Moje rodná znakovka

Žiju s neslyšící rodinou. Tři bráchové se odstěhovali, takže jen naši, já a pes s kocourem. Náš pes je také součástí neslyšící komunity, ohluchl stářím. Obě zvířata si rychle zvykla na to, že je doma nikdo neslyší, a tak k nám místo štěkání a mňoukání chodí a lísají se.

U chystání ranní kávy jsem si vzpomněl na našeho bývalého asistenčního psa. Když se vařila voda, přivedl mámu ke sporáku. Někdo zvonil a on nás vzal ke dveřím. Jako malého mě, když jsem chtěl odejít z domu, vždy přivedl zpět.

Teď už ale rychle do auta a do práce. Na parkovišti potkám kolegu a...

 

Klíčová slova: