v sestavě aktuálně druholigového áčka. Maxim Kulda do něj poprvé nahlédl dokonce ještě v závěru minulé sezony, kdy tým po letech sestupoval z nejvyšší soutěže. V Chomutově se dokonce zapsal do listiny střelců. Stejný kousek se mu pak povedl hned v prvním soutěžním utkání nové sezony. V regionálním finále Poháru SFČR mírnil z penalty porážku v hale pražské Slavie. Příležitost dostal i během obnovené premiéry ve druhé lize, v remízovém utkání proti Bohemians (4:4) odehrál poločas. Podle Pavla Šuby patří do dvanáctičlenného základního kádru. „Je opravdu šikovný, má na futsal super figuru. Kluci ho berou, snaží se mu pomáhat, komunikujeme s ním nějakým způsobem,“ uvedl na adresu mladíka, který hraje i velký fotbal, konkrétně za dorost Labského Kostelce. Právě vzájemná komunikace byla především zpočátku oříškem, jak potvrzuje i Pavel Šuba. „On je velice vnímavý a sympaťák. Jako futsalista si na hřišti svou práci udělá. Ale nemůžete na něj křiknout záda, doleva, doprava a kam si má stoupnout, což je během zápasů nevýhoda. Společně s tím ale bojujeme. Kluci mu pomáhají, nějak to řešíme, ale někdy je to samozřejmě složité,“ přiznává. Předávání třeba taktických pokynů před zápasem probíhá prostřednictvím mobilního telefonu. „To, co mu chceme sdělit, řeknu do mobilu, ten to přepíše na text a dám mu to přečíst,“ popisuje Pavel Šuba podobnou praxi jako v případě zahraničních hráčů, s nimiž mají v klubu z nedávné minulosti rovněž zkušenost. Maxim kromě druhé ligy dospělých může nadále nastupovat také za juniorku Olympiku. Jak prozradil Pavel Šuba, stal se jeho příchod inspirací pro další dva se stejným handicapem. „Když ti kluci, co hrají futsal, viděli, že to Maxim u nás zvládá, tak sami se prostřednictvím rodičů přihlásili,“ potvrzuje Pavel Šuba. Příběh Maxima, který jako druhý neslyšící v historii zasáhl do české nejvyšší futsalové soutěže, sleduje se zájmem celá komunita neslyšících. Objevit by se měl dokonce na obrazovkách veřejnoprávní České televize, která přislíbila účast na chystaném přátelském utkání Mělníka s Mladou Boleslaví. Za tu pro změnu chytá Maxův spoluhráč z reprezentace neslyšících futsalistů Martin Braneac.