Polili ji kyselinou, oslepla, ale život nevzdala. Muži to nikdy neřešili, říká

Šla do práce jako každý den. Poté co nasedla do auta, kdosi otevřel dveře a polil jí obličej kyselinou sírovou. To není scénář dramatického filmu, ale životní příběh Martiny Izingové. Jestli jí chtěl bývalý přítel zničit život, svého nedosáhl. Martina je šťastnou maminkou, má po boku milujícího manžela a jizvy vzala jako šanci pomáhat druhým. Není divu, že se nyní do kin dostal dokument o její cestě.
Jen málokdo nezná váš příběh. Bývalý přítel vás poleptal kyselinou, což zanechalo trvalé následky – oslepla jste, v obličeji a na rukou máte jizvy a značně utrpěla i vaše psychika. I když se tento brutální útok odehrál již před deseti lety, stále je připomínán v různých kriminálních podcastech. Jak to vnímáte?  
Popravdě už mě tolik pozornosti trochu unavuje. Pro mě již útok nepředstavuje téma a není mi příjemné, že si ho musím stále připomínat, protože tato doba byla pro mě hodně traumatizující. Kdo to nezažil, nedokáže si představit, jak moc těžké to bylo. Dva roky jsem se intenzivně léčila a podstupovala nejrůznější operace. Policie mě stále vyslýchala, vyšetřování se dost táhlo. Nebylo to jednoduché.  
Soudní proces trval téměř dva roky, dodnes však ze strany útočníka nepřišlo přiznání. Pochybovala jste někdy o jeho vině?  
Ne, on má navíc takovou povahu, že se ani nikdy nepřizná. Zpočátku – když jsem byla pod silnými sedativy a neuvědomovala si, co se vlastně stalo – jsem si nechtěla připustit, že by byl něčeho takového schopný. Ukázalo se ale, že nebylo možné, aby to udělal někdo jiný.  
Je možné takovému člověku odpustit?  
Nevím, jestli se dá mluvit o odpuštění, on už pro mě prostě...