Práce z domova

ČRo Dvojka
-

Rozhlas BMI
Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Hezké dopoledne ještě jednou u poslechu Poradny na Dvojce, u pravidelné položky našeho vysílání. A dnes s velmi zajímavým tématem. Možná není daleko doba, přeci jenom jsme už v 21. století, kdy i rozhlasový moderátor bude moc sedět doma v obýváku u počítače, bude mít webkameru, bude mít propojení se svou domovskou stanicí a může třeba vysílat z domova. Upřímně řečeno mě osobně by to zas příliš nebavilo, možná den, dva, tři. O práci z domova si právě dnes budeme povídat a já vítám ve studiu naše dnešní hosty advokáta, právníka pana doktora Dominika Brůhu, specialistu na pracovní právo. Dobrý den.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Dobré dopoledne.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A také psychologa pana doktora Michala Waltera z České asociace psychologů práce a organizace i vám dobrý den.

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Dobré dopoledne.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Pánové, ještě přivítáme dámu, Věra Masopustová, vy se mi tady, Věry, tedy střídáte, před půl hodinou Věra Masopustová, teď Věra Luptáková. Věro, vítej ve studiu.

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Dobré dopoledne.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Věra je tady i dnes od toho, aby sledovala všechny cesty, kterými se s námi můžete spojit vy. Které to jsou?

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Jsou to, je to web Dvojky, kde můžete psát své dotazy, a ta adresa 2.rozhlas.cz, případně staniční facebook, případně staniční twitter.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Práce z domova zní možná zajímavě, pochopitelně pro taková zaměstnání, která se z domova dají dělat. Ale jestli jde vždycky jenom o výhody, to je jedna z věcí, které bychom měli probrat. Možná tedy začnu u psychologa. Pane doktore, je to tak, jak si leckdo představuje a říká si, no, kdybych já mohl dělat z domova, byl bych úplně nejšťastnější.

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Tak je to vysoce individuální a jak jste zmínili tady, tady záleží hodně na té profesi, některé ty zaměstnání se nedají vůbec jako dělat z domova. Nicméně já tam vidím převažující výhody, ale samozřejmě jsou tam některé nevýhodné věci jako je třeba ten kontakt bezprostřední s těmi spolupracovníky a podobně. Takže je to opravdu téma k diskusi.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A z pohledu právníka, pokud mám dojem, že mám práci, kterou bych z domova mohl dělat, musí mi zaměstnavatel umožnit, abych z domova pracovat mohl?

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Zásadně nemusí, práce z domova, podobně jako pružná pracovní doba a atypické formy rozvrhování pracovní doby jsou zásadní věcí dohody zaměstnavatele a zaměstnance, čili musí existovat nějaká dohoda o režimu home office.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Jak by ta dohoda měla vypadat, nebo může se stát, že k ní vůbec nemusí dojít, že ten zaměstnavatel řekne: "V žádném případě se takováhle práce z domova dělat nedá, anebo dá, ale já to nechci."

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Stávající zákoník práce v té podobě, jak je upraven, umožňuje dohodu jakoukoliv, to znamená de facto i dohodu nějakou konkludentní, to znamená jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti se strany dohodly, že třeba jednou týdně v pátek bude zaměstnanec pracovat z domova, dohodly se e-mailem a podobně. Ale budoucí úprava nyní připravovaná koncepční novela zákoníku práce, který by měla vejít v účinnosti 1. 7. příštího roku již stanoví výslovně, že ta dohoda o práci z domova bude muset být v pracovní smlouvě, to znamená i případně v nějakém dodatku pracovní smlouvy a podobně. Čili bude muset být písemná.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A ještě jednou otázku na vás, když budu mít pocit, že sice pracuji doma, ale pracuji přes míru, tedy za normálních okolností bych dělal přesčasy, co s tím? A pak přijdu za zaměstnavatel a řeknu mu: "Včera jsem u toho seděl do půl noci."

