Nižší dotace pro neziskové organizace

ČT 24
-
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Je to vlastně zajímavá shoda okolností. Bavíme se o tom, kolik peněz by ze státního rozpočtu mělo plynout do České pošty a zároveň se bavíme o tom, kde je potřeba šetřit. A v minulých dnech byly na paškále především neziskové organizace. Vyjádřeno ve slovech ministryně financí, které si za malou chvíli poslechneme. Ale teď tedy konkrétně. V číslech. Za posledních 5 let poslal stát právě do neziskových organizací přes 61 miliard korun. Nejvíce peněz rozděloval v roce 2014. Tehdy to bylo bezmála 14 miliard korun. V následujících 2 letech se potom částka pohybovala kolem 10 miliard. A až vloni si neziskové organizace, na jejichž typologii se zaměříme za pár minut, rozebraly znovu přes 13,5 miliardy korun. Ministryně financí Alena Schillerová ale v uplynulých dnech prohlásila, že by ráda ušetřila. A teď kolik. Seškrtat chce až 3 miliardy korun. A to je pro představu asi 22 procent. Aktuálních výdajů.

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí /nestr. za ANO/ /5. 8. 2018/
Moje představa je, že bych ráda, kdyby se ušetřilo v řádech několika miliard. Požádala jsem vládní kolegy o spolupráci v tom smyslu, aby skutečně zrevidovali nutnost čerpání těchto dotačních programů.

Andrej BABIŠ, premiér /ANO/ /21. 7. 2018/
MPSV a MŠMT mají největší výdaje. A my musíme oddělit od těch neziskovek sport a kulturu. A podívat se na ten zbytek, aby ty peníze skutečně byly účelně vynaloženy.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak, tolik tedy politici. A teď představitelé neziskovek. A představitelé těch, které by Andrej Babiš rád oddělil, respektive ty, které, těch, které by měly zůstat. Po tom, co oddělíme sport a kulturu. S námi ředitel Centra Paraple, které spadá právě pod ministerstvo práce a sociálních věcí, co se dotačních programů týče. David Lukeš. Vítejte, dobrý večer.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Jak se vám to poslouchá? Oddělíme sport a kulturu a zbytek se musí prošetřit.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
No ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Nebo zrevidovat, možná takto, aby to neznělo příliš ošklivě, tak.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
No, přijde mi, ono teda hned druhým dechem zaznělo, že nebude se to taky zároveň týkat tělesně postižených, nebo postižených. Nebude se to týkat matek a nebude se to týkat seniorů. Takže jako je to trošku populistický. Ale co se týká těch, tý jednotlivý problematiky, tak i tělesně postižených, nebo i lidí, o který se stará Paraple, nebo kterým pomáhá Paraple. Lidem s poškozením míchy, tak se jich týkají i jiný problémy. Takže i ostatní neziskové organizace pomáhají lidem s poškozením míchy. Ne přímo jako my, ale nepřímo v dalších návazných službách.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Rozumím. On se na to ptá jeden z diváků. Zda opravdu vládní návrh míří na takové neziskovky, jako je třeba Centrum Paraple. Domníval jsem se, že míří spíše na takové neziskovky, které za peníze daňových poplatníků prosazují kontroverzní politické názory. Což Centrum Paraple není. K těm politickým názorům se dostaneme. Ale je to tedy už skutečně jisté, ověřoval jste si na MPSV, že vás se to nedotkne. Sem kontrola třeba jakéhokoliv stylu, smyslu mířit nebude?

