Profesor Jan Štulík

NOVA
-
Petra SVOBODA, moderátorka
Každé prázdninové úterý vám představíme jednu významnou českou osobnost. Začínáme mužem, který vrací lidem po úrazech páteře naději na normální život. Profesor Jan Štulík operoval v motolské nemocnice už tisíce zraněných. My vás teď seznámíme s 9letou dívkou, která si zlomila vaz. Když ji štáb magazínu Víkend týden po úraze navštívil, už díky jedinečnému operatérovi chodila.

redaktorka
Vcelku nevinná pěšina v krkonošské Víchové. Terezku Farskou z ní už ale nejspíš navždy bude trochu mrazit. Když se na cestičce otáčela s kolem, přelétla přes řídítka z krátkého zato nesmírně prudkého srázu. Zranění, které si přivodila, zní zlověstně - zlomený vaz.

Jan ŠTULÍK, přednosta Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Praha Motol
Je to velmi rizikový poranění a v tomhle tom, v téhle té věkové kategorii kolem 8, 9 let úplná rarita. Došlo ke zlomení tady toho výběžku druhýho krčního obratle. Ten se odlomil směrem dozadu a to směrem dozadu, směrem na nervové struktury.

redaktorka
Když profesor Jan Štulík povahu zranění a způsob jeho nápravy vysvětluje Terezčině mamince, má už dívenka vyhráno. Zlomený obratel drží pohromadě šrouby, které v něm už nejspíš zůstanou, ale házet na koš nebo blbnout s pejskem bez problémů může. Po měsících ho stydlivá blondýnka odhodí a ošklivý pád jí bude připomínat jen jizvička na krku. Takhle idylické to ale vůbec být nemuselo.

Michal FARSKÝ, tatínek Terezky
To nám řekl pan doktor, až když z nejhoršího jsme byli venku, co všechno tam hrozilo, jo. Sice jsme byli už takoví jakoby klidnější, ale tam hrozilo opravdu nějaká ztráta hybnosti těla, pak třeba i ztráta hlasu, mluvení jakoby, aby se vůbec uměla vyjadřovat, aby uměla říct R třeba jo a tak, nebo chuť k jídlu a takovýhle věci, jo, takže toho opravdu bylo strašně moc těch krizí, který zaplaťpánbůh dopadly pro nás dobře.

redaktorka
Řekneš nám R?

 Terezka
R.

Michal FARSKÝ, tatínek Terezky
R. No, vidíš.

redaktorka
Krásný. I takový specialista, jakým je pan profesor Štulík, jenž se chirurgii páteře věnuje už 25 let, podobný případ u dítěte viděl a operoval jen párkrát. Chirurgové z motolské spondylochirurgie mají operaci před přední část krku natrénovanou na dospělých. U Terezky se ale museli přeorientovat na mnohem menší velikost.

Jan ŠTULÍK, přednosta Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Praha Motol
U dětských pacientů je ten přístup trošku něco jinýho, protože ty tkáně jsou úplně jinačí. Ten přístup vůbec, pocitově je úplně jinej. Za prvé je to menší všechno, ale to by tak až úplně nevadilo, ale ty tkáně k sobě víc lnou a tak dále, čili u dospělého pacienta běžný přístup, u dětského pacienta raritní přístup.

redaktorka
Terezčina operace nakonec týmu profesora Štulíka trvala jen asi půl hodiny. Lékaři zažehnali riziko ochrnutí i jiných komplikací. Během pár dní byla holčička na nohou a těšila se domů.

Jan KRYL, primář Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Praha Motol
A nejvíc se teď těší na to, že nebude muset chodit do školy a nebude se muset učit angličtinu.

redaktorka
Podobně vzácné případy tvoří nesmírně zajímavou leč malou část každodenního operačního programu spondylochirurgů. Ti motolští odoperují ročně závratných 1400 případů. Největší podíl mezi nimi, celou polovinu tvoří degenerativní onemocnění páteře. 35 % pak úrazy a zbylých 15 % se dělí mezi nádory, deformity, záněty a rarity.