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
V tom je hlavní řekněme lesk a bída práce z domova. Já bych tady trošku kontroval, co tady naznačil pan psycholog, že se jedná vesměs o benefit. Z pohledu právního se jedná především o tu míru. Pokud někdo pracuje jednou týdně z domova několikrát v měsíci a tak, tak to nepochybně je benefit, ale v okamžiku, kdy se to stane trvalým způsobem výkonu práce včetně těch přesčasů, včetně toho, kdy zaměstnanec zvedá telefony takříkajíc on-line bez ohledu na denní noční dobu, tak už to takový benefit není a je pravda, že ta současná úprava i ta, která by měla být v účinnosti příští rok, počítá s tím, že zaměstnanec v případě, že si rozvrhuje sám pracovní dobu, tak nemá nárok za příplatky za práci přesčas.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
To jsou slova právníka pana doktora Dominika Brůhy. A tedy i já se obrátím na pana doktora Waltera jako psychologa. Můžete, pane doktore, v bodech shrnout tedy z vašeho pohledu ty základní výhody, případně základní nevýhody práce z domova?

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Tak, když to trošku zobecníme práce z domova z mého pohledu psychologického je vhodná třeba pro lidi, který jsou na takzvaný rodičovský dovolený, nemusí to být jenom matky na mateřské dovolené, ale i otcové na rodičovské dovolené, kdy tu pracovní dobu část můžou třeba trávit doma a vykonávat tu profesi a přitom se ještě starat o to dítě. Ta práce z domova je vhodná předpokládám pro profese, které jsou velmi tvůrčí, pracují samostatně, nepotřebují nějakou bezprostřední podporu těch ostatních zaměstnanců té firmy. Určitě je to práce pro lidi, kteří jsou samostatní a kteří jsou zodpovědní, tam ty výhody pro ně určitě tady jsou. A je pravda, jak tady bylo zmíněno panem kolegou, může to být i nevýhoda, že ten zaměstnavatel bombarduje různými e-maily a telefony v různou pracovní dobu, ale asi, jak tady bylo správně řečeno, podle mého názoru je třeba se dohodnout na těch podmínkách jak ten home office bude fungovat. Pokud jde o ty nevýhody, je tam nějaká izolace určitě od těch kolegů, ale dneska už existují skype a další prostředky jak se kontaktovat vlastně i vizuálně. Určitě, pokud by ti lidé pracovali opravdu izolovaně po dlouhou dobu, asi by jim to nepřineslo nějaký zvláštní benefit.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Pánové, možná pro oba dva, je už dnes nějakým způsobem ověřeno jak efektivní je práce doma o proti práci například v kanceláři? Já se ptám kvůli tomu, že znám řadu lidí, kteří by se jednoduše k tomu výkonu, když by byli doma, nedokázali donutit, protože on si pak řekne, no, nemusím začít v 7, začnu si v 9 a pak si řekne, no, tak ono to počká po obědě a takto se to může projevovat dál a dál.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Možná jenom krátce, žádné statistiky nejsou známy jak moc efektivní, nicméně u práce z domova se to většinou rozhoduje u těch prací, kde je rozhodující výsledek, to znamená někdo dostane za povinnost připomínkovat nějaký dokument v nějakém horizontu připravit nějakou prezentaci a podobně, čili ten jeho nadřízený má velice přesnou kontrolu o tom, jestli výsledek byl dosažen nebo ne. Čili myslím si, že nerozvíjel by se ten home office v tak velké míře, pokud by neměl úspěšné výsledky.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Pohled psychologa, jak to je s tím donutit se k práci a k výkonu?

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Vy jste tady zmínil takovou tu schopnost v uvozovkách odkládat úkoly.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Prokrastinace.

