Péče o pacienty s demencí

ČRo Plus
-
Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Testování paměti pro veřejnost, které se koná při příležitosti Týdne paměti, se úspěšně rozjelo. Pořádá ho Česká alzheimerovská společnost a jedno z testovacích pracovišť je i na Vinohradské třídě v Českém rozhlase. Celkově může být u nás podle odhadů až 150 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou. Podle odhadu ředitelky České alzheimerovské společnosti Martiny Mátlové se do roku 2050 počet nemocných zdvojnásobí a může dosáhnout až 380 tisíc onemocnění. Připomínám jen, že Alzheimer je neuro-degenerativní onemocnění mozku, které se projevuje ztrátou nervových buněk v některých jeho částech. A k prvním příznakům patří, jak známo, poruchy paměti, postupně se přidává poškození poznávacích, intelektuálních ale i fyzických schopností. Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích, je mým hostem. Já vás zdravím, paní ředitelko. Dobrý den.

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
Dobrý den.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Cítíte ve svém, ve vašem Gerontologickém centru na vlastní kůži, že roste počet nemocných?

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
Ano. My to cítíme doslova na vlastní kůži, na vlastních pracovištích. Nejenom proto, že u nás sídlí také Česká alzheimerovská společnost, která tu má svou poradnu a odkud vysílá další služby, ale také přímo na našich odděleních. Takže třeba denní centrum pro pacienty s demencí nebo denní stacionář pro pacienty s demencí je vlastně stále plný. A velká poptávka je také i po péči oddělení, které vlastně poskytuje doléčení, rehabilitace ale také paliativní péči lidem v pokročilých stádiích demence.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Takže když dnes k vám někdo zavolá a chce tam dostat maminku nebo tetu, tak máte dokonce čekací lhůty nebo...?

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
Ty naše čekací lhůty jsou různé, protože a nejsou příliš dlouhé paradoxně, protože ta naše oddělení neslouží k dlouhodobým pobytům. U nás se jedná skutečně o nějaké intervence v případech zhoršení zdravotního stavu a podobně. A to jak u lidí, kteří jsou pacienty, dejme tomu, bez kognitivní poruchy na jednom oddělení a také o pacienty s demencí na tom druhém oddělení. Takže například po operacích, úrazech, zlomeninách krčku, které jsou velmi časté a podobně, tak bych řekla, že docela s úspěchem se nám daří vracet do původního stavu i pacienty s demencí.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
A řekněte, máte pocit, že gerontologická centra nebo centra, která nabízejí takové věci, které nabízíte vy, tak že mají ambici se v závislosti právě na růst počtu trpících Alzheimerovou nemocí nějak sami rozrůstat nebo že rostou nová nebo že zvyšují své prostory nebo jak to funguje vlastně ta korelace mezi tím růstem počtu nemocných a tou péčí?

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
Ne vždy to koreluje. Já bych řekla, že gerontologické centrum to naše v Praze 8 Kobylisích má to štěstí, že vlastně již 25 let se rozvíjí za laskavé podpory městské části Praha 8. My jsme zařízení, které je zřízené městskou částí Praha 8, takže máme tu podporu, té podpory si velmi vážíme a díky ní se můžou, se mohou rozvíjet i služby, které v podstatě díky takovému zvláštnímu systému financování třeba sociálních služeb prakticky nejsou proveditelné, například právě ten denní stacionář. To je, to je jedna věc. Druhá věc je ta, že skutečně to financování následné a dlouhodobé péče v České republice je nastaveno tak, že poskytování kvalitní péče se nevyplácí.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Počkejte, nevyplácí komu?

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
Nevyplácí ekonomicky, finančně. Ono se to vyplácí samozřejmě pacientům. Ano. Je to důležité poskytovat kvalitní péči, ale z čistě ekonomického pohledu je to bohužel ztrátová záležitost.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
No ale to se týká, pardon, jestli vám do toho, paní ředitelko, mohu vstoupit, to se týká prostě péče o všechny přestárlé, nemocné lidi.

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
To se týká, to se týká péče o lidi, kteří mají zvýšenou potřebu jak zdravotní, tak sociální péče.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Tak. Přesně tak.

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
A typicky, typicky to jsou právě lidé s demencí.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
A v té péči o takhle nemocné lidi máte pocit, že to, co nabízí stát nebo města, to je z hlediska nás v podstatě jedno, jsou to prostě veřejné peníze. To, že dělají dost?

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
Ono to záleží město od města, protože ta situace je velmi, je nejednotná. Takže jsou obce, které se starají o své starší, o své lidi postižené demencí, vytvářejí dobré podmínky, takové jsou v České republice. Ale jsou samozřejmě takové, které prakticky žádné služby nezajišťují nebo to množství poskytovaných služeb je naprosto minimální. To je, co se týká těch měst a obcí. A co se týká státu, my bychom si velmi přáli, aby skutečně ty podmínky pro poskytování těchto služeb, téhleté vlastně nejkřehčí, nejzranitelnější skupině lidí, aby byly lepší, aby byla lepší, i co se týká samozřejmě financování, které je bohužel nastaveno tak, že jak už jsme o tom hovořili.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Dovedete si představit mimochodem situaci za těch 30 let, kdy může být nemocných už skoro 400 tisíc?

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
Populace stárne, bude více demencí, bude více chronických onemocnění. Druhá věc je také ta, že se budeme déle dožívat vyššího věku v lepším zdravotním stavu. Čili ono samozřejmě ten počet nemocných bude vyšší, ale pravděpodobně budou také nějaké pokroky, co se týká způsobu pečování, co se týká léčby a podobně. Nicméně ta skutečnost je taková, že bude zapotřebí více péče a proto by se měly hledat způsoby, jak ty služby nastavit tak, aby byly jaksi dostačující, aby byly efektivní, aby se co nejvíce lidem umožnilo žít v navyklém domácím prostředí, aby se zajistila podpora pečujících rodin a tak dále. Čili nestavět pouze ústavy ale zajistit spektrum služeb.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Ale kdo by to všechno... Pardon. Tak. Ale mě by zajímalo, kdo to má, kdo je, kdo by měl být garantem toho všeho, co říkáte? Protože jestliže už dnes víme, že ty počty půjdou tak prudce nahoru, tak přece v tuto chvíli už by dávno někdo tu síť těch služeb měl připravovat a tak dále. Všechno to, co s tím souvisí. Tak se ptám, kdo vlastně je garantem?

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
To já s vámi mohu jenom souhlasit. Já nejsem politikem nebo ministrem v této oblasti, abych mohla za to jaksi zodpovědně něco říci. Ale já se domnívám, že nejdůležitějším prvkem v poskytování péče jsou obce, protože to je prostředí, kde lidé žijí, kde setrvávají, setrvávají ve svém stáří, zdraví i nemoci. Takže je důležité, aby zejména obce se podílely na poskytování těchto služeb. A nejenom těch služeb ale vůbec na vytvoření vstřícnějšího prostředí pro lidi s demencí. To je jedna věc. A potom samozřejmě stát by měl vytvořit takové podmínky poskytovatelům, aby i z ekonomického pohledu to poskytování péče bylo únosné.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Říká Iva Holmerová, šéfka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích. Paní ředitelko, děkuju vám.

Iva HOLMEROVÁ, ředitelka Gerontologického centra v Praze 8 Kobylisích:
Děkuju pěkně za pozvání. Na shledanou.

Barbora TACHECÍ, moderátorka:
Na shledanou.