Opava neudělala v odstraňování bariér velký krok, ale velký skok,
říká předseda spolku Opavskem bez bariér Pavel Carbol
do obchodu nebo restaurace, malá toaleta, vyvýšená zastávka MHD nebo třeba rozbitý chodník. Věci, nad kterými většina z nás jen mávne rukou a neřeší ne neřezík je. Kdo je ovšem řešit musí, to jsou lidé odkázaní na invalidní vozík či jinak handicapovaní. hanem Právě pro ty v Opavě několik let působí spolek Opavskem bez bariér, jehož ježené zástupci se snaží postupně všechny podobné překážky pro postižené osoby odstraňovat. odstraě Jeho předseda Pavel Carbol, který vede organizaci společně s manželkou Lenkou, Lenzace, v následujícím rozhovoru představuje nejen fungování organizace, ale také přibližuje, přibližukde v čem Opava ve směru k handicapovaným pokročila kupředu a kde jsou ještě mezery.
* Kdy jste organizaci založili?
Vše započalo v březnu 2018, kdy jsme otevřeli ve spolupráci s městem Opava projekt Opava bez bariér. Celý projekt spočíval v mapování a kategorizaci přístupnosti prostředí. Po roce nás oslovil tehdejší první náměstek primátora Igor Hendrych s tím, abychom založili spolek, což se také v květnu 2019 stalo. Dne 31. května 2019 vznikl spolek Opavskem bez bariér, z.s. a v prosinci téhož roku jsme se stěhovali z Pusté Polomi do kancelářských prostor v Opavě na Horním náměstí 47.
* Jaká je náplň vaší práce? Co všechno děláte?
Hlavní náplní naší práce je mapování a kategorizace přístupnosti prostředí dle jednotné metodiky, která je platná pro všechny mapující organizace v ČR. Zde vycházíme z vyhlášky o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Naše práce se dělí na práci v terénu a následně práci administrativní. Výsledkem jsou výstupy pro mapové aplikace, které jsou užitečné pro osoby s omezenou schopnosti pohybu a orientace, a v neposlední řadě také analýzy a návrhy na odstranění stavebních bariér. Další náplní naší práce je distribuční místo EUROKLÍČ Opava.
* V čem spočívá?
Jedná se o projekt Národní rady osob se zdravotním postižením ČR (dále jen NRZP ČR), účelem je zajistit osobám se sníženou schopností pohybu na celém území České republiky rychlou a důstojnou dostupnost veřejných sociálních a kompenzačních zařízení. Například WC, výtahů, svislých a schodišťových plošin a podobně. Tato zařízení, která mají jednotný Eurozámek, efektivně pomáhají k odstranění nejistoty a psychologických bariér, posilují tím samostatnost, nezávislost a důstojnost těchto osob v každodenním životě. V neposlední řadě musím zmínit i projekt INTEGRACE, jehož záměrem je budování dětských integračních a mezigeneračních hřišť a nově otevřený Klub Neformálních pečovatelů, zaměřený na setkávání se neformálních pečovatelů (osob pečujících o své blízké – pozn. redakce), v němž se scházejí, vyměňují si své zkušenosti a také si odlehčují od svých každodenních starostí o své blízké.
* Je tedy Opavsko bez bariér? Jak je na tom ve srovnání s jinými regiony nejen v kraji, ale v rámci celé republiky?
Na tuto otázku odpovím, pane redaktore, velmi rád. Možná nebudou se mnou mnozí souhlasit, ale Opava neudělala v odstraňování bariér velký krok, ale velký skok. Určitě si dovolím zmínit veřejnou hromadnou dopravu, respektive celovozový park nízkopodlažních vozidel, což znamená obzvláště pro cestující na invalidním vozíku důstojné cestování po městě a do městských částí, kdy nemusí vyhledávat bezbariérové spoje. Co se týká zastávek, to je problematika, která se ještě musí řešit, protože ne všechny zastávky jsou přístupné bezbariérově nebo jsou aspoň částečně přístupné. Ale tuto problematiku se již s vedením města Opavy, Technickými službami Opava a Městský dopravním podnikem Opava snažíme řešit. Přesto je to běh na dlouhou trať. Ovšem s porovnáním s jinými většími městy - jako Ostrava, Brno či Praha - je město Opava co do bezbariérovosti hodně vpředu a věřím, že bude tak i dále pokračovat.
* Takže vnímáte v daném ohledu Opavu veskrze pozitivně?