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Prokrastinace provařený pojem už velmi populární i v realitě i jako v naší společnosti se o tom hodně hovoří. Samozřejmě tam jak jsem zmínil, tam je třeba vzít samostatnost a zodpovědnost toho pracovníka, jestli někdo dostal tu výhodu, že může pracovat z domova, tak by toho neměl zneužívat a určitě by ty úkoly měl plnit včas a v té kvalitě, která je po něm požadována. Takže v tomhle tom směru je myslím důležitý, aby byla nějaká velmi intenzivní komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Práce z domova nebo když se používá ten termín hojně, snad i my můžeme, nakonec už padl pojem home office, zažívá určitě určitý boom. Před 10 lety, 12, 15 to vypadalo jistě jinak než dnes. Bude pokračovat?

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Myslím si, že do budoucna bude pokračovat ještě daleko více, protože rozvoj informačních technologií je tak velký, že jsme si to asi před těmi 10 lety neuměli představit a schopnost připojení se na dálku práce z domova se stále více technické prostředky vylepšují, čili myslím si, že bude ten boom ještě pokračovat.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Říká právník advokát, pan doktor Dominik Brůha, který přišel do studia a první, co udělal, bylo, že si na stůl položil notebook a otevřel ho. Pracujete i odsud, pane doktore?

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Nepracuji odsud, nicméně rychlé nahlédnutí do zákona, pokud by tady padl nějaký úplně specifický dotaz na překážky v práci a podobně je vždycky rychlejší než to lovit někde složitě v paměti.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Na psychologa se obrátím na pana Michala Waltera, pracujete z domova?

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Já pracuji z domova, já pracuji hlavně samostatně, já jsem OSVČ, takže já si rozhoduji o svoji práci sám.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
To jsme na tom úplně stejně.

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
A někdy to říkám doma v legraci, já mám dneska home office, to znamená, že jsem doma, ale já stejně pracuju, protože jsou případně na e-mailu a komunikuji se svými kolegy a zákazníky či klienty. Takže já pracuji z domova, pokud se nemusím s tím klientem setkat přímo v kanceláři, tak poměrně často pracuji z domova a velmi mi to vyhovuje.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Ptejte se na cokoliv, co vás k dnešnímu tématu zajímá. Můžete využít facebookový profil, webový formulář na adrese, tedy webové Českého rozhlasu Dvojky, můžete se podívat na twitter a můžete také telefonovat na 221552424 nebo 2525, ale ještě předtím si poslechneme příběh. Možnost pracovat z domova by se asi líbila hodně lidem, nakonec výhody už jsme zmínili, hlavně tedy těm, kteří musí kvůli zaměstnání brzy vstávat nebo dojíždět, leckdy i daleko, ten model ale není vhodný pro každého, má samozřejmě svá plus a svá minus. Právě o těch si s mluvčí jedné velké firmy Janou Ptačinskou Jirátovou povídala kolegyně Věra Masopustová.

Jana PTAČINSKÁ JIRÁTOVÁ, mluvčí velké firmy:
Já jsem home office zažila ve chvíli, kdy jsem se aktivně chtěla vracet do práce hned po narození prvního dítěte a samozřejmě v té situaci vám ten home office vyloženě jde na ruku a je to nejlepší možné řešení, protože docházet denně, zanedbávat to malé dítě, to by asi žádné ženě nedělalo úplně dobře. Takže já jsem ho zažila v této situaci a naštěstí pak jsem měla možnost ho využívat i nadále, když už jsem se vrátila normálně na plný pracovní úvazek. Ne teda zcela, takže jsem nezažila ty úplné nevýhody jako izolace nebo nějaký nekontakt s lidmi, ale mohla jsem ho užívat částečně, a to samozřejmě pro mě neslo obrovské výhody flexibilita časová, možnost v práci být tak, jak potřebujete a naopak tu práci si doma dodělat tak, kdy můžete, kdy vám to například ty děti nebo zdraví dovolí a tak dále. Takže to jsou plné výhody, které já vidím jako veliký benefit, který vám zaměstnavatel může dát.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka:
Někdo si může říct doma je takových podnětů, které vás od té práce odvádějí, podívám se na okna, říkám si třeba bych je mohla umýt, odskočit si nakoupit, podívat se na něco v televizi, trošku si schrupnout, to asi nejde a nebo jde při home office?

