Péče o osoby s postižením v zahraničí

ČT 24

-
 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Další problém v téže oblasti. Stárnoucí populace v Evropě, to je trend, na který musí všechny země reagovat, zdokonalovat nebo rozšiřovat svůj sociální systém. Každá z nich postupuje trochu jinak. Třeba ve Švédsku provozují pečovatelské domy obce, zákon jim dokonce ukládá povinnost je zřizovat. Oproti tomu němečtí senioři, ti mohou využívat také služeb soukromých zařízení. Od roku 95 mají totiž možnost uzavřít pojištění také na dlouhodobou péči. Z něho si potom služby ve stáří hradí. Ve Francii pak od roku 2002 poskytován seniorům a osobám se zdravotním postižením příspěvek z Národního solidární fondu tady ale nutno dodat, že v těchto zemích je za prioritní považována domácí péče. Třeba v Německu zůstává ve vlastní domácnosti 70 % lidí, kteří potřebují dlouhodobou péči. No a ve Španělsku je podíl těch, které se stará rodina ještě o něco vyšší. Pomocníkem se přitom stávají moderní technologie. Právě ve Španělsku roste zájem o speciální senzory třeba, které mají senioři rozmístěny ve svém bytě a příbuzní je potom mohou kontrolovat, například s pomocí chytrého telefonu. Pane řediteli Pospíšile, jaký je ten evropský trend, kterým se možná v pobytové péči, když to možná zobecníme úplně na dřeň, inspirovat. Ministryně Maláčová hovořila o Francii, když nastupovala.

David POSPÍŠIL, ředitel odboru sociálních služeb a sociální péče
Tak jedna věc je ta příprava na stárnutí, což je doopravdy velký úkol, který Českou republiku čeká. A v oblasti sociálních služeb my jsme udělali si k tomu z celkem dlouhé a zevrubné analýzy a asi nejvhodnější systém z toho dlouhodobého hlediska je zamýšlet se právě tím německým modelem. To znamená nějaký způsob připojištění se na péči by mohl být jedna z těch cest jakým způsobem získat finanční prostředky na zajištění péče pro zejména seniory tady v tom v tom ohledu. A druhá věc je zamýšlet se i nad tím z toho co dělat v tom střednědobém horizontu a to je cesta, kterou teďko nabízíme v rámci právě připravované novely zákona o sociálních službách, což je vlastně sjednocení, odměňování a navýšení těch platových tarifů, navýšení počtu pracovníků, a tak dále, a to jsou věci, které můžeme udělat teď a jsou doopravdy na pořadu dne.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
K nám do studia v mezičase přibyla Olga Richterová , místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny za Piráty, vítejte dobrý večer. Ono z toho vyplývá vlastně největší problém sociálních služeb, zdá se být rozpočtování, zdají se to být peníze, ať už se jedná o platy, ať už se jedná  o možnosti třeba přestavby různých pobytových typů na  komunitnější, civilnější zařízení. Jste zavrtěla hlavou, není tomu tak?

Olga RICHTEROVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /Piráti/
Já skutečně myslím, že ten problém u nás je v tom jednolitém pojetí. A o tom právě hovořila paní Hradílková, že hrozně těžké u nás zacílit to, co je potřeba na toho konkrétního člověka a nepřepečovávat. Někdy je to skutečně nešťastné, že lidi v pobytových službách už nejsou schopni těch běžných věcí, vyprat si, něco drobného si připravit k jídlu, sami jít ven, nebo to ani nikdy neuměli, a přitom by to jaksi s tou pomocí a podporou někdy v rané dospělosti zvládli.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Ono to vypadá, že takovým přístupem by ani těch pracovníků bylo potřeba tolik.

Olga RICHTEROVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /Piráti/
To právě chci říct, že rozhodně u části lidí bychom mohli zvládnout tu péči levněji a pro spokojenost všech a já trošku mluvím s osobní zkušenosti. Dělala jsem dobrovolnici i právě u lidí s kombinovaným postižením a strašně si vážím všech, kdo jim poskytují tu dlouhodobou péči, nicméně během těch týdenních putovních výletů s vozíčkáři jsme viděli co všechno jsme zvládli jako neškolení dobrovolníci,  co všechno se zvládlo a přitom v tom ústavu vlastně byl servis 24/7. Já si myslím, že to je ten velký úkol, ta velká výzva i se stárnoucí populací. Prostě zajištění takové té cílené domácí podpory, terénní a komunitní péče.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Za začleňování do společnosti, jestli to správný trend, jestli to ten hlavní zahraniční trend, ptá se jeden z diváků. Takže ano?

