Parkinsonova nemoc

 
ČRo - Plzeň

18:04 Co vás zajímá

 
Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Otevíráme lékařskou poradnu, dnes na téma Parkinsonova nemoc. Pozvání do vysílání přijal MUDr. Vojtěch Mach z neurologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Předevčírem jsme si připomněli Světový den Parkinsonovy choroby. I to je důvod, proč jsme se dnes u mikrofonu sešli s MUDr. Vojtěchem Machem. Parkinsonova choroba postihuje nervový systém, ale co to je přesně za nemoc, pane doktore?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Parkinsonova nemoc postihuje centrální mozkový systém. To znamená především mozek díky chybění určité substance. Určitou paralelou by byla cukrovka, léčba cukrovky, diabetes mellitus, tak při chybějí určité substance chybí zdroj pro řadu jiných mozkových jader, které se účastní pohybu a tento nedostatek substance vede nakonec k rozkolísání systému a ti pacienti se můžou obtížněji pohybovat, především ve smyslu zpomalení pohybu, anebo ve smyslu zpomalení začátku pohybu. A dalším příznakem, nejtypičtějším, potom bývá třes především na končetinách, ale může to být i třes celého trupu. Takže to je asi to hlavní zestručnění, co to vlastně Parkinsonova nemoc je.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

My víme, že je to nemoc, která se vyvíjí postupně a po hodně dlouhou dobu. Jaké příznaky se potom přidávají, jak se vyvíjí příznaky?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Rozlišujeme 4 hlavní kritéria, velikou řadu, asi zhruba 30 pomocných kritérií, takže diagnostika této nemoci je především v rozhovoru s pacientem a vyptání se na jeho obtíže, které mohou být dosti různorodé. A v zásadě ale v čase jsou ty obtíže uniformní, pouze se to liší v tom, že ten čas u různých pacientů může být různě dlouhý a počítá se to zhoršování stavu spíše na měsíce. Takže to činí tu diagnostiku velice komplikovanou, protože z jednoho vyšetření u lékaře, solidní lékař, který se v tom trošičku vyznání, nikdy neřekne pacientovi "máte Parkinsonovu nemoc". Toho člověka je třeba vidět v odstupu několika měsíců, většinou třeba tří až šesti měsíců. A u toho pacienta by se měly objevit určité specifické příznaky a za těch třeba 6 měsíců by mělo dojít k jejich zhoršení. Ty hlavní příznaky bývají to, co jsem mluvil, bývají ve smyslu zpomalení teda pohybu a zpomalení začátku pohybu. Buď je to teda neobratnost jedné končetiny, většinou třeba horní končetiny, takže ten člověk přijde a řekne: "Já nějak nemůžu nebo můžu obtížněji psát na klávesnici počítače." Protože tam jde o jemné pohyby těch prstů, a to tomu člověku začne vadit nebo ty lidi poznají na nějakých zautomatizovaných pohybech, například na svém podpisu, když podpisují starší lidé, dneska už to tak moc není dřív, ale dříve podepisovali doručovatelce důchod, tak najednou zjistili, že se hůře podepisují. Celou tuto situaci zhoršuje stres, takže velice často lidi řeknou, když nakupuju v těch větších centrech, kde se protahují ty čárové kódy u pokladny toho zboží, co se kupuje, tak najednou, když to má člověk platit, tak se mu zatřese ruka, když vyndává peníze z peněženky. A pak dalších třeba čtvrt roku nemusí mít žádný další obtíže. A tohle to může trvat poměrně dlouho. A pak se můžou přidat problémy s pohybem. Nebo se celá ta symptomatika obrátí a ten člověk nejdřív začne mít problémy s pohybem ve smyslu zpomalení pohybu nebo neobratnosti pohybu, většinou na jedné končetině. A ten třes se může objevit s odstupem několika měsíců později, takže nedá se říct prostě, že jeden příznak začíná typicky. Po určité době nejtypičtější dvojice těch příznaků je třes a zpomalení pohybu.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Vy jste se zmínil o diagnostice, že je velice složitá. Je tedy pravda, že lékaři v tomto směru poměrně často chybují, že zaměňují Parkinsona s jiným onemocněním?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Ano, to je bohužel pravda. Není to tak úplně asi chyba těch lékařů a vůbec ne českých lékařů. Všude ve světě i v Česku existují takzvaná extrapyramidová centra, kde jsou teda specializovaní odborníci, kteří samozřejmě tu diagnostiku tak nepletou, pokud to mám říct takhle hrubě. Ale v Londýně existuje banka mozků pacientů, kteří byli léčeni na Parkinsonovu nemoc, poté, co zemřeli tak byla udělána pitva mozku a zjistilo se, že ve 25 % ta diagnóza byla špatně, že tu Parkinsonovu nemoc neměli, anebo měli jinou extrapyramidovou poruchu. Čili to je statistika převážně teda pacientů z Anglie, ale částečně i z Evropy, čili obecně se zatím používá toto číslo, že až v 25 % ta diagnóza může být špatně. A pokud můžu dodat, tak chybnost té diagnózy právě vychází trošičku z takového třeba zbrklého postupu toho lékaře, že chce vyhovět tomu pacientovi, který, když přijde do ambulance, tak předpokládá, že po jednom vyšetření mu ten lékař řekne, že má Parkinsona, nemá Parkinsona. A to prostě nejde. Je třeba těm pacientům vysvětlit, že čas je zde zcela zásadní faktor.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Říkal jste, že ti pacienti byli léčeni na Parkinsonovu nemoc a nakonec se ukázalo, tedy poté, co zemřeli, že ji neměli. Znamená to, že ta léčba u nich přesto účinkovala?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

