Postupně oslepl. Dnes motivuje ostatní

J di naslepo! Volají na nevidomého pětatřicetiletého Pavla Pelána jeho kamarádi na zahrádce jedné ze znojemských restaurací.  
Pavel , který stojí se slepeckou holí u přechodu pro chodce, se usměje a mávne směrem, odkud slyšel narážku kamarádů. Chvíli naslouchá a zjišťuje, zda nejede auto. Pak bezpečně přejde přes přechod. "Mám černý humor moc rád. Ve Znojmě a v Brně mám pár oblíbených hospod, kde mne znají a kde je mi dobře. Taky díky hospodám a lidem v nich se mi podařilo udržet psychicky nad vodou, když jsem přišel o zrak," říká vlasatý muž s vizáží rockera.  
Na to, že jednou bude slepý, se svým způsobem připravoval od dětství. "Mám vrozenou degenerační vadu oční sítnice.  
V sedmi letech jsem přestával vidět srnky na poli, ve dvanácti jsem viděl hůř na tabuli ve škole. Do dvaceti let jsem dělal prakticky cokoliv. Sem do Znojma jsem přijel před deseti lety oslepnout," přibližuje Pelán.