Jana PTAČINSKÁ JIRÁTOVÁ, mluvčí velké firmy:
Já osobně si myslím, že home office není pro každého, že člověk musí být určitá povaha, aby tento typ práce vlastně zvládl tak, jak by si zaměstnavatel představoval, že by ho měl dělat, protože jak říkáte podněty rozrušují a jsou lidé, kteří se jimi rádi rozrušovat nechají. A například potřebují nad sebou takový ten bič, který je do práce bude honit. Ale pak jsou naopak zase jiní lidé, kteří naopak mají ten vnitřní motor a pohání se sami a může to vlastně home office pro ně být velikou výhodou, že si tu práci sice udělají, kdy chtějí na druhou stranu nevýhodou, protože ji v podstatě dělají pořád a nemají omezený ten pracovní čas, že by měli vymezeno, že pracují například od osmi do čtyřech a pak myslí na všechno ostatní, na sebe, na rodinu, na svoje koníčky, ale vlastně propadnou té práci a mohou ji dělat téměř kdykoliv, takže ji dělají přes den, v noci, leckdy brzo nad ránem a v podstatě ve finále zjistí, že pořád pracují.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Práce z domova, téma dnešní Poradny. Tohle byla osobní zkušenost mluvčí jedné velké firmy paní Jany Ptačinské. Já bych poprosil jenom oba dva naše hosty o krátký komentář, než si pustíme písničku. Typický příklad.

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Jestli můžu začít teď, já jenom, když jsem poslouchal ten příběh, mě napadla jedna věc možná typologicky nebo psychologicky, ta práce z domova je spíš možná vhodnější pro ty lidi, kteří jsou uzavřenější, jsou spíš takové ty introvertní povahy a nepotřebují ten pravidelný jako častý kontakt s ostatními lidmi, a proto ta práce z domova pro ně není nijak jako psychicky náročná, protože ona jim v podstatě ta samota, když to řeknu trošku v nadsázce, vlastně nevadí.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Pohled psychologa. Pohled právníka?

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Já se domnívám, že byla dobrá poznámka v tom příběhu, pokud jde o tu práci kdykoli prakticky, že skutečně si myslím, že řada případů se může pak někdy překlopit do určitého workoholismu, že člověk pracuje neustále, je svému nadřízenému k dispozic pořád, předhání se jak rychle odpoví na jeho e-mail a podobně. Čili i tato poznámka byla zajímavá, souhlasím s ní.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A vy můžete právě teď volat do studia na 221552424 nebo 2525 na konci.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Nenahlížíme do časů minulých, ale do časů přítomných a možná ještě více do časů budoucích, protože si povídáme o práci z domova a jak jsme už řekli, pravděpodobně je to věc, která se ještě bude rozvíjet. Máme ve studiu odborníky, advokáta, pana doktora Dominika Brůhu a psychologa a tím je pan doktor Michal Walter. Vy se můžete ptát, Věra Luptáková už má určitě první dotaz, odkud z faebooku, z twitteru?

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Z webu, z webu 2.rozhlas.cz, tam je formulář nazvaný příběhy posluchačů, takže přes ten formulář nám můžete přímo sem do studia psát. Nám napsala paní Helena. "Pokud se mi při práci doma stane nějaký úraz, jak to řešit? Zvrtla jsem si nohu, zaměstnavatel se lekl nějaké kompenzace, nemá."

