Péče o seniory

ČT 1
27.01.2016 18:01:11 Zuzana NEUVIRTOVÁ Veronika KYNČLOVÁ, Petr MOUDRÝ, Jan LETOCHA, Zdeňka ČILLÍKOVÁ, Barbora MĚCHUROVÁ, Libuše KUČEROVÁ, Jana MINAŘÍKOVÁ, Oldřich HAIČMAN, Marek ŠLAPAL, Dana HRADCOVÁ Události v regionech - Brno 001 00:08:37 Televize BMI
Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
Nejen o tom budou Události v regionech s datem 27. ledna. Dvakrát víc žádostí, než mají míst, evidují domovy se zvláštním režimem na jižní Moravě. Lidé s Alzheimerovou chorobou nebo demencí musí čekat i rok, než se do speciálního zařízení dostanou. Situaci by měl ulehčit nový domov, který teď dokončují dělníci v Újezdu u Brna.

osoba:
Dobré je, že víme, no, ty, ty lidi, co tam jsou.

osoba:
To je Květa a ...

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Paměť se svojí devadesátiletou maminkou trénuje Petr Moudrý z Kyjova každou volnou chvíli. Před dvěma lety u ní propukla Alzheimerova choroba, od té doby se o ní doma stará.

Petr MOUDRÝ, :
Sprchování, samozřejmě musíme prát prádlo, že jo, přeslékat. Babička si neudělá v podstatě nic. Můj život se úplně změnil.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Panu Moudrému by pomohlo, kdyby čaj jeho mamince místo něj nalévaly sociální pracovnice v kyjovském centru pro seniory. Žádost podal před půl rokem. Zatím neúspěšně. V pořadníku je totiž 75 uživatelů a kapacita je naplněná.

Jan LETOCHA, ředitel, Centrum služeb pro seniory Kyjov:
Celkem 46 míst a samozřejmě obsazený to je pořád naplno, takže ...

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Takže kdybych teďka chtěla umístit svoji babičku, jak dlouho musím počítat s tím, než se sem dostane?

Jan LETOCHA, ředitel, Centrum služeb pro seniory Kyjov:
Tak teď doneste žádost, budete mít složený rozhodnutí o tom, že babička je nesoběstačná.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Dá se říct nějaká průměrná doba?

Jan LETOCHA, ředitel, Centrum služeb pro seniory Kyjov:
No, ale počítáme víc než půl roku.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Plné police a povlečené všechny postele jsou neustále i v dalších domovech se zvláštním režimem v Jihomoravském kraji.

Zdeňka ČILLÍKOVÁ, ředitelka, Domov pro seniory Nopova, Brno:
Máme kapacitu 225 klientů, evidujeme asi 500 žádostí budoucích klientů, takže zpravidla čekací lhůta je jeden rok.

Veronika KYNČLOVÁ, redaktorka:
Zkrátit ji může například výrazně zhoršující se stav žadatele nebo nemožnost příbuzných se o něj postarat. 80 míst pro seniory s Alzheimerovou chorobou nebo demencí nabídne tento nový domov v Újezdu u Brna. První obyvatelé se do něj nastěhují už koncem března. Kapacity ale budou nedostačující i nadále. V Jihomoravském kraji totiž podle České alzheimerovské společnosti žije hned po Praze nejvíc lidí trpících demencí, přes 18 tisíc. Veronika Kynčlová, Česká televize.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
Jihomoravský kraj je společně s hlavním městem a Královéhradeckým krajem oblastí s nejstarší věkovou strukturou, tedy i s největším počtem lidí s demencí. Na jižní Moravě žije s touto poruchou nervových funkcí přes 1,5 procenta všech obyvatel. Naopak relativně nejméně postižených hlásí Ústecký a Karlovarský kraj. Na jihu Moravy také mezi lety 2013 a 2014 přibylo nejvíc nemocných z celé republiky. Zatímco v Praze to bylo jen 107 osob, v Jihomoravském kraji téměř 530. Na ambulantní služby a co největší blízkost rodiny cílí i hospicová péče. Takzvané mobilní hospice, tedy dojíždění zdravotníků přímo k umírajícímu domů, letos Jihomoravský kraj podpoří 10 miliony korun. Svůj program podpory má taky Všeobecná zdravotní pojišťovna. Právě podle jejího průzkumu si doma přeje umírat zhruba 80 procent lidí. Jen 20 procentům se to vyplní.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka:
Paní Libuši Kučerové z Rajhradic zemřel před půl rokem manžel na rakovinu plic. Díky službám mobilního hospice se o něj mohla starat do poslední chvilky doma. Sestry mu jezdily dávat například léky proti bolesti.

Libuše KUČEROVÁ, :
On si nikdy nenaříkal, on jenom říkal, že ho nikdy nic nebolí. Málo pil, oni mu chodili obden skoro celý měsíc dávat ty kapačky.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka:
Rodin využívajících služeb domácího hospice, podobných jako jsou Kučerovi, přibývá. Jen podle čísel diecézní charity byl počet pacientů od září do listopadu o 18 vyšší než za předchozích 8 měsíců dohromady. Například v Rajhradě teď z dotací nakoupili přístroje, díky kterým můžou být doma i pacienti s problematickým dýcháním.