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
No, my jsme si to neověřovali. My každej rok vlastně čekáme, kolik z těch peněz, o které žádáme, dostaneme. V podstatě jenom v minulým roce jsme dostali to, o co jsme žádali. A to, co vlastně odpovídá tý činnosti, tak, jak my ji vykonáváme. Tak vlastně i jak stát, nebo vláda stanoví ty podmínky, nebo když se dává dohromady legislativa. Ale ty peníze jsou jenom součástí všech těch peněz. A my jsme si to, my jsme si to samozřejmě neověřovali. Na druhou stranu věříme, že ty peníze v tom rozpočtu dál budou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Prostě jinými slovy, každý rok jste napjatí, jak to dopadne? Stejně tak letos.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
No, tak my jsme při sestavování rozpočtu napjatý tak jako tak. Protože i dary od komerčních subjektů nebo od individuálních dárců nemáme garantovaný. My se všemi uzavíráme smlouvy na rok, takže v podstatě každej rok jsme trošku napjatý, jak to bude. Ale věříme tomu, že lidi vnímají tu službu jako potřebnou. A tak věříme v to naplnění toho našeho rozpočtu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dostaneme se také k Centru Paraple konkrétně za pár minut. To můžu slíbit. Ale teď tedy ještě obecně. Aspoň malou chvíli. 13,5 miliardy korun. Právě tolik, jak už jsme zmínili, poslala loni všechna ministerstva neziskovým organizacím. A jak vidíme právě na tomto grafu, tak nejvíc peněz putovalo z resortu školství, mládeže a tělovýchovy, to bylo 6 miliard a 700 milionů. Druhý největší díl na tomto grafu patří právě ministerstvu práce a sociálních věcí. To jsou 3 miliardy a 700 milionů a po 700 milionech pak vydaly resorty pro místní rozvoj, kulturu, půl miliardy ministerstvo zemědělství a více než 100 milionů pak také uvolnily ministerstva životního prostředí, vnitra, zahraničních věcí, anebo průmyslu a obchodu. Tak, pane Lukeši, obecně tedy. K neziskovému sektoru. Protože míří na to řada dotazů diváků. Jeden divák, divák Franta říká, spousta neziskovek vznikla pouze za účelem čerpání peněz. Tak separace je určitě na místě. Mohli by skončit ekologičtí potížisti jako první. Míní divák Franta. Další divák, divák Jan říká, kolik neziskovek bere peníze na pomoc migrantům. Tak ti tu prý nejsou. Tak proč vlastně? Obecně tedy. Má smysl dle vás ta revize? Podívat se zkrátka na všechno, vyjma tedy, řekněme, prioritních oblastí pro vládu. A zkontrolovat důkladně, co smysl má a co smysl nemá?