To je velice komplikované říct, protože v té studii se nepíše, jakým způsobem byli léčeni, jakým způsobem byli diagnostikováni. Pouze z toho vyplynulo, že v případě, že tu diagnózu měli úplně špatně a brali příslušné léky na tuhle chorobu vlastně, tak to naopak pro ně nemělo vyloženě negativní účinky ze zbytečného užívání té levodopy, která nebyla na tu diagnózu příslušná. A ta diagnostika nebo chybovost té diagnostiky právě vychází v podstatě, jak jsem říkal, ze zbrklosti postupu těch lékařů, když chtějí vyhovět pacientům a chtějí jim říct diagnózu při první nebo druhé návštěvě. To je zásadní chyba. Pokud se to udělá špatně na začátku. Ten lékař by měl mít statistickou zkušenost, jak ta léčba funguje. Ten pacient to neví. Neví, nakolik se má po té léčby eventuálně zlepšit. To je jedna záležitost, která se do toho plete. A druhá záležitost, která se do toho plete, je efekt placeba. Jestliže přijde pacient, věří lékaři, že mu teda diagnostikuje správně tu nemoc a dá mu ty léky příslušné, tak vlastně až 40 % efektu, to znamená, že ten pacient má pocit, že mu to pomáhá, tak až 40 % efektu pro toho pacienta je placebo. Takže prostě ta diagnostika by se správně měla dělat na začátku a pak už je to věc komplikovanosti léčby, ale právě často, pokud ti pacienti neprojdou nějakým specializovaným centrem, aby tam byl erudovaný lékař, který už viděl těch pacientů hodně, tak se takhle to může uvést na scestí ta diagnóza.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Přišel nám dotaz: "Je mi 39 let. Často sami třesou ruce. Měla jsem s tím problémy už v dospívání. Nyní opět častěji. Je možné, že jde o Parkinsonovu chorobu?"