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Možná dotaz spíše pro právníka.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Velice problematická otázka. Podle současné právní úpravy zaměstnavatel mimo svá pracoviště není povinen organizovat BOZP, nemá k tomu ani dost dobře možnosti, musel by nějakým způsobem ten zaměstnanec ho pustit do svého obydlí. Čili možnosti toho zaměstnavatele se limitují na poučení toho zaměstnance, jak si má počínat při práci z domova, většinou se bude jedna o práci s počítačem, takže půjde o nějaké základní proškolení dejme tomu, že má dodržovat nějaké přestávky a podobně, ale řekněme akademicky by šlo i v tomto případě o pracovní úraz, nicméně schopnost zaměstnance prokázat, že se mu to stalo právě v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele a ne třeba při cestě na nákup, bude velice problematická. Takže ani nejsou příklady žádné ze soudní praxe, kde by se zatím podařilo zaměstnanci být úspěšný v obdobném sporu, v uvozovkách při pracovním úrazu při práci z domova. Je třeba zkrátka to brát, že zaměstnanec, když pracuje z domova, tak to má i své ty své minusy řekněme a jedním z nich je, že nejsme v klasickém režimu BOZP. Na pracovišti, když třeba uklouzneme při cestě pro spisy.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Pan doktor Walter, chce to nějak doplnit?

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Mně to připadá velmi logické, jinak nemám žádnou připomínku k tomu.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Řekli jsme tady, že většinou se to týká práce s počítačem, jak to je s tím vybavením, když jsem doma, pracuji z domova, počítač ke své práci potřebuju a další technické vybavení, je to něco, co by zaměstnavatel mi měl domů opatřit, abych mohl pracovat z domova?

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
V tom je jeden z velice podstatných bodů připravované novely zákoníku práce, která má nabýt účinnosti 1. 7., jak už jsem zmiňoval, příštího roku. V současné době máme v zákoníku práce pouze jediné ustanovení úplně na začátku zákoníku práce, kde v definicích závislé práce se uvádí, že závislá práce má být vykonávána na náklady zaměstnavatele. Čili už dnes by zaměstnavatel nějaké náklady za rychlý internet, za počítačové vybavení a podobně hradil měl, nicméně zaměstnanci o tom málokdy vědí, zaměstnavatelé, to je taková šedá zóna řekněme v úpravě zákoníku práce a právě v tom se zpřesňuje výslovně ta budoucí právní úprava, kdy se zaměstnavateli přímo nově bude ukládat povinnost hradit náklady spojené s komunikací na dálku mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Čili jak to technické vybavení nějaký ten notebook, tak i poměrnou část nákladů třeba na elektřinu, na to rychlé připojení k internetu, může to být sjednáno i paušální částkou.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Říká právník Dominik Brůha. Psychologa, pana doktora Michala Waltera se zeptám na to, jakým způsobem ošetřit a vlastně už jsme se toho také trošku dotkli, aby se mi ten domov nestal prací v tom smyslu kanceláře, abych opravdu byl schopen nebo jestli existují nějaká vodítka, nějaké techniky k tomu, aby se ze mě nestal ten workoholik, který si nevšímá manželky, dětí, málo jí, protože má pocit, že když je doma, měl by to všechno stihnout a vlastně to stihne a možná za chvíli volno bude mít, ale on nebude.

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
To nebezpečí toho workoholismu tady existuje, v tom domácím prostředí, samozřejmě jsou zase nějaká lákadla, která nás odvádí vlastně od práce. Ten člověk by měl vždycky zvážit, kolik tomu chce věnovat času, jak je ten úkol náročný a kolik na to má toho časového prostoru. Určitě v tom domácím prostředí je třeba si udělat nějakou přestávku a nepřehánět to, ale spíše je to na volbě toho konkrétního člověka, jak si to vlastně zorganizuje. Já bych možná na začátku toho home office, toho režimu si jako promyslel, kolik tomu chci věnovat času a kolik chci věnovat času nějakému odpočinku, přestávkám a nějakým dalším aktivitám, které jsou víceméně relaxačního typu.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Mimochodem jak poznám, že jsem workoholik? To už byste určitě měl mít zmáknuté.

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Existují na to určitě dotazníky, asi nejmarkantnější takový příznak potom je, když to okolí ztrácí s váma kontakt a mají nějaké konkrétní připomínky k tomu, že už se vůbec nevěnujete nějakým jiným činnostem než je ta práce, většinou u těch workoholiků se jim potom rozpadávají ty osobní vztahy, rodina, kamarádi další, tam určitě je třeba ten prostor vždycky dát a ten čas tomu odpočinku a tomu kontaktu a věnovat se těm blízkým osobám. Je to závislost na práci, ti lidi tady dneska u nás existujou, ale samozřejmě tam hrozí potom nějaký syndrom vyhoření, je to velice špatná nebezpečná věc a je třeba s tím počítat a bránit se tomu.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Věra sleduje sociální sítě i web, jak to tam vypadá?

