Muzikoterapií pomohla autistickému synovi

Muzikoterapie prokazatelně zklidňuje nervovou soustavu, zbavuje stresu, zlepšuje zdraví, vyzdvihuje tuto metodu léčebné pedagogiky lektorka Veronika Boulterová před svojí úterní lekcí ve Space Žitná 7 v Praze 2.  

K muzikoterapii se dostala díky svému autistickému synovi. Dnes 21letý mladý muž byl nezvladatelné dítě, neřízená střela, do šesti let nemluvil. Denně čelila vypjatým situacím. "Potřebovala jsem se vzchopit, abych nepropadala pláči po synových záchvatech i po slovních útocích lidí," vyprávěla Právu.  

Už tenkrát se začala věnovat různým terapiím, aby pomohla sama sobě a zvládla chlapce. "Na začátku 90. let jsem se smála těm, co meditují, o několik let později už jsem sama meditovala," svěřuje se.  

Když se její kamarádka, speciální pedagožka, začala věnovat arteterapii, která k léčbě využívá výtvarnou tvorbu, Veroniku napadlo, že by bylo krásné spojit terapii a hudbu, jež ji vždycky zajímala. Objevila pětileté studium celostní muzikoterapie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci u Lubomíra Holzera, doktora speciální pedagogiky, muzikanta, zakladatele metody celostní muzikoterapie.  

Pomohla nejen svému synovi, každou středu ve Space Žitná 7 pracuje s autistickými dětmi. "Aby děti mohly dělat pokroky, je potřeba zklidňovat mozkovou aktivitu. Muzikoterapie mi přijde fantastická, pomáhá ve všech směrech," říká. A přidává zkušenosti kolegyně, která na JIP pracovala s nepohyblivou neslyšící a nevidomou holčičkou.  

"Deset let ležela, po půl roce pravidelné muzikoterapie se začala usmívat, hýbat se. Vibrace zvukových vln se vnímají i tělem, to není žádné šarlatánství, ale fyzika," upozornila. "Jiná kolegyně pečovala o dívenku se třinácti epileptickými záchvaty denně, po tři čtvrtě roce muzikoterapie pominuly," líčí.  

V provoněném potemnělém sále mezitím připravila karimatky s polštářky a dekami pro účastnice relaxační muzikoterapie. Kdo chce, může si vzít sáček naplněný uklidňující levandulí na oči.  

"Hraju na staré nástroje, které používaly různé kultury. Zabalte se, uvelebte, když někdo usne, nevadí," zahajuje Veronika u podložky s brumlí, různě velkými mísami, gongy, salašnickou fujarou, bubínky, ústní harfou s jednou strunou, údajně nejstarším strunným nástrojem. Do ruky bere věc, která vypadá jako list vrtule. Pochází od australských Aboridžinců, kterým sloužila k dorozumívání. Když dámy ulehnou, rozvíří jí vzduch. Pak hudbu vyluzuje z ostatních nástrojů v ověřeném sledu a zpívá. "Jde mi o to, dostat lidi do hlubšího stavu relaxace, kterému se říká stav alfa, a každému se děje těsně před usnutím. V tomto stavu zažíváme klid mysli, zbavujeme se napětí a stresu," vysvětluje.  

Aby děti mohly dělat pokroky, je potřeba zklidňovat mozkovou aktivitu Veronika Boulterová, lektorka  

Foto: Že má hudba léčivé účinky, se podle Veroniky ví od nepaměti. Nejlepším muzikoterapeutickým nástrojem je lidský hlas.  

...