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Ten dotaz bychom potřebovali trošičku specifikovat, ale jestliže paní uvedla, že se jí třesou obě ruce, už to má asi nějaký rok, chápu, a nemá žádné problémy s pohybem, tak určitě Parkinsonovu nemoc nemá, ale má vůbec nejčastější třes, který existuje, a to je takzvaný esenciální třes. Bohužel ten třes se jí bude velice pomalinku v řádu let nebo desetiletí zhoršovat, bude ji obtěžovat, nejde zastavit, ale pozitivní je to, že sice lékaři neví úplně, proč, ale tento typ třesu je spojen s dlouhověkostí, takže to je vždycky pozitivní zpráva.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Jak staří bývají vaši pacienti s Parkinsonovou nemocí?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Parkinsonova nemoc není nemoc staršího nebo starého věku. Normální klasická takzvaná idiopatická Parkinsonova nemoc může vzniknout již ve čtyřicátém roce věku, a dokonce před čtyřicátým rokem věku. Máme několik takových pacientů, kterým ta nemoc vznikla vlastně ve třetí dekádě života. A Parkinsonova nemoc může vzniknout už od 25 let věku, pouze v tom období 25-40 let ji nazveme takzvaným časným vznikem. Takže není to věc starého nebo staršího věku. Pouze jde o to, že určitým způsobem se nastartuje proces ubývání substance, která je důležitá v tom mozku, ta se jmenuje dopamin a někdo se dožije toho stavu, že mu zmizí 80 % buněk, které produkují tento dopamin a jestliže v mozku zbude 20 % na produkci toho dopaminu, což někoho může opravdu potkat v 27, někoho v 50, někoho v 75, tak tehdá se začnou projevovat příznaky Parkinsonovy nemoci, protože ten zdroj dopaminu pro fungování toho mozku už je příliš malý.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Mluvíme tady o dědičném onemocnění, anebo geny nejsou až tak důležité v téhle věcí?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Existují dědičné formy Parkinsonovy nemoci. To jsou celkem raritní případy. Jsou zjištěné, zdokumentované případy rodin, a to jsou právě případy, kdy ta Parkinsonova nemoc většinou se objevuje ještě před pětadvacátým rokem věku, to znamená, to je záležitost dětského věku a dospívání, ale to jsou opravdu raritní případy. Jinak ta takzvaná klasická nebo idiopatická Parkinsonova nemoc má dědičnost, spíše můžeme říct, že nemá, ale zjistilo se, že zhruba kolem 12 % případů tam genetická vazba může být. Takže určitě se ptáme v rodinné anamnéze, jestli někdo Parkinsonovu nemoc nebo podobné případy neměl. Často se stává, že rodinné příslušníky třeba léčíme na ten esenciální třes, jako se ptala paní, a je ale léčen a veden pod diagnózu Parkinsonovy nemoci a ten pacient, který k nám přijde, tak taky třeba nemá Parkinsonovu nemoc a má třeba ten esenciální třes.

posluchačka

Srdečně vás zdravím. V létě mi bude 85 let. Už několik let mám třes hlavy. Je to asi rodové, protože to měla i moje babička i moje sestřenice z matčiny strany. Mě by zajímalo, jestli to má nějakou souvislost s Parkinsonem, popřípadě co s tím dělat, kdyby se to zhoršovalo. Ten třes není trvalý, přichází v takových momentech, třeba jednou za půl hodiny nebo za hodinu. Děkuji pěkně za odpověď.