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
Tak, já myslím, že revize vždycky má smysl. A politici by měli s revizí začít vždycky u sebe. Protože když slyším, kolika členy jsou různejch orgánů a kolika členy jsou různých komisí, tak to se podle mě ani nedá stihnout. Stejně tak si myslím, že revizi si určitě zaslouží i neziskovej sektor. Já si myslím, že spousta neziskovek je určitě založených účelově, pokud je vyhlášenej nějaká, nějakej zajímavej, nějaká zajímavá výzva. I když je to daný většinou i to, že musí mít ta neziskovka nějakou historii. Takže je to zase o nějaký kontrole. A zase o dodržování těch pravidel přidělování těch grantů či dotací. A třeba bavit se o tom, jestli máme smysl mít neziskovky starající se migranty, tak pokud je to problém, kterej tady vidíme, tak určitě má smysl mít i pro to nějakou organizaci.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Já samozřejmě nechci, abyste ta kritéria stanovoval vy, ale přeci jenom, ono totiž to vypadá i z té veřejné diskuse to zní, že jsou neziskovky, které by měly mít právo na život a neziskovky, které právo na život mít nemají. Tak dají se vůbec stanovit nějaká tvrdá kritéria podle vás, ta tematická, řekněme, ne úplně finanční třeba, ale, nebo strukturální, ale zaměřením.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
To by bylo popření jako demokratickejch principů občanský společnosti. My máme jeden ze základních principů je možnost se sdružovat. A stát tady proto vytvořil nějaký pravidla, za kterých se sdružovat můžeme. Teď je nedávno díky občanskýmu zákoníku ještě upravil, takže v podstatě všichni se sdružujeme v rámci zákona, pokud bychom se nesdružovali, tak stát má právo ten spolek, nebo tu organizaci rozpustit. Takže to mi přijde směšný.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Rozumím. Nicméně některým politikům nikoli. A některé, některým, řekněme, členům laické veřejnosti taky ne. Pojďme se teď podívat na dotace pro neziskové organizace, které dává přímo vláda. Přímo Úřad vlády možná můžeme říci. V minulém roce takto rozdělila téměř 173 miliony korun. A největší položku tvoří dotační programy zaměřené na protidrogovou politiku. Aktivity zdravotně postižených anebo prevenci sociálního vyloučení. Čtvrtou nejvyšší položkou je podpora rovnosti mužů a žen. Do těchto neziskových organizací pošle vláda asi 7 milionů korun. A vloni takto podpořila vláda celkem 15 organizací. Částky se pohybovaly v řádech maximálně stovek tisíc korun. Nejvíce získal spolek Slovo 21, konkrétně se jednalo téměř o 900 tisíc korun. Připomenu, tato nevládní organizace se zaměřuje na zlepšení postavení Romů v Česku. A také na cizince ze třetích států. A pořádá třeba světový romský festival Kamoro. Známý je také například brněnský spolek Nesehnutí. Ten od vlády vloni získal okolo tři čtvrtě milionu korun. A ten se zaměřuje na řešení problémů týkajících se lidských práv, životního prostředí, anebo také práv zvířat. Na svědomí má například, v uvozovkách na svědomí, 10 ročníků anticeny sexistické Prasátečko. A asi nebudu lhát, že právě tento typ podporovaných neziskových organizací vyvolává nejvyšší emoce. Ne nadarmo jsme se zaměřovali v tomto přehledu především na neziskové organizace, které se zaměřují na rovnost, ať už to je rovnost pohlaví, rovnost menšin a tak dále a tak dále. A teď výrok, který nás k tomuto zaměření přivedl. Výrok místopředsedy poslaneckého klubu občanských demokratů Jana Skopečka.

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu /ODS/
Neziskovky se u nás rozbujely a stal se z toho velmi výnosný ziskový způsob obživy pro některé, kteří v nich pracují. Já si myslím, že řada z těch neziskovek je neziskovka politického charakteru. A ideologického charakteru. A takové neziskovky by stát, respektive daňoví poplatníci živit neměli. Máme tady různé feministické, gender neziskovky, kde určitě si myslím, že je prostor pro to, abychom tyto peníze daňových poplatníků využili lépe.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
V gender neziskovkách, ještě jednou to zopakuji, je prostor, abychom, prostor, abychom peníze daňových poplatníků využili lépe. Míní Jan Skopeček. A s námi ve studiu teď ředitelka neziskové organizace občanského sdružení Gender Studies. Vítejte. Helena Skalová je s námi.

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Dobrý den. Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dobrý večer. Jak se vám to poslouchá?

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Poslouchá se mi to samozřejmě nedobře. Na druhou stranu můžu říct, že rozhodně nejsme politickou neziskovkou. A právě naopak. Vlastně smyslem neziskového sektoru je být nějakou opozicí. Dejme tomu politické reprezentaci. Ale zároveň jí dávat impulsy. A třeba o tom, co v té společnosti nefunguje.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Rozumím. Ale Jan Skopeček říkal politické a ideologické. Tak nemůže někdo, řekněme, nauku o rovnosti pohlaví, o tom, kdo má mít prioritu v jakém oboru, kde je nerovnost, vnímat jako svého druhu ideologii?

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Já ji tak rozhodně nevnímám. Ale samozřejmě je to věc každého člověka, jak se k tomu postaví. Já vnímám rovnost lidí jako základní demokratický princip, ke kterému se hlásíme. Už to tady ostatně dnes večer padlo. A myslím si, že většina lidí v České republice se shodne na tom, že ženy a muži by si měli být rovni. Že by měli mít stejná práva, stejné příležitosti, že by měli brát za stejnou práci stejný plat a tak dále.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A to by se nestalo, kdyby neziskové organizace, které se zaměřují na rovnost pohlaví, neexistovaly?