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Paní Adéla se ptá: "Manžel pracuje z domova na základě neformální domluvy s nadřízeným, nyní jednají o tom, že práci z domova zlegalizují, zdá se ale, že by to s sebou neslo snížení platu. Je to běžná praxe?"

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Z právnického pohledu?

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Z právnického pohledu si myslím, že to není běžná praxe, protože většinou se ta práce z domova umožňuje ve vztahu k zaměstnancům měsíční mzdu a nebo měsíčním platem a pokud svoji práci odvedou, tak nemám poznatky, že bych třeba připomínkoval smlouvy, že jenom proto, že je umožněna práce z domova, tak se snižuje plat nebo mzda. Nebývá to důvodem, bývá to spíše jako takový benefit, určité doplnění nějaké palety benefitů, jako máme závodní stravování, možnost používat služební auto, telefon, tak se prostě umožní práce z domova, ale že by se kvůli tomu nutně snižoval plat nebo mzda mi není známo.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Takže není z vaší zkušenosti setkávání se s těmi případy běžné, protože já si to upřímně řečeno dokážu představit, že ten zaměstnavatel klidně takříkajíc bokem řekne tomu zaměstnanci: "No, dobře, ale ty nebudeš dojíždět, takže ušetříš za benzin, případně za vlak, za autobus, nepotřebuješ tolik kravat, sak a košilí jako tví kolegové, kteří jsou v kanceláři.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Musíme si ale uvědomit, že mzda je za práci, nikoliv za to, kolik spotřebuji košilí nebo kolik mě stojí náklady na dojíždění, je to prostě za práci, a pokud je práce odvedená v patřičné kvalitě a v čas z domova a zaměstnavatel ji dostane, tak si taky musíme uvědomit, že ten zaměstnavatel ušetří náklady na pronájem kanceláře, na to, že musí vybavit toho zaměstnance na pracovišti, čili ten benefit, pokud je tady neustále vnímán jenom jako benefit pro zaměstnance, tak ono to tak určitě není, ono to určitý benefit je i pro toho zaměstnavatele.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkuji pro tuto chvíli. Za chvíli budeme pokračovat, vy se stále můžete ptát, telefonní čísla k nám do studia 221552424 nebo 2525 na konci. Teď je 10 hodin a 30 minut.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
10 hodin, 33,5 minuty Dopoledne s Dvojkou a Poradna dnes o práci z domova. My bychom měli mít první, doufám, že z pěkné řádky telefonátů. Dobrý den.

osoba:
Dobrý den. Prosím vás, úraz na pracovišti, je potřeba si uvědomit, že práce z domova je práce pro zaměstnavatele s určeným místem pracoviště. Čili de facto jakýkoliv úraz se dá klasifikovat jako pracovní úraz, a to není jenom přímo na pracovišti, ale je to třeba i cestou na druhý pracoviště, čili k zaměstnavateli, aby mu předal svoje dílo. Je to třeba i cesta, já nevím na oběd nebo něco takovýho.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
No, ale otázka možná je, jak to prokazovat? Kdybyste pracoval v rodinném domku, tak jak ten zaměstnavatel zjistí, že jste si to neudělal rýčem při okopávání nebo rytí mrkve?