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Paní mluví nejspíše o třesu hlavy, ne tedy obličeje nebo oblasti kolem úst. Pokud mluví o třesu hlavy, který my rozdělujeme podle převažujícího vektoru toho třesu na třes hlavy charakteru "ano-ano", kdy kývá tou hlavou dopředu, dozadu, anebo třes charakteru "ne-ne", kdy kývá tou hlavou vodorovně. A taky ji můžu uklidnit, že pokud na sobě nepozoruji jiné příznaky, tak pacient s Parkinsonovou nemocí, byť by měl třeba výrazný otřes na končetinách, člověk s Parkinsonovou nemocí může mít i třes brady, ale Parkinsonikovi se nikdy netřese ani nezačne třást hlava. Čili pokud má člověk třes hlavy charakteru "ano-ano" nebo "ne-ne", tak to vylučuje Parkinsonovu nemoc. Samozřejmě, kdyby byly jiné obtíže, pak může být koincidence nemocí jako třeba hypertenze a cukrovka, že bohužel nemusíme mít jenom jednu nemoc, ale pokud paní mluví o otřesu hlavy a dokonce to měli i její pokrevní předchůdci nebo následovníci, tak se jedná určitě o familiární, to znamená geneticky vázaný třes hlavy.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Co všechno se podílí na vzniku Parkinsonovy nemoci? Je to náš životní styl, prostředí, ve kterém žijeme, co všechno na to má vliv, že vznikne tato choroba?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Má na to určitě vliv řada věcí. Postupně, jak se lidstvo snaží odhalit etiologii jednotlivých nemocí, protože když poznáme etiologii, můžeme snadněji se dobrat správné léčbě nebo dokonce prevence. To je dneska populární i s tím onemocněním covid-19, že vlastně je jasné, že když je to virová etiologie, tak tam nic jiného než vlastně očkování není možné. A lidi určitě, když jsou zahlcováni těmi informacemi, že prostě přijít na nějaké smysluplné očkování trvá poměrně dlouho, byť v tomto případě byla velice ta doba zkrácena, tak v průběhu let se měnil názor na příčinu Parkinsonovy nemoci. Nicméně ohromný impuls pro studium Parkinsonovy nemoci, a to je velice zajímavá kapitola, vlastně dali v roce 1985 v Americe abuzéři, kteří vyrobili nečistý heroin, a to byla látka, kterou, když si vstříkli 18ti- 19ti letí lidé, tak zhruba do tří týdnů si totálně zlikvidovali ten zdroj toho dopaminu, takzvané černé jádro v mozku a najednou zdraví lidé byli vlastně jakoby těžcí Parkinsonici, takže to odstartovalo ohromné možnosti výzkumu, protože najednou byla látka, která specificky zlikvidovala pouze toto jedno jádro. Postupem doby byla snaha přijít na další nějaké toxické látky, které by to mohly ovlivnit. Zkoušely se statisíce různých látek, až v poslední době se objevila ještě jedna látka z pesticidů, takže proto se také bralo, že ti lidi, kteří celoživotně byli blízko zemědělské výroby nebo tam pracovali, takže by mohli mít nějaké určité větší riziko vzniku Parkinsonovy nemoci z této látky. Ale jinak nejposlednější názory na vznik této nemoci překvapivě, ale to by bylo na delší povídání, vychází spíše z charakteru a procentuálního zastoupení bakteriálního osídlení našich střev. Takže vlastně jeden čas se z toho vinil hliník, jeden čas se z toho vinily rádiové vlny, protože samozřejmě člověk, když vyrůstal na planetě, tak nebyl zahlcen moderními přístroji, které fungují bezdrátově.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Vy jste se zmínil o covidu, někdy od podzimu, tuším, že loňského roku, se objevují informace, že právě nový koronavirus SARS-COV-2 může vyvolat dokonce Parkinsonovu chorobu. Co v tomto směru říkají nejnovější informace?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Vzhledem k tomu, že uběhlo půl roku, tak přece jenom nějaká data už máme a tady můžu eventuální pacienty s touto nemocí celkem uklidnit, protože toto podezření se ukázalo liché a pacienti s covidem mají řadu různých obtíží neurologických. Samozřejmě dominují především bolesti svalů, ale aby ten COVID provokoval nebo vyloženě generoval vznik Parkinsonovy nemoci, to se neprokázalo. Samozřejmě, pokud člověk má problémy s pohybem a dominantním příznakem potom toho onemocnění s covidem jsou bolesti svalů, únava, problémy s dýcháním, tak v tom akutním stadiu ten Parkinson samozřejmě může prožívat hůř, ale že by COVID 19 generoval vznik Parkinsonovy nemoci, to určitě ne. Ti pacienti nejsou zařazeni do toho očkovacího schématu těch lidí, kteří to potřebují mimo ten věk, protože mají onemocnění třeba nějaký imunodeficitní nebo pacienti s roztroušenou sklerózou, s myasthenií gravis, to jsou jiné diagnózy, které jsou ohroženy daleko víc. Čili tady v tom případě zaplaťpánbůh pacienti s Parkinsonovou nemocí více než jiná zdravá populace ohroženi nejsou.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Dostali jsme několik dotazů na očkování nemocných s Parkinsonem proti covidu 19, jestli očkování nezhoršuje tu chorobu, nebo jestli nesnižuje účinnost léčby, jak to je, pane doktore?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

O tom jsem teďka částečně mluvil. Všem lidem s Parkinsonovou nemocí, kteří zvažují eventuální očkování, tak bych je chtěl uklidnit, že se nemusí bát toho, že očkování by jim vyvolalo nebo nějakým způsobem skokově zhoršilo Parkinsonovu nemoc. Toto onemocnění je úplně jiné. Napadá náš organismus v jiných orgánech a ten mozek určitým způsobem může poškozovat, ale celkem je to záležitost raritní, bych řekl, nebo ne častá a není poškozen ten mozek v oblastech, které by měly vztah k těm oblastem, které vyvolávají tu Parkinsonovu nemoc, takže spíš je to záležitost potom paměti, že ti lidé třeba můžou zapomínat, můžou se emocionálně měnit, mají samozřejmě ty známé poruchy čichu, chuti, a tak dále, ale Parkinsonovu nemoc ve smyslu pohybu nebo třesu jim to nezhorší.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Nepříjemnou zkušenost ohledně svojí maminky a očkování popisuje jedna z našich posluchaček ovšem. "Mamince je 74 let, léčí se s Parkinsonovou chorobou. A dále je diabetik, na inzulinu, také bere léky na vysoký krevní tlak, na cholesterol a na štítnou žlázu. V pátek 9. dubna byla očkovaná na COVID vakcínou Pfizer a od té doby se jí rapidně zhoršila chůze. Velká slabost  v nohou, poruchy rovnováhy až dochází k pádům. A předtím chodila maminka většinou bez hole, jenom větší vzdálenosti s holí. Co, prosím, teď dělat a zda se vůbec očkovat druhou dávkou?"

