Moje postižená dcera mě naučila nevzdávat se, říká bruntálská učitelka

Svou nezdolnou energií, nápady a smyslem pro humor dokáže inspirovat ostatní při pořádání různých zábavných akcí a také umí svými fotografiemi pohladit duši. Po odchodu do důchodu se věnovala vyšívání, keramice, psaní, malování a také šťastně nastoupila na univerzitu třetího věku. A aby toho neměla moc, od dubna se vrací na základní školu jako asistentka pedagoga a učí dospělé pastelky v Hamakiho ateliéru, což ji náramně baví. Se svými pohádkami o Maňence se podílela i na speciálním deníku „Psát pohádky“.

„Jsem přesvědčen, že děti budou vždy milovat pohádky, protože potřebují trochu tajemna a tajemna, hodně spravedlnosti a trochu poučení. To jim dávají pohádky. Jsme přece národ, kde i dospělí milují pohádky a píší pohádky pro své děti. Potěšilo mě, jak

...