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Možná by se to stalo. Já to nechci předjímat. Protože doufám, že nezaniknou takovéto neziskové organizace. Ty organizace fungují, protože ve společnosti reálně existují problémy. A ty organizace, stejně jako třeba Centrum Paraple, pomáhají konkrétním lidem. Abych byla naprosto konkrétní. Třeba v tom, co děláme, provozujeme bezplatnou právní poradnu pro osoby, které jsou diskriminované na trhu práce. Naprosto typicky třeba pro matky, které mají problém s návratem zpět do práce. Navzdory tomu, že jim to třeba garantuje zákon. Někdo by mohl namítnout, máme tady přece platnou legislativu. Matky, nebo rodiče malých dětí jsou chráněni zákonem. Bohužel v praxi to tak nefunguje. A my třeba za ty peníze, které dostáváme od Úřadu vlády, jezdíme do regionů, jezdíme do mateřských center, řešíme konkrétní problémy konkrétních lidí, se kterými jim nepomůže ani přímo vláda, ani přímo žádný úřad. A pokud by jim pomohly, bylo by to na dlouho. A bylo by to mnohem dražší, než za kolik to uděláme my.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A vy dostáváte, pokud se nepletu, někde kolem 600 tisíc.

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Dostáváme zhruba kolem 600 tisíc na rok. A tvoří to zhruba kolem 20 procent, za loňský rok o něco víc než 20 procent příjmů naší organizace.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Hm. A pro představu, struktura výdajů, jak vypadá? Cesty do regionů, bezplatná právní poradna, informační činnosti, ty hlavní náplně vaší obecně prospěšné společnosti. Tak kolik jde na co? Dá se to tak říct? Nemáte před sebou poznámky vidím, tady, tak nechci vás úplně zkoušet, ale pro zajímavost.

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Nemám, nemám před sebou, nemám před sebou poznámky. V zásadě to je tak, že většina peněz jde do lidí, kteří tu práci pomocnou dělají. To znamená, platíme právničky, platíme školitelky, lektorky, lektory samozřejmě, spolupracujeme i s muži. I když většina je žen. Zase to souvisí s tím, že většina té naší, našich cílových skupin, nebo té naší klientely tvoří ženy. Protože ženy jsou bohužel více znevýhodněné na trhu práce. Ta struktura těch našich výdajů je zhruba taková, že více než polovina celkových příjmů organizace jde do lidských zdrojů. Přitom je zároveň potřeba říct, že jsem se dívala na statistiky třeba, kolik je průměrný plat v Praze. A my jsme zhruba o čtvrtinu níže, než je průměrný plat v Praze. A to už jsem si to nedělila podle třeba skupin, podle vzdělání.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Já se na to právě z toho titulu ptám. Divák Pepa, ptá se na to. Jednak, co brání státu, aby přiškrtil kohoutky neziskovkám, které nedělají žádnou užitečnou činnost. A to neziskovám, on dává to, ten zápor NE do závorek. A míní, že se některé z nich staly laciným zdrojem příjmů pro lid, kteří jsou v nich zaměstnáni. To byla možná i odpověď, co jste říkala. Tedy menší než průměrný pražský plat.

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Já, já doufám, já doufám, že ano.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dobrá. Další politická reakce teď v Devadesátce. Ze strany, která ještě nezazněla. Je s námi ve spojení zlínský hejtman za KDU-ČSL Jiří Čunek. Přeju dobrý večer, pane hejtmane.

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Dobrý večer vám i Davidovi Lukešovi a paní.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak, já s dovolením také začnu diváckým dotazem. Václav K., ptá se. Hlasy k seškrtání příspěvků neziskovkám přicházejí nejen z vlády, ale taky od komunistů, SPD, prezidenta republiky. Nejde tu o snahu kontrolovat, případně likvidovat nepohodlné organizace? Zavání to východem. Míní Václav K. A já se musím přiznat otevřeně, že jsem schválně vybral tak trochu provokativní otázku. Tak čím to zavání vám tedy? Snaha vlády.