Jan ŠTULÍK, přednosta Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Praha Motol
Včera jsme třeba udělali 9 operačních výkonů na páteři, což je poměrně hodně, a z toho některý i velmi velký výkony operační, jo, to nejsou žádný drobnosti.

redaktorka
Velké výkony trvají několik hodin, ty největší třeba celý den a celou noc. Bez tréninku by něco podobného nešlo vydržet. Na pažích Jana Štulíka je na první pohled zřejmé, že pan profesor od malička kondičně posiluje. Ale také vášnivě rád jezdí na snowboardu i na kole. Mysli si čistí i na rybách. Když pak vchází na sál, je připravený stát i třeba 10 hodin na místě a soustředit se, samozřejmě bez jídla a pití.

Jan ŠTULÍK, přednosta Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Praha Motol
Anakonda taky vydrží se najíst a 20 dní potom nemusí nic žrát, takže člověka taky nemusí jíst každou hodinu, to si jenom někdo myslí. Já jsem si to dřív taky myslel, že musím jíst každou hodinu a nejlépe každou půlhodinu.

redaktorka
Před naší kamerou profesor Štulík operuje skoliózu neboli zakřivení páteře. Během rovnání obratlů lékaři neustále operační pole rentgenují, aby viděli, jestli šrouby usadili dobře. Z toho důvodu operují v ochranných olověných vestách. Jan Štulík se škodlivému rentgenovému záření vystavuje tak často, že jeho vesta musí být obzvlášť silná. Váží nezanedbatelných 15 kilogramů. Bez kondice prostě tuhle práci opravdu dělat nelze. Narovnat špatně narostlé obratle potřebovala i 5letá Kristýnka Máchová. Mezi jejím prvním a druhým krčním obratlem byla mezírka, která holčičku před pár měsíci začala zlobit.

Jan ŠTULÍK, přednosta Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Praha Motol
Ahoj. Proč tě maminka odvedla k doktorovi? Co tě bolelo? Padala ti? Bolela? Bolela hlavička, a tak se na to přišlo.

redaktorka
Profesor Štulík Kristýnce první a druhý obratel spojil dvěma šrouby, které bude v krčku mít přibližně rok. Po operaci bude stejně jako Terezka nosit tři měsíce podpůrný límeček.

Jan ŠTULÍK, přednosta Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Praha Motol
Už je to přes týden a podívejte se, po týdnu co dokáže takovej dětskej organismus za zázraky, jo.

redaktorka
Právě zázraky dětského organismu představují specialitu motolského oddělení páteřní chirurgie. Díky zázemí velké dětské nemocnice přijíždějí na místní kliniku spondylochirurgie malí pacienti ze všech koutů republiky. Pokud se třeba skolióza operuje ještě v dětském věku, zakřivení dokážou chirurgové dokonale narovnat. Dětských pacientů naštěstí není moc, ale takové výkony považuje profesor Štulík za ty z nejradostnějších a nejprestižnějších. Největší výzvu pro něj naopak představují ty nejméně obvyklé a nejkomplikovanější diagnózy.

Jan ŠTULÍK, přednosta Kliniky spondylochirurgie 1. LF UK a FN Praha Motol
To je to, proč tu medicínu asi většina z nás dělá chirurgů. Není to proto, abychom každej den dělali jenom ty nejběžnější věci, ale abysme třeba taky něco vymysleli, abychom třeba tu medicínu i třeba trošičku někam posunuli, to je náš cíl a když se nám to občas povede, tak jsme samozřejmě šťastný.

redaktorka
Šťastní jsou i rodiče Terezky Farské. Díky tomu, že se holčička i s velmi vážným zranqěním dostala do péče specialistů, může se po uzdravení zase klidně vrátit i na kolo a třeba jednou pokoří i tu zdánlivě nevinnou pěšinu v krkonošské Víchové.