osoba:
To je ale chyba zaměstnavatele, že si tohle neověřil, respektive, že to nedal do smlouvy.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za dotaz. Určitě zajímavé téma, které s tím souvisí. Pokusíme se odpovědět tedy nikoliv já, ale odborníci, kteří jsou s námi ve studiu. V tomto případě se asi obrátíme na právníka, je to na vás.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
No, tak pan tazatel má pravdu, samozřejmě i ty úrazy jsou pracovní, včetně toho přesunu mimo pracoviště. Ale jak tady bylo naznačeno, problém je prokazování. Pokud se podíváme do soudní praxe a zaměstnavatel ten úraz neuzná jako pracovní, tak sice můžeme tady polemizovat, jestli to je nebo jeho problém, že to dostatečně nevyšetřil, ale v konečném důsledku je pak na zaměstnanci, aby v případném sporu se zaměstnavatelem prokázal jaká, jaký byl ten úrazová děj, jak se mu to přihodilo, že se mu to přihodilo jenom doma. A já jsem upozorňoval v tom úvodním vstupu, že to je velice obtížné. Čili úraz to je, ale schopnost jej prokázat v nějakém řízení, pokud to zaměstnavatel neuzná, je velký problém.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Slova právníka Dominika Brůhy, pak je také možná otázka z pohledu toho zaměstnavatele, jestli se do takového sporu pouštět, jestli mi ta práce do budoucna za to stojí nebo ne. No, je to určitě složitý problém. Uvidíme a uslyšíme na co se zeptá další posluchač či posluchačka. Dobrý den.

osoba:
Dobrý den, jsem to já?

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Posloucháme vás, ano.

osoba:
Já se chci zeptat, jaký je rozdíl mezi tím, o kterém dneska mluvíte, a mezi tím, jak bývalo kdysi léta, byli domáčtí pracovníci, to znamená dostal nějakou práci, odnesl si to domů, doma navlíkal já nevím korálky nebo gumičky na autíčka, na kolečka autíček, skládal dětské oblečení pro miminka nebo já nevím něco takového, prostě domácká práce, jaký je v tom rozdíl. Děkuji.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Také děkujeme. Pánové, jaký je v tom rozdíl? Jestli je v tom nějaký rozdíl? Ona asi i tehdy to byla práce z domova, stejně jako dnes je to práce z domova, ale k tématu se dostáváme spíš, protože se asi daleko víc a víc uplatňuje na trhu práce.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Ano, v zásadě ano, ta úprava tady byla už historicky, i se využila ta práce z domova. Rozdíl je, řekněme v tom masivním přístupu k té práci z domova a k tomu, že se to netýká jenom těch, jak tady zaznělo nějakých manuálních prací z domova, ale je stále více práce s informačními technologiemi.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkuji i za tuhle odpověď a než se dostaneme k dalšímu telefonátu, tak vím, že Věra má také jeden.

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Paní Veronika nám napsala: "Zaměstnavatel mě stále nutí všude s sebou nosit a zvedat mobil, pracovat z domova, všemu tomu říká benefit. Může mě k tomu vůbec nutit?" Dotaz na pana doktora.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Co na to psycholog?

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Z psychologického pohledu, ne z právního, to je otázka komunikace a i jakési dohody mezi tím zaměstnancem a zaměstnavatelem do jaké míry ten člověk bude skutečně de facto on-line na telefonu 18 hodin denně, 24 hodin denně a my už jsme tady trošku jako zmínili spíš to má formu potom nějaké pohotovosti a to by tady pan kolega možná k tomu něco dovětil.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Možná jenom krátké doplnění. Pokud je dnešním tématem práce z domova, tak to je přeci jen něco zcela jiného než mít neustále zapnutý telefon a přijímat hovory třeba od svého nadřízeného. To už je permanentní abych tak řekl pracovní pohotovost mimo pracoviště, která podle zákona musí být kompenzována nejméně 10 % průměrného výdělku. Čili buďto je nějaká dohoda a v rámci ní zaměstnavatel nařizuje pracovní pohotovost, kterou také platí 10 % průměrného výdělku minimálně, pokud by neplatil tuto odměnu, tak zaměstnavatel zásadně není v mimo pracovní době povinen zvedat ty mobilní telefony.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A možná bychom mohli zmínit, že dnes už existují cesty, jak se dá vymezit, kdy skutečně pracují, takové píchačky virtuální.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Ano, přesně tak a domnívám se, že k tomu do budoucna bude směřovat tak, jak se neustále rozvíjí schopnost informačních technologií, že ta práce z domova bude i řekněme lépe měřitelná z hlediska sledování pracovní doby. Zaměstnanec se přihlásí pod určitým kódem do počítače, možná časem i do toho mobilního telefonu a jakmile zvedne nebo se přihlásí, tak mu běží ten pracovní čas.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Díky i za tuhle odpověď a vítáme dalšího telefonujícího. Dobrý den.

