Odezírání není čtení že rtů

Dříve se odezírání říkalo "čtení ze rtů" a mnoho lidí tomu tak říká dodnes. Případně odezírání dokonce za čtení považují.

Kdyby to bylo čtení, stačilo by se přeci naučit písmena (jako ve škole), jen by se četlo a šlo by přečíst jakékoli sdělení. Odezírání je však spíše hádání a domyšlení se.  

Kdyby bylo odezírání čtení, jak byste přečetli třeba: "s*n* mrst s*čz*c*," když většina hlásek není vůbec vidět a další se podobají jiným? A co: "uuuuu?" To nejde vyluštit vůbec. První bylo: "strč prst skrz krk" a druhé: "kluk kul u úlů kůl" – u druhého totiž našpulíte pusu na "u" a řeknete to tak celé – zkuste si před zrcadlem.  

Možná by se dalo říct, že jsou to jakési rovnice......