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Tak, určitě revize činností, které dlouho, řekněme, nebyly pod nějakou, nějakým drobnohledem, to znamená pod, pod takovou konstruktivní, konstruktivní závěrkou nebo kontrolou v tom smyslu, jestli ještě pořád trvají důvody, abychom některé organizace podporovali. Neziskové organizace, když jste tam viděli, teď jenom pro diváky, tam je ministerstvo práce a sociálních věcí, tak z ministerstva přes kraje například jdou peníze, ohromné miliony do neziskových organizací, které charity, diakonie, zkrátka všechny ty organizace, které se starají o, dělají pečovatelské služby a tak dále. Takže to jsou jednoznačně neziskovky, které stát nutně potřebuje. Protože oni mu pomáhají zabezpečovat jeho činnost. Tedy věci, které jsou v tomto státě potřeba. Ale vy jste tam správně ukázal také na neziskové organizace, jejichž význam já skutečně bych dokázal velmi o tom významu diskutovat. To jsou ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tak diskutujme. Které to jsou?

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Například, to jsou například organizace skutečně působící v právních službách. A oni se předně zabývají životním prostředím. Takže ty nestavící se dálnice, nebo zastavené dálnice, to, že jakýkoliv občan upozorní a řekne, tady, tady jsem viděl křečka, to je tady náš případ, je to takový hit, anebo nějaké jiné zvíře, je těch druhů asi 17, tak on dostane právní podporu a právní službu od neziskových organizací, které stát taky takto dotuje. Bohužel jsou to i organizace, které dostávají peníze z jiných států. Z cizích zdrojů, což je taky velmi zajímavé. No, a dálnice stojí a nestaví se. A potom ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No, tak na druhou stranu, pane hejtmane, není to, že se dálnice nestaví, a to, že je možné takto protestovat, primárně chyba legislativy a nikoliv tedy to, že někdo dostane právní radu, když mu vadí dálnice pod jeho okny kupříkladu?

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Určitě ano. To máte pravdu. Ale myslím si, že stát by si měl vybírat, koho chce podporovat. Jestli chce podporovat organizace, které, které pracují proti němu. On totiž David Lukeš řekl jednu důležitou věc. Ústava dokonce nám zaručuje, aby, abychom, že se můžeme sdružovat, za jakýmkoliv tedy ne trestně právním samozřejmě, ale za jakým, z jakéhokoliv důvodu. Tam diskutor a podobně. No, to nechť dělají lidé. To je v pořádku. Ale ať to dělají za vlastní peníze. A stát by měl velmi vážit, které z těchto neziskových organizací mu přináší ten benefit, neboli zastupují tu jeho službu. Řekněme, v té sociální oblasti. Ale co se týká těch oblastí, které, které jste tam vypíchli, ty genderové, lidskoprávní a podobně, tam určitě bych nedokázal všechny ani vyjmenovat, ani, ani šmahem odsoudit. Ale jistě jsou tam organizace, které jsou podle mě dneska zbytné. A my žijeme dnes ve světě, kde je nedostatek pracovní síly. A to, jak mužů, tak žen. Zaměstnavatelé se v zásadě předhání v tom, jak, řekněme, vytvořit podmínky zaměstnancům. No, a ještě, aby si stát platil organizace, které vynakládají finanční prostředky, podle mě úplně zbytečně, protože ten problém vlastně neexistuje, nebo naopak oni ten problém nastolují, ačkoliv neexistuje, tak to si myslím, že je špatně. Takže ta revize z mé, z mého pohledu, revize organizací, kterým, které stát živí, nebo dotuje, tak ta je velmi nutná.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No, na druhou stranu asi je faktem, když se tady bavíme o problémech, které existují, že kupříkladu ženy berou méně než muži v České republice. Že ženy jsou častější obětí domácího násilí. Že lidé, kteří trpí jakýmkoli handicapem, tak se hůře dostávají do zaměstnání. Tak to jsou lidé, kteří si tedy nezaslouží podporu? Ta podpora, řekněme, znevýhodněným skupinám, a teď to myslím skutečně velmi obecně, znevýhodněným skupinám ve svém celku, tak by neměla existovat?