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Samozřejmě, že ty diagnózy další, které jste jmenovala, tak ty zhoršují průběh nebo jsou rizikovými faktory průběhu té Parkinsonovy nemoci společně s onemocněním covid-19. Čili já bych řekl, že prostě spíše je časová shoda s tím, že pacientka byla očkovaná a má určitou větší reakci po tom očkování, ale v důsledku těch jiných diagnóz než Parkinsonovy nemoci. Čili já bych se nebál maminku poslat na druhé očkování, ale zarazilo mě tam to dávkování, protože ona by musela mít velice lehké příznaky Parkinsonovy nemoci v počátečním stadiu, aby mohla vůbec brát pouze takzvaně modrou pilulku 2× denně, protože ta Parkinsonova nemoc je trošičku nepříjemná v tom, že ta medikace se musí dávat několikrát denně. Čili nevíme přesně to dávkování, ale pokud by mamince přidala třeba jednu tabletku ještě v poledne, že by měla 3× denně, tak možná by se ten stav zlepšil a zůstal by zlepšený třeba další rok.

posluchač

Dobrý den, chtěl bych jenom reagovat na pana doktora, jak říkal o tom, že ten Parkinson můžou způsobovat ty pesticidy, herbicidy, a tak podobně. Je to jenom takový postřeh. Já jsem dlouhodobě v zemědělství a v podstatě lidi, kteří dělali především v začátcích zemědělství a používalo se hodně DDT, tak si vzpomínám, že znám asi 5 lidí, kteří vlastně měli a dokonce zemřeli Parkinsonem, ale v podstatě jejich vrstevníci, který znám, dělali jinde, tak neznám nikoho. Říkám, je to jenom postřeh, takže nechci nic potvrzovat, ani vylučovat.

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Děkuji za tento postřeh, nicméně musím vás uklidnit, nemusíte mít strach. Tento postřeh je lichý, protože právě od toho roku 85, kdy se prvně objevila ta substance, ten čistý heroin, tak byly testovány statisíce látek, protože si lidi mysleli, že tedy jich objeví víc. DDT bylo testováno několikrát a DDT Parkinsonovu nemoc nezpůsobuje. Čili je to shoda náhod a ta příčina prostě byla jiná. Nebyla DDT. DDT Parkinsonovu nemoc nezpůsobuje, byť to byl dost dlouho používaný a dost intenzivní jed.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

"Prosím o radu," píše posluchačka, "moje matka bere léky na spaní. Může se u ní v pozdějším věku tato nemoc projevit? Je jí 73 let a léky bere už 5 let."

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Nevím, jestli jsem to teď pochopil, čili paní bere léky na spaní a jestli teda hypnotika můžou přispět k rozvoji nebo způsobit Parkinsonovu nemoc. Nemohou. Záleží, jaké léky na spaní bere, ale většinou se bere látka, která se jmenuje Zolpidem, má různé názvy. A tato látka naštěstí u Parkinsonovy nemoci nekoreluje s eventuální léčbou Parkinsonovy nemoci, takže se může brát na spaní. Nicméně u zdravého člověka dlouhodobé, to znamená několikaleté, užívání Zoopidemu není vůbec zdravé, ruší to REM a nonREM spánek a vzniká částečně návyk, takže, aby ten člověk potom usnul, tak potřebuje stále větší a větší dávky.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

"Četla jsem, že ke vzniku Parkinsonovy nemoci přispívá oxidativní stres, co to je?" Další dotaz.