Jenže to není jen o majetku města, ale také o soukromých subjektech určených pro komerční využití, které nejsou v majetku města, nýbrž jsou v osobním vlastnictví. Ty by se měly zaměřit na odstraňování bariér, zlepšení přístupnosti objektů, kompenzovat schodiště například nájezdovou rampou. A v neposlední řadě myslet dě mysomeze také na to, že osoby s omezenou schopností pohybu potřebují zvláštní, upravenou toaletu, obzvláště osoby na invalidním vozíku. Jenže pro soukromé subjekty s vlastním majetkem to jsou náklady navíc, investice, které nejsou ve většině případů ochotné dát.
* Co různé instituce a turistické atrakce, ty jsou na tom jak?
Kdybych měl zmínit památky, sportoviště, vycházkové trasy, tak určitě musím pochválit výbornou přístupnost Slezského zemského muzea v Opavě včetně kompletní prohlídky Památníku druhé světové války v Hrabyni. Také Müllerův dům anebo Opevnění Darkovičky. I pro volnočasové aktivity udělalo město Opava dost, když zmíním nově otevřenou lávku přes řeku Opavu, čímž se propojily dvě volnočasové oblasti, a to Městské sady a Stříbrné jezero. Jde o dokončený projekt, který umožní bezpečně projít pod frekventovanou komunikací spojující dvě opavské části, Kateřinky a Jaktař. Co se týká sportovišť, tak zde není co vytknout, protože Městský stadion SFC Opava nebo Víceúčelová hala BK Opava mají své sektory pro diváky na invalidním vozíku včetně sociálního zázemí. A pevně věřím, že i nově zrekonstruovaná hokejová hala HC Slezan Opava bude mít místa pro diváky na invalidním vozíku podobně jako výše zmíněné sportovní objekty.
* Co konkrétně by v Opavě, ale například i na dalších místech v okrese potřebovalo zlepšit?
Jak jsem již popsal v předchozí odpovědi, tak přístupnost objektů v osobním vlastnictví s komerčním využitím jako restaurace, kavárny, cukrárny a podobně. Dále pracovat na přístupnosti, bezbariérovosti zastávek veřejné hromadné dopravy. Ovšem velkou bolesti je parkování kování pro vozidla přepravující osoby s těžkým zdravotním osob zdravotním a tělesným postižením - modré parkovací karty O7. Čemu by se mělo věnovat více pozornosti, tak to jsou chodníky. Chápu, že to je problematika, která je na pořadu dne už hodně dlouho a že řešení je dost komplikované, protože vše stojí peníze, získání dotací také není nijak jednoduché a v neposlední řadě je třeba udělat primárně to, co je důležitější a efektivnější.
* Nedávno bylo otevřeno v Opavě z vaší iniciativy druhé hřiště s integračními prvky pro handicapované. Čím se liší od klasických hřišť? A mohou si zde hrát i zdravé děti?
Ano, 22. září se slavnostně otevřelo druhé dětské integrační hřiště, které stojí ve vnitrobloku ulic Haškova a Olomoucká za Základní školou pro postižené děti na Dostojevského ulici. Čím se liší od klasických dětských hřišť? Hlavně tím, že je bezbariérové, přístupné dětem na invalidním vozíčku, ale také rodičům s kočárky. Hlavními faktory jsou vysoká odolnost, bytelnost a důmyslné propracování toho, jaké herní prvky do celku dát. Na tom pracují jak psychologové, tak i odborníci, kteří pracuji s dětmi s PAS, tedy autisty. Herní prvky stejně jako celá konstrukce jsou naddimenzované tak, aby zvládly nosnost osob na integračním herním prvku a také odolaly mechanickému poškození. To vše ještě zabezpečují dopadové plochy, které splňují, stejně jako celý integrační herní prvek, přísné bezpečnostní normy, bez kterých by nemohly být vydány bezpečnostní certifikáty. Na poslední otázku lze odpovědět jednoduše. Ano, integrační herní prvek je určen pro všechny děti, ať už zdravé či s handicapem.
* Plánujete otevření dalších podobných hřišť?
Ano, v současné době máme již otevřen projekt INTEGRACE III. – HOUPAČKA, který počítá s připojením zvláštní houpačky na stávající integrační herní prvek, který byl realizován v rámci projektu INTEGRACE II. – DOSTOJEVSKÉHO. Výhodou nového projektu je připravenost hotového integračního hřiště na nový projekt. U tohoto projektu máme otevřenu novou stejnojmennou veřejnou sbírku INTEGRACE III. – HOUPAČKA, u které chceme požádat občany, firmy a další o finanční dar na tento projekt. Jelikož se již o něm zmínilo samotné vedení města Opavy, budeme také usilovat o hlasy občanů obča v Nápadech pro Opavu. Přesto i my musíme vynaložit nemalé úsilí a mít na dofinancování potřebné finance, aby byl projekt realizován. Zde se musíme spolehnout také na naši veřejnou sbírku.