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Těch znevýhodněných skupin je daleko víc. A dostáváme se už na, on je to skoro vtip, že dneska u nás je znevýhodněn bílý muž, který má děti a žije v rodině jako. Ale ten, ten, já si z toho, nechci to zlehčovat, ale ono to tak je. My některé problémy vyjá..., my je vytváříme. Jestliže tam sedí David Lukeš, o kterém vím, že pracuje, studoval a tak dále a tak dále, tak já, když se setkávám například s lidmi s handicapem nějakým, myslím pohybovým nebo, nebo jiným, kteří, kteří pracují a aktivně v rámci svých možností fungují, tak oni říkají, příliš podpory neadresné je také moc. Protože lidé si zvyknou sedět doma, nechodit do práce. Takže to všechno musíme dělat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ne, dobrá, dobrá, pane hejtmane, tak to, to jsme si už vysvětlili, že pro postižené lidi se nic škrtat nebude. Ale já jsem se ptal primárně ...

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Ale tam nejde ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
... na ženy, protože tu, těmi jsme tu debatu začali. Ženy jako znevýhodněná skupina. A o tom můžeme diskutovat, protože jsme tu zastoupeni v složení, které diskusi umožňuje.

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Já jsem přesvědčen, že ženy jako znevýhodněná skupina nejsou. Protože někdy se za nevýhodu u žen, za nevýhodu u žen jaksi považuje to, co je jejich posláním. Dokonce jsem se zúčastnil debaty, kde ta žena argumentovala, že ona přeci rodí a když rodí, tak nemůže do práce a nemůže na dovolenou a podobně. Já si myslím, že tyto organizace, které vedou až k matení přirozenosti života, tak ty určitě nepotřebujeme.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Paní Skalová. Prosím tedy. Vaše reakce.

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Tak, my neříkáme, že ženy nemají rodit. To vůbec nezpochybňujeme nějakou bio, nějaké biologické danosti. Ale samozřejmě ty biologické rozdíly mezi ženami a muži by neměly zakládat jejich znevýhodnění ve společnosti. A to znevýhodnění je prostě realitou. Já panu hejtmanovi ráda pošlu výzkumy, které jsme udělali ve spolupráci s ekonomickým institutem výzkumným, které jasně prokazují, že ženy, matky malých dětí jsou dvakrát více ohrožené nezaměstnaností. Třikrát více se tam rozevírají ty rozdíly v příjmech. Jejich pracovní podmínky jsou nevýhodné. Nastupují na třeba méně kvalifikovaná místa, než ze kterých odcházely. A tak dále. Do práce se vrací na, na stejné místo, ačkoliv by ho měly mít zaručené ze zákona, tak se vrací méně než polovina žen v České republice. To je prostě realita. To jsou tvrdá data.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane hejtmane. Trochu vrtíte hlavou, jak jsem viděl. Proč?

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Já vrtím hlavou proto, že v dnešní době, kdy je nedostatek pracovních míst kdekoliv, a hlavně, když vezmeme, kolik žen pracuje na úřadech a podobně, tak tam určitě žádná taková nerovnost není. A jestli někde nastává, tak dnes může skutečně žena, která chce pracovat, a odvádět ten výkon, nejenom se vymlouvat tedy, tak pokud chce pracovat a odvádět nějaký pracovní výkon, tak může přejít na jiné pracoviště, protože plošně v České republice všude chybí lidé. Takže já jsem přesvědčen, že to je dnes zástupný trochu problém. Tyto organizace si malinko vytváří práci. A jak říkám, to popírání přirozenosti života, že se všechno vyřeší nějakým nařízením, vždyť si vemte, bylo i nařízení, že na kandidátkách, já nevím, má být tolik a tolik žen ve stranách, má být, to jsou ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No, pokud se nepletu, tak to je přesně nařízení, které legislativním procesem nakonec neprošlo, pane hejtmane. Ale já se ...

