Odškodnění při nekvalitním lékařském zákroku

NOVA

-
Markéta FIALOVÁ, moderátorka:
Po týdnu se opět hlásíme, díky, že jste s námi, přeji vám dobrý večer. Jejich práce vyžaduje maximální zodpovědnost, jejich pochybení nás může stát zdraví nebo rovnou život. Na špatně provedený lékařský zákrok, chybnou diagnózu nebo nesprávné podání léků si u nás ročně stěžuje zhruba 10 tisíc lidí a čím dál častější jsou případy, kdy se pacienti o svá práva perou. Podle právníků je oproti roku 2000 takových kauze asi o 50 % víc. Přitom dokázat pochybení lékaře není snadné a trvá to i roky. Co dělat pokud se cítíte být jako pacient obětí? Jak odškodné získat? To zjišťovala Maria Jevstafjeva.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Praha, 12 milionů za poškození mozku při banální operaci břišní dutiny. Liberec, 15 milionů za poškození při porodu. Sokolov, 18 milionů za alergickou reakci na kontrastní látku. Výše odškodného za újmu na zdraví v Česku roste, stejně jako počet žalob. Zatímco v roce 1995 Marie Cilínková zastupovala u soudu asi 30 lidí, teď řeší ročně asi 70 kauz. Zatím nejvyšší odškodné, 20 milionů korun, získala rodina Vázlerových za to, že během porodu jejich syn oslepl, ohluchl a ochrnul. Jeho stav se nadále zhoršoval a před 3 lety zemřel.

Antonín TUNKL, právník zastupující Elišku Vaňkovou:
No já si nejvíc cením na tom sporu to, že nakonec pan ředitel vinohradské nemocnice se nám omluvil. Je to lidský omluvit se. Nechtěli jsme. Zvorali jsme to.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Případ malého Vojty nakonec skončil mimosoudním vyrovnáním. Což v Česku na rozdíl od severní Evropy není běžná praxe. Ve Spojených státech, kde kvůli lékařské chybě ročně zemře víc než 250 tisíc lidí, jde dokonce jeden ze tří dolarů vynaložených na zdravotní péči na výplatu škod. To v Česku se výše pojistky, ze které nemocnice vyplácí odškodné, pohybuje kolem 20 milionů. Pak asi chápete, proč se nemocnice snaží vykroutit a soudy trvají roky, když náhrada za jednu závažnou újmu často přesáhne 10 milionů korun.

Marie CILÍNKOVÁ, právnička zastupující Moniku Slávikovou:
Ta negace k odškodnění je právě ze strany pojišťovny, protože ty samozřejmě trvají na tom, aby všechno bylo prokázáno téměř se stoprocentní jistotou, a to v medicíně nikdy nejde.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Máme co zlepšovat. Paní Vaňková se soudí už pátým rokem. Její šestiletá dcera Eliška se totiž v Oblastní nemocnici Kladno narodila mrtvá. Bez srdeční akce, bez dechu. Porodní asistentka během porodu nepoznala, že se miminko uvnitř mámy dusí a zareagovala, až když Elišce selhalo srdce. Její celoživotní postižení je podle 7 znaleckých posudků výsledkem chybného zákroku.

Dagmar VAŇKOVÁ, matka Elišky:
Je jako tříměsíční dítě, nekouše, nemluví, má těžkou ztrátu sluchu, má samozřejmě těžkou epilepsii.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
V Oblastní nemocnici Kladno si myslí, že to jinak dopadnout ani nemohlo. Lékaři v Česku neodpovídají za výsledek své práce, ale jen za provedenou proceduru. Právě ta podle obžaloby ale neproběhla správně.

Dagmar VAŇKOVÁ, matka Elišky:
10 minut jí oživovali a už to chtěli vzdát a potom vlastně se jim to povedlo, no. Z těch posudků jsme zjistili ještě, že jí udělali i špatnou resuscitaci.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Nemocnice se ale úspěšně brání. Holčička by se prý narodila postižená i tak. Dusit se totiž mohla i před příjezdem do nemocnice.