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Oxidační stres je na vysvětlování trošičku komplikovaná záležitost. Je to součást metabolického procesu v buňkách a v těle. A oxidativní stres znamená, že volné kyslíkové radikály jsou velice aktivní a mohou tedy vstupovat patologickým způsobem do určitých dějů a metabolických procesů v buňkách. Tyto procesy mohou měnit a potom mohou vznikat substance, které třeba tělo neumí vyloučit, v buňkách se hromadí a mohou jejich funkce poškozovat. Čili oxidativní stres v těle, respektive ty volné kyslíkové radikály v těle, běžně vznikají, ale když jich vzniká moc, tak se vidí teda jejich patologický přínos. To znamená, že je snaha volné kyslíkové radikály nezvyšovat.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Souvisí Parkinsonova nemoc s Alzheimerem a demencí?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Souvisí a nesouvisí. Alzheimerova demence je samostatná jednotka, Parkinsonova nemoc je samostatná jednotka. Nicméně u řady lidí s Parkinsonovou nemocí může vzniknout porucha myšlení, takzvaný lehký kognitivní deficit, což je předstupeň demence nebo dokonce až demence, ale pak je to demence trošičku jiného typu. Čili můžete mít Parkinsonovu nemoc a souběžně s tím jako jinou nemoc Alzheimerovu demenci, anebo v rámci Parkinsonovy nemoci jako dalším příznakem v pokročilém stadiu může být demence, ale není to Alzheimerova demence.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

Ještě k léčbě, pane doktore, pořád platí, že Parkinsonova choroba je nevyléčitelná?

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Ano, bohužel to platí. Dnes máme velice kvalitní léky, ale jsou to léky, které stejně tak jako při cukrovce, jak jsem říkal na začátku, že to je paralela, tak stejně tak jako při cukrovce je to pouze symptomatická léčba a lidstvo zatím neumí léčit příčinu té nemoci, čili neumíme ji zastavit, ale umíme velice zkvalitnit život a prodloužit kvalitní život, takže řadu desetiletí ten pacient, když dodržuje určité zásady, bere léky, tak může mít velice kvalitní život.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

A to potvrzuje také SMS jedné z našich posluchaček. "Mamince byl diagnostikován Parkinson po dvou operacích v 75 letech. Při chůzi šoupala nohama a kolem šestnácté hodiny nastal otřes a nemohla se pohnout, měnila se i v obličeji. Prý to jsou typické příznaky. Levodopa pomáhala, dožila se 92 let." To je úctyhodný krásný věk. Další dotaz: "Maminka zemřela na Parkinsonovu nemoc. Vím, že pravděpodobnost, že bych ji také dostala je malá. Přesto lze nějak Parkinsonově nemoci předcházet?"

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Parkinsonově nemoci v podstatě předcházet nejde. Vzhledem k tomu, jak jsem říkal, nejsou známy všechny faktory, které mohou přispět k určitému poškození mozku, které se může projevit Parkinsonovou nemocí, ale to bychom mluvili potom o sekundárních Parkinsonských syndromech, čili ty sekundární Parkinsonské syndromy mohou být vyvolány nešťastnou náhodou, například pokud ti lidi mají zánět mozkových blan, mají těžký úraz, těžkou havárii, cévní mozkovou příhodu nebo jsou otrávení manganem nebo jsou otráveni kysličníkem uhelnatým. To jsou všechno stavy, které Parkinsonovu symptomatiku mohou připomínat a vyvolávat. Ale vlastní Parkinsonovu nemoc nemůžete sebezdravějším způsobem zastavit, oddálit nebo udělat, aby nevznikla. To je bohužel nemoc, která prostě vznikne, protože to, co medicína neví, je právě ten etiologický prvopočátek té nemoci.

Soňa VAICENBACHEROVÁ, moderátorka

A ještě jeden dotaz. "Co všechno může zpomalit tuto příšernou nemoc? Kofein, vitamin B6 a konopí. Co radíte?"

Mudr. Vojtěch MACH, neurologická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň

Zpomalení té nemoci není možné. Jenom kvalitní sofistikovanou léčbou, která se stále musí měnit a částečně přizpůsobovat klinice, to znamená měnícím se obtížím, můžeme držet kvalitní život těch pacientů po nějaké to desetiletí. Tyto přírodní materiály a léky jsou sice zkoumány, ale vzhledem k tomu, že to jsou doplňky stravy, kde je zajištěno to, že nejsou pro tělo toxické, ale už není zkoumáno, jestli taky fungují, tak velikým přínosem může být třeba placebo, pokud tomu člověk věří. Ale jinak z hlediska teda medicine evidence based, to znamená medicína založená na důkazech, aby bylo statisticky prokázáno, že nějaký lék nějakým způsobem funguje a má nějaké negativní účinky. Tak žádný z těchto přírodních preparátů smysluplně nepomůže.

Klíčová slova: