Nová koncepce primární péče

Radiožurnál
-
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Protest praktických lékařů z podzimu minulého roku přece jenom částečně s odstupem času slaví úspěch. Elektronické recepty se jim sice nepodařilo zastavit, ale ministerstvo zdravotnictví jim zřejmě vyjde vstříc v jiném z jejich požadavků, větších pravomocí v předepisování léků. Má to mimo jiné usnadnit péči o chronické pacienty, jako jsou třeba diabetici nebo astmatici, vyplývá to z koncepce primární péče, na které pracuje ministerstvo zdravotnictví. My máme na lince dva předsedy sdružení lékařů, Petra Šonku za praktické lékaře. Dobrý den.

Petr ŠONKA, předseda Sdružení praktických lékařů
Dobrý den.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
A Zorjana Jojka za ambulantní specialisty. Zdravím vás.

Zorjan JOJKA, předseda Sdružení ambulantních specialistů
Dobrý den vám i posluchačům.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tak, pane Šonko, jaká zatím panuje v předepisování léků ze strany praktických lékařů praxe a v čem je podle vás nevýhodná, zvlášť pro pacienty?

Petr ŠONKA, předseda Sdružení praktických lékařů
No, existují, existují v České republice takzvané preskripční omezení typu L, zejména které jsou v podstatě administrativní překážkou k tomu, aby praktický lékař mohl předepisovat některé léky. Léky, které jistě má erudici předepisovat, má na to potřebné znalosti, ale z administrativních důvodů nemůže, což vede samozřejmě k tomu, že se trošku komplikuje cesta pacienta zdravotním systémem, mnohdy je potřeba čistě pro předpis léků nebo pro to, aby lékař praktický dostal posvěcení od specialisty, že tento lék smí předpisovat, se musí posílat pacienti zbytečně k ambulantním specialistům a nepřináší to v podstatě pro toho pacienta žádný efekt, spíše doplňovat diskomfort, protože zejména pro venkovské pacienty to může být problém, že musí cestovat někam k vyšetření, které v podstatě není z medicínského hlediska potřeba.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Vy byste, pane Jojko, coby specialisté, s tím záměrem ministerstva souhlasili?

Zorjan JOJKA, předseda Sdružení ambulantních specialistů
Tak já si myslím, že je potřeba tu diskusi vést trošičku konkrétněji, aby bylo jasné, o jaké léky jde, u jakých typů pacientů a podobně, jinak pro informaci vaši i pacientů jako my se tomu nějak jako zásadně principiálně nebráníme, koneckonců je to vývoj, který lze sledovat jaksi u všech v minulosti, jsou například léky proti vysoké hladině tuky, které na začátku předepisovali pouze určité odbornosti obvodních specialistů, dneska to běžně předepisuje praktický lékař, jsou léky, které prostě třeba u pacientů po infarktu myokardu a tak dále. A pokud vím, tak například jde o jednak psychofarmaka a antidiabetika, to znamená léky na cukrovku a na určité psychické potíže, je obecně známým faktem, že psychiatrů je v České republice zoufalý nedostatek, to znamená, tam samozřejmě je potřeba nějakým způsobem tu péči zajistit, ale co bych řekl, že bych považoval za hlavní, musí to jít všechno v duchu odborném, to znamená, odborné dohody těch dotčených odborných společností, aby pacient opravdu získal a neztratil.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
No, vy jste mluvil o diabetolozích, já jsem například zaznamenal, že prezident Diabetologické společnosti Milan Kvapil to rozšíření pravomocí praktiků konkrétně u předepisování antidiabetik nedoporučil, protože podle něj nemají praktici tolik zkušeností, jako specialisté. Vy tedy, když s tím, dejme tomu, obecně souhlasíte, tak tenhle názor nesdílíte, pane Jojko?

Zorjan JOJKA, předseda Sdružení ambulantních specialistů
Tak takhle, jako pokud to řekl pan profesor Kvapil, jako diabetolog, tak si myslím, že to je nepřehlédnutelný názor. A je potřeba s tou Diabetologickou společností vést diskusi jako, jestli, jestli to platí, do jaké míry a eventuálně jaké podmínky by ti praktičtí lékaři měli plnit, aby jaksi od toho svého názoru, názoru upustil, ale, takže to je, to je opravdu o odborné diskusi, velmi nerad bych byl, aby, aby se názor Diabetologické společnosti nějakým způsobem zcela obešel.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Co vy říkáte, pane Šonko, na ty zmíněné námitky některých svých kolegů specialistů, že praktičtí lékaři nemají pro předepisování některých léků dost zkušeností?

Petr ŠONKA, předseda Sdružení praktických lékařů
Já musím..., asi by stálo za to tedy mluvit konkrétně, ale jako paušální námitku to musím odmítnout, to preskripční omezení, která máme v České republice, nemají obdobu nikde v Evropě, kromě Slovenska, atestace z všeobecného lékařství získaná v České republice je platná kdekoliv v Evropské unii, to znamená, český praktický lékař může odejít kamkoliv v Evropské unii a může léčit, aniž by tam podléhal jakýmkoliv preskripčním omezením, z toho pohledu k němu není odborný důvod ani u nás. Co se týče těch léků, zrovna těch perorálních antidiabetik, naštěstí z Diabetologické společnosti zaznívají i jiné hlasy, než hlas pana profesora Kvapila, a jakási shoda na tom už dneska existuje. Jenom pro naše posluchače, zrovna ty léky, o kterých mluvíme, praktičtí lékaři je dosud předepsat nemohli, ale jsou to léky bezpečnější, než léky, které na léčbu cukrovky dnes používat můžou.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
No, ale v každém, v každém případě předpokládáte, že aby nedošlo k nějakému poškození pacienta, takže tady budou mezi praktickými lékaři a specialisty nějaké odborné dohody, o kterých tady mluví pan Zorjan Jojko?