Antonín TUNKL, právník zastupující Elišku Vaňkovou:
Se brání jednak tím, že vlastně měla spoustu jiných porodů, že vlastně tomu porodu se věnovala asistentka, že špatně vyhodnotila kardiotokografickou křivku, že vlastně to prodlení bylo v normě.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Ať je pravda na straně pacientky či nemocnice, spor by se teoreticky dal rozseknout testy. Vzorky placenty či pupečníkové krve, které by nemocnice měla uchovávat podle předpisů 10 let, se ale záhadně ztratily. Stejně jako podstatná část dokumentace.

Antonín TUNKL, právník zastupující Elišku Vaňkovou:
A jak je možný ztratit úplně všechno a zrovna od jedné osoby, která žaluje nemocnici.

Dagmar VAŇKOVÁ, matka Elišky:
Pan soudce řekl, že je to sice divný, že se to ztratilo z tolika míst, ale že si myslí, že je to prachobyčejnej nepořádek nemocnice.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Náhoda? Možná. Každopádně nepořádek nemocnice stačil k tomu, aby se vyvinila jak u obecního, tak u krajského soudu. Doktorka, která měla vzorky na starost, se k případu vyjadřovat odmítá.

Petra BEROUŠKOVÁ, patoložka:
Toto podléhá lékařskému tajemství a to, na tohle téma se s vámi opravdu bavit nebudu.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Pacienti se už ale nenechávají odbýt, jejich šance na satisfakci roste ale jen se zdravotnickou dokumentací. O tu je třeba si říct co nejdřív po zákroku. A máte právo získat vše, včetně laboratorní zprávy. Pokud vám ji nechtějí dát, vyfoťte si ji. Přesně to by mohlo pomoci i paní Slávikové, kterou lékaři při porodu zranili tak, že se z toho dostávala skoro rok.

Monika SLÁVIKOVÁ, poškozená pacientka:
Porod, který mi byl vyvolán, postupoval pomalu, postupoval špatně, takže se lékaři nakonec přiklonili ke kleštím, takže jsem měla potrhané vlastně pochvu, svěrač, hráz, střevo, konečník, prostě to zranění bylo takový, že jsem vlastně nemohla ani jako žena příliš dobře fungovat.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Asi vás nepřekvapí, že s největším počtem žalob na zdravotníky v Česku se potýkají právě gynekologové. Paní Sláviková musela podstoupit několik operací, jednu v noci po porodu. Odškodnění ani omluvy se nedočkala ani po 9 letech.

Marie CILÍNKOVÁ, právnička zastupující Moniku Slávikovou:
To jsou zcela neobvyklé, nestandardní, zcela mimořádná poškození těch orgánů tam, takže já si myslím, že to vyhrajeme.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
A jak se tedy bránit? Kromě žaloby můžete nově podat i trestní oznámení na celou nemocnici. Pokud k chybě dojde kvůli špatně nastaveným pravidlům zařízení. Jako když u operace například pochybí nedostatečně atestovaný lékař. Nemocnicím může hrozit až zrušení. Lékařů je málo a musí dělat přesčasy. Není divu, že občas něco přehlédnou. Podle ministerstva zdravotnictví ale doktoři nechybují z přepracování.

Lenka TESKA ARNOŠTOVÁ, náměstkyně ministerstva zdravotnictví:
Určitě bychom chtěli zlepšit podmínky zejména pro to, aby lékaři věnovali ten svůj čas pacientům, péči a nikoli administrativě. Dá se to zlepšit samozřejmě do budoucna elektronizaci zdravotnické dokumentace.

Maria JEVSTAFJEVA, redaktorka:
Dokumentace v elektronické formě zní optimisticky. Nejen, že by lékařům zbývalo víc času na pacienty, ale počítačovou databázi by snad během malování neměl nikdo ztratit. Kdyby se k tomu nemocnice dokázaly omluvit, spory by mohly končit kultivovaně a rychleji, třeba mimosoudní dohodou. Ani to nás ale nezbaví dilemat. O částce musí někdo přece rozhodnout. Jak ale chcete vyčíslit ztrátu sluchu, poškození mozku, anebo dokonce lidský život?