Olga RICHTEROVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /Piráti/
Rozhodně je to hlavně trend, jak žít co nejspokojenější životy, když se nám jako rodičům třeba narodí dítě s nějakým druhem handicapu, tak asi bychom si přáli, aby co nejvíce byla zajištěná nějaká samostatnost a podpora sousedství, komunity, přátel v okamžiku, kdy třeba my nebudeme.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Teď je ale otázka, jestli to vůbec třeba v české společnosti jde. Já, aniž bych chtěl být skeptický k tomu, jak Češi dokážou přijmout lidi, kteří jsou třeba odlišní než většinová společnost. V novinách většinou se dočteme, když se někde má stavět zařízení ústavní péče, tak se ozve veřejnost, že kdekoliv jinde, ale u jejich obce ne.

Olga RICHTEROVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /Piráti/
Tam vidím obrovskou roli nás jako veřejně činných osob přispět prostě k téhle změně, mluvit o tom,  mluvit s těmi lidmi, kteří mají obavy a tam si zrovna myslím u toho nedávného případu, že Ministerstvo mohlo právě výrazněji pomoci kraji, té místní samosprávě, aby rozptýlili ty strachy místních. Já sem realista. Vím, že spousta lidí nemá zkušenost s tím, jak můžou fungovat lidi, kteří jsou, bohužel obrovskou část života zavření za těmi zdmi ústavů a kteří se bojí je opustit už jsou na to zvyklí,  ale pojďme aspoň postupně proměnit ty podmínky třeba pro děti a mladé lidi s postižením. Nabídněme dnešním seniorům, kteří postupně přeju toho vysokého křehkého stáří opravdu domácí podporu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
No a kde podle vás je hlavní chyba, proč se to nedaří? Proč to není hlavní kánon tedy ta deinstitucionalizace. Může se to zdát tedy minimálně v počtu pobytových zařízení.

Olga RICHTEROVÁ, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku /Piráti/
Jestli to mohu zjednodušit, tak zkrátka je to tak velká zodpovědnost udržovat ten dům, budovu, která má zaměstnance, má často zahradníka, pradleny, kuchařky a prostě všechny ty pomocné profese a k tomu samozřejmě ty pečující pracovníky, tak zkrátka tohle všechno si vyžádá tolik pozornosti a tolik dotací od provozovatele, tolik investic a podobně, že pak už je hrozně těžké cíleně rozvíjet ty služby terénní, služby flexibilní, které se přizpůsobí a také snáze zaniknou. A bohužel nevyřvou si a nejsou tak hlasité nevyhledají si často tolik podpory, kolik by přitom ta komunita potřebovala. Přitom ty potřeby v tom místě jsou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Vnímáte to podobně pane Pospíšile na ministerstvu?

David POSPÍŠIL, ředitel odboru sociálních služeb a sociální péče
Já bych si tedy dovolil trochu oponovat, protože s tím procesem transformace sociálních služeb vlastně přišlo Ministerstvo práce, s tím nepřišel nikdo jiný. My jsme byli ti, kteří vlastně poprvé tenhle ten trend ve společnosti vytvářet velká ústavní zařízení, a tak dále, tak se snažilo přesvědčovat samosprávy, a tak dále, aby se zamýšleli nad tím, že to jde dělat i trochu jinak.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Snažilo, ale narazilo, cítím tam mezi řádky.

David POSPÍŠIL, ředitel odboru sociálních služeb a sociální péče
Ne, protože teď už jsme zase v další fázi, kdy kromě toho, kdy doopravdy ministerstvo svými pracovníky doopravdy jezdí do terénu a ty případy, o kterých mluvila paní poslankyně, tak přímo řeší. To znamená my doopravdy jezdíme do konkrétních obcí, a když je tam nějaký problém, že občané mají strach, tak to přímo řešíme, řešíme konkrétní případy, o kterých se dozvíme. A pak poslední, jako by poznámka tady k tomu, že v té připravované novele vlastně dáváme takový nový prvek a jmenuje se to subsidiarita, ale pro diváky se to budu snažit vysvětlit.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Řešit by to měl nejmenší možný celek tedy přímo na místě.

David POSPÍŠIL, ředitel odboru sociálních služeb a sociální péče
Ne, to není ve vztahu k samosprávě, ale nejdřív vlastně než člověk odejde do pobytového zařízení,  tak vlastně zjistit, jestli jsou tam nějaké zdroje, například v rodině nebo skrze pečovatelskou službu, která dochází za tím klientem domů. Aby nejdřív se využili tyto zdroje doma a pečovatelská služba, ambulantní služby a teprve, až když tyto zdroje nejsou tak potom až ta pobytová služba. To znamená ten člověk, lidé často nevědí jaké spektrum sociálních služeb tady máme a my doopravdy hrajeme prim v rámci Evropy kolik tady těch služeb a jaká podpora se lidem dává.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Možná až uvidíme zákon černý na bílém, tak pozveme vás oba znovu do studia ČT 24. David Pospíšil z Ministerstva práce sociálních věcí, Olga Richterová ze sociálního výboru Sněmovny za Piráty, byli s námi. Mockrát díky, mějte se hezky a na shledanou.

Klíčová slova: