Propojení lidského mozku s počítačem

Radiožurnál
-
Vladimír KROC, moderátor:
Pokračujeme vlastně v tématu. Americký miliardář Elon Musk chce propojit lidský mozek s počítačem. Sloužit k tomu má nový start-up Neuralink. Zjednodušeně řečeno by se přímo do mozku vložilo zařízení, které se dá propojit s počítačem. Kromě zlepšení paměti by to prý mělo pomoci udržet krok s rychlým nástupem umělé inteligence. Rozhraní spojující lidský mozek a počítač ale zatím existuje vlastně jen teoreticky. V lékařském světě se elektrody a další implantáty v mozku používají na léčbu některých neurodegenerativních onemocnění. Mezi ně patří například epilepsie nebo Parkinsonova choroba. Jedná se ale o velice nebezpečnou léčebnou metodu, k níž se uchylují především jedinci, pro něž jde o poslední naději na vyléčení. Naším hostem je Eva Syková, senátorka za ČSSD, ale především lékařka, která se specializuje na výzkum mozku. Dobrý den.

Eva SYKOVÁ, senátorka /ČSSD/:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Je už věda dostatečně daleko, je ta myšlenka, zjednodušeně řečeno, zapojit mozek na umělou inteligenci reálné?

Eva SYKOVÁ, senátorka /ČSSD/:
Tak v něčem je hodně daleko a v něčem je to úplná doména, scifi bych řekla. Tak, kde je daleko? Daleko je tam, kde se jedná o postižené, ochrnuté jedince, kteří nemohou použít žádnou část svého těla pro interakci s ostatními lidmi, ať už fyzicky nebo nějak virtuálně. To jsou pacienti například s těmi onemocněními pohybového aparátu, například s takzvanou amyotrofickou laterální sklerózou, která je nevyléčitelné závažné onemocnění. A pacienta postupně ochromí natolik, že nemůže ani dýchat, ani mluvit, ani hýbat samozřejmě končetinami. A tady skutečně, ale mohou to být i pacienti po úrazech mozku a míchy, tady skutečně už byl udělaný velký pokrok, protože už byla publikována i studie u pacientky. A tam je možné vlastně elektrické signály, který, které mozek vlastně vysílá pro končetiny, nějakým způsobem nasnímat a dekódovat je a použít je takřka k ovládání čehokoliv, by se dalo říct, to znamená, že my můžeme použít elektrodu, která je několik milimetrů veliká, třeba 2 krát 2, 3 krát 3 milimetry, a ta má spoustu elektrod a stovku elektrod třeba a takovýhle implantát implantovat do mozku, do oblasti, která řídí pohyb do kúry mozkové, která řídí pohyb a propojit to s nějakým vysílačem, který třeba je potom pod kůží a ten bude vysílat do počítače ty signály. Takže když takový pacient pomyslí na to, že chce hýbat třeba prsty, tak se jiná oblast přibližně aktivuje a ty elektrody vysílají jiný signál, než když by třeba chtěl pohybovat končetinami nebo jiným, nebo jinou, jiným způsobem...

Vladimír KROC, moderátor:
Ano.

Eva SYKOVÁ, senátorka /ČSSD/:
...komunikovat. Nebo například, kdyby chtěl jenom vyjádřit, jestli ano nebo ne, což je samozřejmě velice důležité, protože takový pacient vnímá veškeré signály, když s ním někdo mluví a ptá se ho třeba na něco a tak dále. A to se skutečně podařilo na univerzitě v Utrechtu, kde takovým pacientům paralyzovaným, jedné pacientce tedy implantovali takovou elektrodu a ona například tím, když myslela na určitý pohyb, tak potom bylo možné vlastně dekódovat postupně na počítači pomocí písmen, která ona odsouhlasila, slov, a tak dále, tak místo mrkání, což dneska se používá už dost často, tak jenom to pomyšlení převedené tedy tímto způsobem do počítače, tak umožnilo tuto komunikaci.

Vladimír KROC, moderátor:
Paní profesorko, zní to fantasticky, ale obávám se, že nemáme tolik času, jenom se chci zeptat, je podle vás reálné v této chvíli nějakým způsobem převádět myšlení do počítačového kódu?

Eva SYKOVÁ, senátorka /ČSSD/:
Ano, a to je ta druhá, to je ta umělá inteligence, což je tedy dle mého názoru teprve scifi, ale samozřejmě i to je možný, protože když si představíme, že my vlastně máme orgány, jako je zrak, sluch a další smysly, kdy, který velmi rychle nasnímají to, co chceme vlastně dělat nebo to, co vidíme, slyšíme, ale je..., ta komunikace je potom velice neohrabaná, protože musíme udělat nějaké pohyby a tak dále. Takže tady by bylo skutečně možné mít zařízení, které zase by bylo implantováno do lidského mozku a které by bylo schopné vlastně propojit tady tu, tuhle tu, tu oblast bezdrátově, myšlenkově zase s nějakým počítačem, což je...

Vladimír KROC, moderátor:
Vysvětluje neuroložka Eva Syková. Já vám děkuju, třeba bude ještě příležitost se k tomu tématu vrátit. Mějte se hezky, na shledanou.

Eva SYKOVÁ, senátorka /ČSSD/:
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
Protože teď je ještě ve vysílání IT odborník Petr Koubský. Dobrý den.

Petr KOUBSKÝ, IT odborník:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Z vašeho pohledu, jak daleko je podle vás možno, neboj jak ta možnost je daleko vložit do mozku čip a komunikovat s počítačem?

Petr KOUBSKÝ, IT odborník:
Já těžko můžu nějakým způsobem dodat něco zásadního k tomu, co řekne paní profesorka Syková. Myslím si, že pokrok obecně v digitálních technologiích je tak rychlý a tak nepředvídatelný, že cokoliv, co se nám dneska zdá nemožné, a tohle do té kategorie patří, za 10 let může být naprosto jasně vyřešenou záležitostí, takže neodvažuju se ani hádat, ale...

Vladimír KROC, moderátor:
Abyste rozuměl, proč se, proč se ptám...

Petr KOUBSKÝ, IT odborník:
...je to vyloučeno.

Vladimír KROC, moderátor:
...jestli jakoby ta technologie je na to připravená už proto, že třeba do toho projektu vstupuje podnikatel typu Elona Muska, jestli to může třeba tomu výzkum výrazně pomoci?

Petr KOUBSKÝ, IT odborník:
Elon Musk je, jak známo, šílenec. Je to člověk, který celkem úspěšně ignoruje objektivní realitu, vždycky slibuje daleko víc, než se dá splnit, ale vždycky nějakou docela velkou část z toho splní. Větší, než by se zdálo na první pohled. Já si myslím, že tohle bude stejný případ jako elektrická auta, skladování energie a let na Mars, nedosáhne všechno, co teď slibuje, ale dosáhne hodně.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnes v Praze řekl futurolog a spisovatel Gerd Leonhard, který napsal knihu Technologie versus humanita, že máme technologii přijmout, ale nemáme se jí stát. Není ten čip v mozku, i když zatím je to, jak jsem pochopil, spíš teorie, už za hranou, nedělá vlastně z člověka cosi jako biologický počítač?

Petr KOUBSKÝ, IT odborník:
Může a nemusí. Já si myslím, že stát se technologií znamená něco trochu jiného, znamená to přijmout jistá východiska, jistou filozofii, jistý způsob života, kdežto čip v mozku je pořád jenom pomůcka, kterou můžeme používat tak i onak, nemyslím si, že je to jenom v té technologii samotné.

Vladimír KROC, moderátor:
A na kolik tedy se při vývoji té technologie zohledňuje něco, jako etika v lékařském prostředí?

Petr KOUBSKÝ, IT odborník:
Tohle je zatím velice otevřená otázka. Lékařská etika je propracovaná disciplína a digitální technologie s něčím podobným příliš zatím nepracují. Teď se to zřejmě budou muset rychle naučit s tím, jak ty dva obory splývají, to se ostatně netýká jenom mozkových experimentů, ale všeho, co má v názvu bio a digi zároveň. A takových věcí přibývá.

Vladimír KROC, moderátor:
To byl IT odborník Petr Koubský, děkujeme za rozhovor a přejeme hezký den. Na shledanou.

Petr KOUBSKÝ, IT odborník:
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
A to byla publicistika hlavních zpráv. Témata najdete také webu zpravy.rozhlas.cz.