Nebezpečné díry, nesjízdná místa. Vyjeli jsme s vozíčkářem do centra

Potkáváte je denně a často vás ani nenapadne, jak je pro ně putování městem náročné. Lidé na vozíku. Dlažební kostky jsou sice pěkné na pohled, ale pro invalidy obrovská překážková dráha, zanedbané opravy jim mohou ohrozit život, a i obyčejné věci, jako možnost přejet přes silnici nebo si dojít na záchod často nemožné. Drbna se vydala s vozíčkářem do centra Liberce zjistit, kde všude číhají nástrahy a zda je situace opravdu tak bezútěšná.

S Janou Kovaříkovou a jejím synem Honzou, který je upoutaný na vozík, se potkáváme na Náměstí Dr. E. Beneše. Přijeli autobusem z Rochlice. Autobusy jsou podle nich v pohodě, dobře řešené, jedině musí člověk vyčíhat, kdy jedou ty nízkopodlažní. A tak je nijak extra neřešíme, jdeme do ulic.

Už samotný Benešák je pro vozíčkáře oříškem. Jezdit s vozíkem musí cik, cak, pokud nechce být rozklepaný. "Malé dlažební kostky jsou dobré pro slabozraké