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
No, ano, ale počkejte, ale někde vzniklo. Někdo s ním přišel. A já si myslím, že to je úplný nesmysl. Zkrátka naopak víme všichni, kteří v této oblasti pracujeme, že míti ženy na kandidátkách je výhodou. Ale oni se tam nehrnou. Pak je tam musíme dát nějakým zákonem. No, to je nesmysl.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pane hejtmane ... Mockrát díky, že jste byl s námi. Omlouvám se, že do toho takto vstupuji, ale čas nás teď už skutečně tlačí. Díky moc za ten váš. Mějte se hezky. Na shledanou.

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje /KDU-ČSL/
Mějte se hezky, na shledanou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Paní Skalová, prosím tedy ještě na závěr. My jsme slyšeli závěrečný statement Jiřího Čunka. Já bych možná tu vaši reakci, která, doufám, přijde, rád rozšířil ještě o ten narativ, který slýcháme. Teď poslední dobou. Bílý muž jako ohrožená skupina, jako někdo, kdo se vlastně symbolicky dostává do pozice ohrožené minority. A pravda je taková, že tu nevidíme mnoho neziskových organizací, které by se snad bily za práva mužů v kompletních rodinách z majoritní společnosti. Proč? Možná to zní naivně. Ale evidentně to je tedy téma.

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Téma to je. Z mého úhlu pohledu opravdu příliš nekoresponduje s realitou. Protože ta realita je opravdu taková, že na tom trhu práce jsou znevýhodněné ženy. Oběťmi domácího násilí jsou ženy. Oběťmi sexuálně motivovaného násilí jsou v drtivé většině ženy. A ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A je potřeba, aby za nimi stály neziskové organizace? Stát to neumí, nemá k dispozici takové prostředky?

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Neziskové organizace, neziskové, neziskové organizace jsou třetí pilíř každé demokratické společnosti. Tou první je firemní sektor, tou druhou je stát, tou třetí jsou neziskové organizace. Neziskové organizace mají svoji specifickou roli. Neziskové organizace, jak už jsem říkala, dokážou řešit problémy přímo zdola, vznikají jako, vznikají v reakci na problémy, které existují. Na problémy, které reflektuje i vláda. Na problémy, které reflektuje mezinárodní společenství, včetně OSN. A neziskové organizace, které podporují rovnost žen a mužů v České republice. Pomáhají českému státu například mimo jiné plnit mezinárodní závazky, které z těchto dohod vyplývají. Takže pro mě je existence neziskovek celkově a i těch genderových naprosto nezpochybnitelná.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Helena Skalová, ředitelka obecně prospěšného sdružení Gende Studies byla s námi. Mockrát díky také za váš příspěvek do diskuse. Mějte se hezky, na shledanou.