* Pro druhé hřiště jste získali peníze i v rámci zmíněných Nápadů pro Opavu. Překvapilo vás, že jste dostali takovou podporu veřejnosti?
Ano, překvapilo nás to, a to velmi mile. Jak lidé, kteří nás ve veřejném hlasování podpořili, tak i ti, kteří nás oslovovali, nám dodávali sílu a energii, abychom tento složitý a nákladný projekt dotáhli do zdárného konce. Za což těm, kteří nás podpořili, srdečně děkujeme.
* Ví se, kolik žije na Opavsku handicapovaných?
Na tuto otázku nelze objektivně odpovědět, jelikož nikde neexistuje statistika, která tato čísla uvádí. Český statistický úřad uvádí kromě statistik klasických i statistiky průřezové, ale v těchto statistikách figurují pouze senioři. Naší snahou bude oslovit Český statistický úřad, aby zavedl do průřezových statistik také občany OZP.
* Mají podle vás tito lidé dostatečné zastání u státu a úřadů?
Bohužel v současné době ne. Dlouhodobě není valorizován příspěvek na péči, čímž vznikají obrovské problémy v dostupnosti péče i díky inflaci. V současné chvíli je závažnou oblastí, která se týká především osob se těžkým zdravotním postižením, absence valorizace úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění, častá nedostupnost léků a také větší podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
* Jste neziskovka, ale kromě projektů, které realizujete, musíte i nějak běžně fungovat, což vyžaduje peníze. Z čeho se vám daří financovat vlastní fungování? A z čeho žijete vy osobně?
Jako neziskovka máme k dispozici kancelářské prostory na Horním náměstí 47, v prvním patře budovy, které máme ve výpůjčce na dobu neurčitou. Platíme pouze služby, podobně ně jako další organizace v budově Do roku 2023 jsme budově. měli uzavřeny pouze smlouvy DPP a v letošním roce se nám podařilo uzavřít i partnerské smlouvy o spolupráci s firmami zaměřenými na osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Co se týče poslední otázky, jsem pouze pobíratel invalidního důchodu třetího stupně.
* Je velký rozdíl tom, co potřebují tělesně a co mentálně postižení?
Každá osoba, ať už tělesné nebo mentálně postižená, vyžaduje specifickou pomoc, obsluhu a v neposlední řadě podporu. Za svou osobu, jsem na invalidním vozíku, mohu sdělit, že potřebuji pomáhat s oblékáním, přesuny na WC, v koupelně a do postele. V jistých případech také pomoci s jídlem, tedy krmit, a nakonec i s každodenním polohováním v posteli. To vše musí zvládat moje paní jako moje neformální pečovatelka, která o mou osobu od roku 2012 pečuje dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce bez možnosti osobního volna a realizace svých zájmů.
* Na webových stránkách máte uvedeny dva účty, kam mohou lidé posílat finanční dary. Proč jsou dva? A jsou vybrané peníze vybírány na konkrétní projekty nebo se peníze střádají, až se právě vyskytne něco, na co budou použity?
Na webových stránkách máme uvedeny dva bankovní účty, jeden hlavní patří spolku a druhý je sbírkový. Je to proto, že to ukládá zákon, a také proto, že chceme být transparentní. Co se týká sbírkového účtu, bohužel zde je stav nula korun, protože asi naše aktivity se jeví mnohým lidem jako neúčelné. Nemůžeme nikoho nutit. Co se týká vybírání peněz na konkrétní projekty, tak projekty INTEGRACE mají zvláštní účet, který je veden výhradně pro veřejné sbírky registrované u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. O vybraných příspěvcích vybraných ve veřejné sbírce informujeme vždy na našich webových stránkách www.opbb.cz v sekci Informační kanál. V posledním projektu INTEGRACE II. – DOSTOJEVSKÉHO se podařilo vybrat celkem 75 tisíc korun, které jsme následně převedli formou darovací smlouvy na účet města Opavy, aby se mohl projekt realizovat a uzavřít.
***
"Dlouhodobě není valorizován příspěvek na péči, čímž vznikají obrovské problémy v dostupnosti péče."
"Fotbalový stadion i víceúčelová hala mají své sektory pro diváky na invalidním vozíku včetně sociálního zázemí."