Nová metoda rehabilitační kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě

ČT 1
11.04.2015 12:03:29
-
Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka:
Více vlastní aktivity, motivace i hry přináší metoda, kterou u dětí s vážnými pohybovými problémy začala využívat rehabilitační klinika Fakultní nemocnice v Ostravě. Ročně pečuje o desítky těchto dětí a nově chce rozšířit i vzdělávání jejich rodičů.

Adélka, :
No, medvídka a maminka mi je tam dala, abysem nechodila sama.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Mluvit umí tříletá Adélka pěkně, hůř je na tom ale s pohybem. Bez opory zatím nechodí.

Silvie DURČÁKOVÁ, matka Adélky:
Aďa se narodila ve 26. týdnu s 550 gramy. Byla dlouho v inkubátoru, protože nemohla sama dýchat, protože měla ty plíce docela ještě nevyzrálé.

Jaromír DURČÁK, otec Adélky:
Řekli nám, že je to těžký jako stav do toho nedonošenectví a podle toho se to bude vyvíjet. Těch vyšetření bylo, bylo hrozná hromada, jo, strašná spousta.

Irina CHMELOVÁ, přednostka Kliniky léčebné rehabilitace, FN Ostrava:
U některých těchto dětí dochází k poškození toho centrálního nervového systému a v tom dalším vývoji jsou tyto děti ohroženy například vznikem dětské mozkové obrny.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Je to komplikovaná diagnóza, která vzniká v těhotenství, při porodu nebo po něm. V Moravskoslezském kraji se rodí ročně kolem 130 dětí, které váží do 1500 gramů, z toho extrémně nedonošených je asi třetina. Nemají ani kilo a riziko poškození mozku je značné. Dětská mozková obrna má řadu podob, pro dítě i rodiče znamená často ortel každodenního cvičení.

osoba /rodinný archiv 2011/:
Pojď ještě jednou Aduš.

Jaromír DURČÁK, otec Adélky:
Když jsme se dostali domů poprvé po těch, já nevím, 4, 5 měsících asi jo, tak nám bylo doporučeno vlastně, že nějaký fyzioterapeut a my jsme doma vlastně pokračovali v tom cvičení.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Zprvu cvičili i čtyřikrát denně, Adélky dělá pokroky, jedno se ale nemění - některé prvky působí bolest.

Silvie DURČÁKOVÁ, matka Adélky:
Jak počítáš? Jedna ...

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Rodiče využívají Vojtovu metodu, tedy působení na reflexní body. I pro dítě něco příjemnější Bobathův koncept.

Silvie DURČÁKOVÁ, matka Adélky:
Áďo, teďka budeme dělat čápy, ano? Ukážeš, jak to ...

Adélka, :
Tamky tam.

Silvie DURČÁKOVÁ, matka Adélky:
U postýlky ne. Tam, Adélko, u stolečku, ano.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Nacvičují správné pohybové vzory, co nejvíce se snaží uvolnit postižené svaly.

Silvie DURČÁKOVÁ, matka Adélky:
Drž to. Nepolevuj, co tam ručka.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Právě u Adélky i dalších rizikových dětí lze nyní podle lékařů pozorovat změnu. Malý pacienti už nemají tak závažná postižení, objevují se ale nové typy problémů.

Irina CHMELOVÁ, přednostka Kliniky léčebné rehabilitace, FN Ostrava:
Mají velký problém s prostorovou orientací. Ty informace, které získávají z toho okolí, nejsou úplně ideálně zpravovány. Nejsou schopni různorodě reagovat na konkrétní situaci.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
I proto nedávno pozvali do Ostravy londýnského terapeuta Jeana-Pierra Maese, který se dětem věnuje čtvrt století. Různé postupy propojil se svými poznatky a využívá vlastní přístup. Předvedl ho s Adélkou.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Motivací pro terapeuta byl i osud jeho bratra, který se rovněž potýkal s pohybovým handicapem.

Jean-Pierre MAES, specialista na terapii dětí s pohybovými problémy:
Chci dosáhnout lepších výsledků.

Adélka, :
Tady vylezl a tady vylezl.

Jean-Pierre MAES, specialista na terapii dětí s pohybovými problémy:
Lidé často nevědí, co by tyto děti potřebovaly. Příčinou problémů je často neschopnost správně zpracovat všechny informace.

osoba:
Aďo, zeptej se maminky, co by chtěla jíst. Jestli chce okurku, máš tam mrkev.

Pavel ROSKOL, fyzioterapeut:
Je to jiný pohled na dítě v tom, že využívá hodně hru, vlastní aktivitu dítěte a nedává takový důraz na jakoby správné držení toho těla.

osoba:
Zeptej se maminky, jestli chce celou tu mrkev, anebo jestli máš nakrájet.

Adélka, :
Celou tu mrkev.

Irina CHMELOVÁ, přednostka Kliniky léčebné rehabilitace, FN Ostrava:
Vede tu terapii tak, aby nebyla úplně stereotypní pro toho pacienta a klade v rámci terapie celou řadu překážek, které to dítě je nuceno řešit.

Lenka JŮZOVÁ, fyzioterapeutka, Klinika léčebné rehabilitace, FN Ostrava:
U Adélky už ví, že tam byly poznatky z mé terapie, například motorické plánování, orientace v prostoru, přesun na předměty různé výšky. Ajajaj, Adelindo. Dobře.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Takže pády se taky cvičí?

Lenka JŮZOVÁ, fyzioterapeutka, Klinika léčebné rehabilitace, FN Ostrava:
Pády se také trénují, pády jsou život a tím, že děti padají, tak se zkvalitní obranné reakce. Nemůžeš jít tak dolů. Musíš se otočit. Výborně.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Co vypadá jako hra, je zároveň promyšlená rehabilitace. Prolíná se do celého dne.

Adélka, :
Mami.

Lenka JŮZOVÁ, fyzioterapeutka, Klinika léčebné rehabilitace, FN Ostrava:
Á mamce pošleme balonek.

Silvie DURČÁKOVÁ, matka Adélky:
Jako rodič, když máte takovou deformaci, v tom vidíte správné postavení dolních končetin, správné postavení páteře, natočení trupu.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
A rodiče teď budou moci získat i víc odborných informací. Klinika totiž dostala přibližně 10 milionů korun z norských fondů.

Irina CHMELOVÁ, přednostka Kliniky léčebné rehabilitace, FN Ostrava:
Chceme ty peníze investovat na vzdělávání jednak nás, kteří pracujeme s touto kategorií dětí, ale rovněž na vzdělávání rodičů a těch, kteří pečují o tyto děti.

Jaromír DURČÁK, otec Adélky:
Být trpělivý, být silný, věřit, že, že to bude lepší a takové ty slzičky, které tam občas jsou, určitě na to nedat a věřit, že to bude lepší.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
Co děláš, Adélko, teď, co děláš?

Adélka, :
Stojím. Pro Českou televizi Adélka Durčáková.

Silvie KLEKOVÁ, redaktorka:
A taky SilvieKleková, Česká televize.