Petr ŠONKA, předseda Sdružení praktických lékařů
Určitě, tyhle věci nejde dělat úplně na sílu a rozhodně nějaká dohoda by být měla, pak jde o to zvážit ty argumenty a vyhnout se účelovým argumentům, bavit se opravdu čistě na odborné úrovni.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tak a, pane Jojko, můžete dát nějaké příklady, třeba toho, kde ještě je ta erudice, ta, ta role toho praktického lékaře jaksi vhodná a kde už by měli nastupovat ti specialisté, kde je nějaká taková ta  hranice?

Zorjan JOJKA, předseda Sdružení ambulantních specialistů
Víte, já jsem kardiolog, takže já bych nerad jako jaksi, jak o tom mluvil na úrovni psychiatrie nebo diabetologie, ale mám-li použít příklad ze svého, ze své praxe, tak existujou různé stupně vysokého krevního tlaku, různě komplik..., ti pacienti mají od toho vysokého krevního tlaku různé komplikace, takže si umím představit, že do určité úrovně, úrovně jaksi já nechci kolegy praktické lékaře urazit, ale, řekněme, třeba se to dá nazvat jednodušší, by mohli se o ty pacienty postarat, ono těch jednodušších je také podstatně víc, a ty komplikovanější by zůstaly, zůstaly jako těm, těm ambulantním specialistům, v tomto případě třeba kardiologům, ale..., nebo je to podobné, jsou některé typy, typy nepravidelnosti srdečního rytmu, u nich se podávají, podávají také některé speciální léky, které dneska třeba smí napsat pouze neurolog, kardiolog a internista, a tam si umím představit, že u nekomplikovaného jedince by tuto kompetenci získal i praktický lékař jako a tomu ambulantnímu specialistovi by se uvolnily ruce, ruce na to, aby mohl předepisovat či pečovat prostě o nějaké pacienty, ale co zatím nezaznělo a co je potřeba, potřeba říct, jaksi, jak my, tak praktičtí lékaři, jsme určitým způsobem regulováni v té preskripci také finančně, to znamená, každý z nás má určitý finanční bonus, který, s kterým smí pracovat, jakoby takový virtuální peníze, to nejsou peníze, které by dostal, s kterými pracuje během předpisování  léků v daném roce, a pokud by docházelo k nějakým přesunům, tak to musí být v tomhle tom zohledněno, protože jinak by ten dotyčný lékař se dostal do zbytečných problémů, ať by to byl praktický lékař nebo ambulantní specialista.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Tak, pane Šonko, jak ale zajistit, aby třeba pacienti, když budu mít tuhle možnost, aby ty odborné specialisty úplně neobcházeli?

Petr ŠONKA, předseda Sdružení praktických lékařů
No, já si myslím, že tohle je složitější otázka, která asi by měla zahrnovat i nějaké motivační faktory pro pacienta, aby věděl, jakým způsobem se má tím zdravotním systém pohybovat. Já bych to možná skoro otočil trošku, protože když hledáme tu hranici, já si myslím, že ta hranice je poměrně snadno definovatelná tím, my si myslíme, že praktický lékař, jako nejbližší lékař pacienta, ať už geograficky, tak ale i vztahem, protože je to lékař, s kterým se pacient nejlépe zná, by měl mít možnost poskytnout maximu možné péče, které je schopen z odborného hlediska, z technického hlediska přijmou ordinaci tomu pacientovi. A teprve tu další péči by ten pacient měl hledat někde jinde. My si myslíme, že v podstatě je to systém, z kterého můžou profitovat všichni, můžou z toho profitovat především pacienti, kteří dostanou tu péči blízko svého místa bydliště a poměrně komfortně, můžou z toho profitovat praktičtí lékaři, kteří budou dělat zajímavější práci, budou /nesrozumitelné/ to hodnocení, ale můžou z toho profitovat i ambulantní specialisté, kteří budou mít více času na komplikovanější pacienty, budou mít na ně větší prostor, samozřejmě se předpokládá, že by také měli být za tuhle péči lépe ocenění, a koneckonců na tom budou profitovat i ty složitější pacienti, kteří se ke svému specialistovi dostanou lépe a o to si myslím, že především v té koncepci jde.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
Pánové, já vám děkuji za účast v této diskusi, to byli Petr Šonka a Zorjan Jojko, jeden je předsedou Sdružení praktických lékařů České republiky, druhý předsedou Sdružení ambulantních specialistů. Oběma děkuji, na shledanou.

Zorjan JOJKA, předseda Sdružení ambulantních specialistů
Také děkuji, na shledanou.

Petr ŠONKA, předseda Sdružení praktických lékařů
Na shledanou.