Jana MINAŘÍKOVÁ, vrchní sestra hospicu:
Slouží k podpoře u pacientů, kteří trpí nějakou dechovou nedostatečností. Ten kyslík tady z tohoto přístroje jde touhle hadičkou rovnou do, k pacientovi a ono vlastně se mu ulehčí to dýchání.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka:
Charita přitom není v provozování domácích hospiců sama. Na jihu Moravy funguje 10 zařízení podobných jako Hospic svatého Jana v Rajhradě. Většinou dávají rodinám nepřetržitou podporu na telefonu.

Oldřich HAIČMAN, ředitel, Diecézní charita Brno:
Zdravotnický personál tam může chodit, docházet až třikrát denně a potom tam chodí ještě pečovatelky, pak možnost toho psychologa, duchovního, lékaře.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka:
I kraj vidí v domácí péči o umírající budoucnost a do příštích let chce na projekt mobilních hospiců získat peníze ze státního rozpočtu.

Marek ŠLAPAL, radní Jihomoravského kraje /ČSSD/:
Prokázal schopnost rodiny opravdu vydržet do posledních chvil se svým rodinným příslušníkem, takže je potřeba nyní tento pilot přesunout na úroveň celostátní.

Barbora MĚCHUROVÁ, redaktorka:
Lidí, kteří budou stejně jako manžel paní Kučerové trávit své poslední chvíle obklopeni rodinou, tak bude nejspíš přibývat. Barbora Měchurová, Česká televize.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
My jsme teď ve spojení s Danou Hradcovou z České alzheimerovské společnosti. Dobrý večer.

Dana HRADCOVÁ, konzultantka, Česká alzheimerovská společnost:
Dobrý večer.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
Slyšeli jsme, že chybějí místa v zařízeních pro nemocné právě s Alzheimerovou chorobou a demencí. Nebyla by podle vás řešením třeba větší podpora domácí péče, tak jak jsme teď viděli v reportáži o té paliativní pomoci?

Dana HRADCOVÁ, konzultantka, Česká alzheimerovská společnost:
Určitě částečně, protože v té vaší reportáži zaznělo, že až 80 procent lidí chce doma umírat, ale prakticky každý člověk chce doma hlavně žít, takže předpokládám, že právě i podpora té domácí péče, terénní péče, ambulantních služeb pro rodiny nebo pro blízké, kteří pečují o člověka s demencí, je určitě tím řešením, které preferují.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
A co to tedy dnes pro člověka znamená, když se rozhodne zůstat s takto nemocným doma, starat se o něj? Podporuje ho stát dostatečně?

Dana HRADCOVÁ, konzultantka, Česká alzheimerovská společnost:
To záleží na tom, jaké možnosti každý ten člověk nebo každá rodina má a jaké má podmínky pro tu péči. A není to samozřejmě jenom to ekonomické hledisko, záleží na vztazích v té rodině, závisí na tom, v jaké obci člověk žije, nakolik se třeba může spolehnout na neformální péči i třeba sousedů a dalších přátel. Nakolik, což je velmi důležité hledisko, se může spolehnout na to, že lidé z blízkého okolí toho člověka jsou vůbec schopni akceptovat někoho, kdo má problémy s pamětí, s orientací a tak dále. Myslím si, že té pomoci a podpory, kterou by si rodinní pečující, kterou potřebují a kterou by si zasloužili, by určitě mělo být více.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
A jak byste si tu podporu představovala nebo můžeme to třeba srovnat se zahraničím, jak tam to řeší?

Dana HRADCOVÁ, konzultantka, Česká alzheimerovská společnost:
Jednak ve výši příspěvku na péči, který se zrovna nedávno změnil v možnosti čerpat dovolenou pro pečující, ale i v té nabídce, řekněme, těch ambulantních a terénních služeb, které by mohly rodiny využívat a čerpat, protože zdaleka ne každý může a nebo chce zůstat s člověkem s demencí doma a pečovat o něj těch 24 a méně potřebných hodin. Takže ta kombinace té neformální a formální péče je určitě i z hlediska fyzického a duševního zdraví rodinných pečujících na místě, a to pokrytí právě těmito terénními ambulantními službami není zdaleka dostačující, což je ovšem zodpovědnost především obcí.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
Čili v tomhle vy vidíte budoucnost. Protože kvůli prodlužování průměrného věku zřejmě bude takto nemocných ještě přibývat.

Dana HRADCOVÁ, konzultantka, Česká alzheimerovská společnost:
Všechny odhady říkají, že bude. Jak v České republice, tak všude, všude ve světě. Já bych se nezříkala apriori té možnosti využívat pobytovou péči, protože vracím se zpátky k tomu, že podmínky a možnosti lidí jsou velmi různé, také zdravotní komplikace, které se někdy přidávají nebo které doprovázejí onemocnění Alzheimerovou chorobou nebo jiného typu demence, jsou někdy natolik složité a komplikované, že je velmi obtížné až nemožné zvládnout tu péči doma a jak jsme slyšeli, například mobilní hospic, který samozřejmě lidé využívají až opravdu v posledních dnech svého života, není služba zdaleka dostačující po celé České republice. I v Jihomoravském kraji je to zatím jenom pilotní projekt.

Zuzana NEUVIRTOVÁ, moderátorka:
Říká Dana Hradcová z České alzheimerovské společnosti. Já vám děkuji. A ještě dodám, že domovy pro seniory v regionu stále častěji nabízejí takzvanou odlehčovací službu. Na několik týdnů přijímají seniory, o které se jejich příbuzní jinak starají doma sami. Díky tomu potom můžou třeba odjet na dovolenou.