osoba:
No, dobrý den. Tady František, Praha 5. Víte co, já si myslím, ta domácí práce ona už byla u za komunistů, že jo, to známe, byla to manuální práce, bylo to hlavně pro invalidy. Ale já si myslím, že dneska je v tom takovej nepořádek, že už ani tu domácí práci nemá smysl dělat, jo. Protože co máte, informační technologie, co to je? Telemarketing, to vám nabídnou nebo nějaký informace o kinech nebo tohle to a nakonec zjistíte, že dochází akorát k zneužívání toho člověka. A například moje kolegyně mi řekla jednu věc, která je permanentně na internetu, řekla, že já už bych dneska do pracovního procesu nešla, jo, protože oba dva jsme invalidní důchodci a v podstatě je to prostě, všechno prostě musí být navíc smluvně, jakmile prostě, jak jste tam mluvil o tom zvedání telefonu a tohle, že prostě, když skončí pracovní doba, tak prostě nejsem povinen nic. A ono zase, já vám něco povím, ono práce doma, zase si člověk tahá tu práci domů a zase když musí dojíždět někam na nějaký to pracoviště, tak v 8 přijde, ve 4 zapíchne a hotovo, jo. Jenže já mám právě ještě jednu známou, která si ještě práci tahá domů, pomalu minimální mzdu dělá u nás v organizaci, jo a tohle nejenom to, že je tam, každý vidí, že je tam jenom třeba čtyři dny v tejdnu, ale nikdo nevidí to, že si bere práci domů, aby to mohla dodělat a takhle a ještě její šéf normálně je naštvanej, že mu mimo pracovní dobu nebere telefony.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Děkujeme za zavolání a myslím, že rozumíme, ať stihneme reagovat. Díky moc, mějte se pěkně, zatím na slyšenou. Pánové, co vy na to?

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Tak samozřejmě ta práce, kterou si člověk bere domů, nějakým způsobem zase zatěžuje, ale to je myslím rozhodnutí každého toho zaměstnance, kolik si toho vezme. Asi by to měli, kde je to smluvně zakotvený, určitě by za to měl dostat odměnu. Všichni si musíme nějak rozhodnout, jakým způsobem chceme to pracovní zatížení regulovat.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Ještě se podívám na Věru Luptákovou, jestli má závěrečný dotaz pro dnešek?

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Mám tady dotaz od maminky Petry, jestli může home office přerušit kvůli nutné návštěvě lékaře dítěte?

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Já myslím, že asi to zní logicky, že by mohla.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Přerušit samozřejmě může, nicméně ty důležité osobní překážky v práci, které z pracoviště máte kompenzovány náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, tak při práci z domova právě o toto přicházíte podle zákona.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
A tím musíme uzavřít dnešní Poradnu, protože je 10 hodin a 41 minut, teklo to jako voda. Téma zajímavé, třeba se k němu ještě vrátíme. Advokát Dominik Brůha, specialista na pracovní právo a také psycholog Michal Walter z České asociace psychologů práce a organizace byli našimi hosty. Pánové, oběma vám děkuji, mějte se pěkně, na slyšenou.

PhDr. Mgr. Michal WALTER, Česká asociace psychologů práce a organizace:
Hezký zbytek dne.

JUDr. Dominik BRŮHA, specialista na pracovní právo:
Na slyšenou. Na shledanou.

Jiří HOLOUBEK, moderátor:
Věro, tobě také děkuji, měj se hezky.

Věra LUPTÁKOVÁ, redaktorka:
Na shledanou.