Helena SKALOVÁ, ředitelka, Gender Studies
Děkuju, hezký večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A David Lukeš z Centra Paraple stále ještě s námi. Ono mimochodem to, co zde zaznělo o třetím pilíři občanské společnosti, nebo společnosti obecně, to je mimochodem i součást vládní politiky, která směřuje směrem k neziskovým organizacím. Která hodlá podporovat občanskou společnost jako celek, hodlá spolupracovat zejména s neziskovými společnostmi, které podporují minority, které podporují znevýhodněné skupiny obyvatel. Ten dokument má platit do roku 2020. Ale váš pohled. V roce 2018 už je tedy přežitý? Proč tato debata takto vyhrocená? Z vašeho pohledu.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
No, já musím říct, že se mi tady docela těžko mluví po tom, co se, co jsem tady slyšel. Protože tady někdo zpochybňuje to, co snad každej normální člověk ví. Jako že to, že jsou ženy znevýhodněný a to, že jsou ženy oběti domácího násilí, nebo vůbec sexuálně motivovaných činů, to, to, jestli někdo zpochybňuje, tak je hloupej. Protože to tady přece platí. A my třeba tam pan Čunek zmínil, že já jsem, já třeba pracuju, vystudoval jsem, a jsem handicapovanej, ale já nejsem přece, jako to není moje role, stejně jako ženy si nevybraly, že jsou ženy. Já jsem dobrovolně se nestal jako handicapovaným. Já jsem se stal proto, že jsem měl úraz a holt tuhle roli mám. A takhle do ní vstupuju. A přijde mi potom jako směšný vůbec tady víct takový diskuse. Takže přesně ten třetí pilíř tady má být. Jestli stát se zavázal k tomu, že ho má podporovat a chce ho podporovat, tak by neměl zpochybňovat existenci, ať už ta organizace třeba se stará vo přechod křečků pod dálnicema. Jo, protože jestli ten stát to umožňuje, může potom si říct, není to naše strategie. Třeba vládní, chce, nechceme to podporovat. Životní prostředí nás nezajímá, tím pádem nebudeme podporovat dotacema.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
To je legitimní rozhodnutí vládnoucích politiků.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
Jako, ano, a těch, co volili, lidé, který sestavili vládu. Ale jako ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No, a vy sám pro sebe, pane Lukeši, jste se někdy snažil rozkódovat počátek té debaty o neziskovém sektoru? Proč vlastně existuje skupina lidí a posléze i skupina politiků, které, kteří jsou voleni touto skupinou lidí, kteří říkají, neziskovky, to je sprosté slovo. Teď jsem to skutečně tedy zúžil a zjednodušil. Ale velmi ve zkratce. Neziskovka rovná se zlo.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
Tak, velmi ve zkratce. První část chápu, protože každej jako se chce zalíbit a chce ušetřit. Takže prostě si tady najdeme nějakej, nějakou oblast, kde dokážeme ušetřit. A určitě prostě tam, pokud to předtím někdo zvládl dvakrát za 10 miliard, tak proč já bych to taky nezvládla za 10 miliard. Tak tam to chápu. Na druhou stranu chápu prostě, i tady jsem četl různý reakce, co tady běhají na obrazovce. Že třeba právě komunisté a SPD a tak dále říkají, že se dá ušetřit. Pan Filip dokonce by ušetřil celou polovinu. A já myslím, že to je taky pochopitelný. Protože pokud chce někdo omezit to, co neziskovky dělají, to, že ten rozvoj tý občanský společnosti, tak je to úplně jednoduchý.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Teď se nemůžeme zeptat na, řekněme, kořen toho názoru. Jak komunistů, tak SPD. Ale obecně, abychom tedy byli spravedliví. Ono skutečně v tisku se objevují různé příklady toho, jak neziskový sektor může působit i negativně. Máme tady případy v Africe, zneužívání tamních obyvatel pracovníky neziskového sektoru. Kteří také tam přijeli, aspoň na papíře s dobrým úmyslem. Tak není to svým způsobem pak pochopitelné?

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
Tak, vždycky nic není dokonalý. Jsme lidi. Že jo. Stejně bysme mohli poukázat na to, že v církvi se zneužívaly děti jako. Jo, a, a kvůli tomu nezakážeme církev. Protože, protože lidi mají právo věřit a mají právo se sdružovat, zase v tý cirkvi, která je shodou okolností taky neziskovej sektor. Jo, takže, takže to bychom mohli vždycky někde, bychom mohli něco najít. Ale to už, to už prostě zaháníme to úplně do extrému.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Snažíme se přijít jenom teď tedy skutečně na kořen toho, té celé diskuse.

David LUKEŠ, ředitel, Centrum Paraple
Jako rozhodně, rozhodně kdokoliv, kdo zneužívá děti, jako by měl za to, za to by měl bejt ...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ano, tak o to, o tom diskuse rozhodně není. To se shodneme. David Lukeš s námi stále ještě zůstává. Ale než se dostaneme k dalšímu bloku diskuse, tak se pojďme podívat na to, jaké organizace jsou vlastně považovány za neziskové. Kolik jich v Česku je? Téma pro Izabelu Niepřejovou.