Nebýt koní, už bych tu nebyla, říká Kateřina Lesová

Nejtěžší pro ni bývají rána. Když chce do koupelny, musí po čtyřech. „Často to jinak nejde. Vždycky trvá, než se mi podaří rozhýbat ztuhlé tělo. A i potom mi máma pomáhá s oblékáním ponožek, rajtek… Neohnu se tak, abych to zvládla sama,“ popisuje Kateřina Lesová.

OSTRAVA V dětství porazila rakovinu, dnes ji ničí její následky. Ona se však nevzdává. Láska ke koním ji pokaždé donutí zatnout zuby a vypravit se na jízdárnu, kde trénuje paradrezuru.

„Koně jsou můj život. Bez nich už bych tady nejspíš nebyla. Nebo by ze mě byl ležák,“ říká bez sebelítosti mladá žena. „Udržují mě v pohybu. Jejich krok napodobuje lidskou chůzi, díky tomu mi pracují svaly. Kdybych...